Amanita strobiliformis

Úvodní stránka

Myko atlas - Amanita strobiliformis

Amanita strobiliformis (Paulet ex Vittad.) Bertill. 1866

muchomůrka šiškovitá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Amanitaceae
Amanita

Popis

Klobouk má průměr 10–25 cm, v mládí je polokulovitý, později vyklenutý až plochý, na okraji s útržkovitými zbytky vela. Povrch klobouku má bělavou, našedlou nebo světle šedohnědou barvu, je pokrytý nepravidelnými bradavkami o něco tmavšími, někdy až hnědými, plochými nebo vystouplými.

Lupeny jsou husté, výrazně volné, s jemně zubatým ostřím, mají bílou barvu, ve stáří krémovou.

Třeň je vysoký 10–20 cm, 2–4 cm široký, válcovitý, na bázi hlíznatý, báze hluboko ponořená v půdě. Povrch třeně je hrubě vločkatý, na bázi má jeden až několik kroužků, nemá pochvu. Na třeni je v mládí široký převislý rýhovaný bílý prsten, který ve stáří mizí.

Dužnina je bílá, chuť i vůně nevýrazná.

Výtrusný prach je bílý. Výtrusy elipsoidní, 10–14,5 x 7–9,5 µm velké.

Vyrůstá vzácně ve vlhkých letech v červenci až listopadu v teplejších oblastech, ve světlých listnatých lesích nebo na jejich okrajích, obvykle na vápnitém podkladu. Objevuje se jednotlivě, i ve skupinách.

Není jednoznačný názor na to, je-li jedlá. Je vzácná, je třeba ji chránit, i když v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR zatím chybí. Na Slovensku je chráněná.

Možná záměna

Podobná může být ohrožená muchomůrka ježohlavá (Amanita solitaria), která má vzpřímené jehlanovité bradavky na klobouku a kriticky ohrožená muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii) se vzpřímenými bradavkami na klobouku a odstále šupinatým třeněm pod prstenem.

Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Borovička J. (2006): Poznámky k muchomůrce šiškovité - Amanita strobiliformis a příbuzným druhům ze sekce Lepidella.
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Tichý H. (2003): Rozšiřuje muchomůrka šiškovitá svá stanoviště?
	Smotlacha M. (2003): Poznámky k muchomůrce šiškovité.