Amanita solitaria (Bull.) Mérat 1836
muchomůrka ježohlavá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Synonyma
Amanita aculeata (Quél.) Bigeard & Guillem. 1909
Amanita echinocephala (Vittad.) Quél. 1872
Armillaria echinocephala (Vittad.) Locq. 1952
Aspidella echinocephala (Vittad.) E.-J. Gilbert 1941
Lepidella echinocephala (Vittad.) E.-J. Gilbert 1925
Popis
Klobouk je široký 60–120 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý, bělavý, někdy se světlým zeleným (modrozeleným) odstínem, v dospělosti až šedohnědý. Pokožka klobouku je v dospělosti pokryta drobnými kuželovitými bradavkami víceméně uspořádanými v soustředných kruzích. Okraj klobouku je v mládí spojen se třeněm bělavým velem, jehož zbytky později zůstává okraj klobouku ověšen.
Lupeny jsou nejprve bělavé, v dospělosti světle zelenoolivové.
Třeň je válcovitý, 80–120 x 10–25 mm, zakončený řepovitou hlízou širokou až 40 mm, bílý nebo bělavý, pod blanitým prstenem vločkatý, na hlíze někdy s prstencovitými zbytky vela.
Dužnina je bělavá nebo nazelenalá. Vůně je nepříjemná (guáno, jodoform).
Výtrusný prach je nazelenalý.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 9–11 x 6–8 µm, amyloidní.
 |
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně až vzácně, v teplých listnatých lesích především pod duby. Teplomilný druh. Upřednostňuje nižší polohy a zásadité půdy.
Možná záměna
Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) roste na podobných stanovištích, oba druhy mohou růst vedle sebe. Má na klobouku šedé a spíše ploché šupinky a nevýraznou vůni dužniny.
Muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii) má i třeň hustě pokrytý odstávajícími šupinkami. Je teplomilná a velmi vzácná, její výskyt v České republice je však v posledních letech častější.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0087-2022-0134 (31.08.2022, Středočeský kraj)
0071-2022-0130 (23.07.2022, Středočeský kraj)
0071-2020-0177 (30.08.2020, Středočeský kraj)
0066-2019-0111 (28.08.2019, Středočeský kraj)
