Amanita regalis (Fr.) Michael 1896
muchomůrka královská
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Synonyma
Agaricus muscarius regalis Fr. 1821
Agaricus muscarius var. umbrinus (Pers.) Fr. 1838
Amanita emilii Riel 1907
Amanita muscaria var. regalis (Fr.) Sacc. 1887
Amanita regalis f. umbrina (Fr.) Neville & Poumarat 2002
Amanita umbrina Pers. 1797
Amanitaria muscaria var. regalis (Fr.) E.-J. Gilbert 1941
Popis
Klobouk má v průměru 8–20 cm, v mládí je polokulovitý, později sklenutý, v dospělosti až plochý, na okraji rýhovaný. Má játrově žlutohnědou barvu. Na povrchu klobouku jsou nestejně velké strupovité zbytky závoje, zabarvené nažloutle až okrově.
Lupeny jsou husté, volné, u třeně vykrojené, bílé nebo bělavé.
Třeň je válcovitý, 100–220 x 10–50 mm, hladký, bílý s okrovým nádechem, dole hlízovitě rozšířený, s bradavkami v několika řadách nad sebou. V horní třetině třeně je umístěný nerýhovaný prsten žlutavé barvy s okrovým nádechem.
Dužnina je bělavá, ve třeni nažloutlá, pod pokožkou klobouku zlatožlutá, na řezu barvu nemění. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou bezbarvé, hladké, široce elipsoidní, 9–14 x 7–10 µm velké.
 |
Výskyt
Roste nepříliš hojně od července do listopadu v horských a podhorských smrkových a smíšených lesích, upřednostňuje kyselou půdu.
Možná záměna
Velikostí a stavbou plodnice je téměř identická s muchomůrkou červenou (Amanita muscaria) liší se ovšem játrovým zabarvením klobouku a světle okrovými bradavkami. Někdy je proto klasifikována jako Amanita muscaria var. regalis.
Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) roste v listnatých lesích a zbytky závoje (tečky) na klobouku jsou bělavé.
Poznámky
Muchomůrka královská je jedovatá, obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka červená. Do 2 hodin po požití se projeví účinky muskarinu, který dráždí parasympatické nervstvo (nevolnost, mlhavé vidění, pocení, poruchy srdečního rytmu, zvracení, těžké dýchání), pak nastupují halucinogenní projevy způsobené dalšími toxiny, především kyselinou ibotenovou a jejím metabolitem muscimolem.
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2023-0091 (19.08.2023, Plzeňský kraj)
0066-2023-0225 (28.07.2023, Ústecký kraj)
0071-2020-0179 (05.09.2020, Plzeňský kraj)
0066-2020-0081 (18.07.2020, Ústecký kraj)
0188-2020-0014 (07.07.2020, Středočeský kraj)
0071-2019-0118 (23.08.2019, Středočeský kraj)
0075-2017-0002 (04.07.2017, Vysočina)
