Amanita franchetii

Amanita franchetii (Boud.) Fayod 1889

muchomůrka drsná

Systematika

Synonyma

Amanita aspera
Amanita aspera var. franchetii Boud. 1881
Amanita queletii var. franchetii (Boud.) Bon 1985

Stručný popis

Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve kulovitý, později polokulovitý, sklenutý až plochý, v mládí nažloutlý, postupně okrový až hnědookrový, hladký, suchý a lesklý, pokrytý četnými kuželovitým, nažloutlými, ale postupně vybledajícími bradavkami.

Lupeny jsou husté, bílé nebo nažloutlé.

Třeň je válcovitý, 50–100 x 10–20 mm, na bázi s kulovitou hlízou, bělavý nebo nažloutlý. Bělavý prsten v horní části třeně je na svrchní straně rýhovaný a má žluté vroubení.

Dužnina je bílá nebo nažloutlá, pod pokožkou klobouku žlutá, téměř neměnná. Chuť a vůně jsou nepříjemné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 8–10 x 6–7 µm, hladké, amyloidní.

Výskyt

Roste od června do října, vzácně, v listnatých i jehličnatých lesích.

Možná záměna

Dosti se podobá muchomůrce růžovce (Amanita rubescens), která však postrádá žluté zbarvení. Dobrým rozlišovacím znakem je žlutá dužnina muchomůrky drsné pod pokožkou klobouku.

Kuchyňské využití

Je mírně jedovatá.

Autorství obrázků: Markéta Vlčková

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha

Nálezy

  0188-2022-0008 (17.07.2022, Praha)