Amanita citrina

Amanita citrina (Schaeff.) Pers. 1797

muchomůrka citrónová

Systematika

Synonyma

Amanita citrina var. citrina (Schaeff.) Pers. 1797
Amanita mappa (Batsch) Bertill. 1866

Popis

Klobouk je v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý, 30–80 (100) mm široký, šedý, bledě (citronově) žlutý, někdy s nazelenalými odstíny, na povrchu nepravidelně pokrytý vatovitými hnědožlutými zbytky vela (stroupky). Okraj klobouku je hladký, nerýhovaný, v mládí spojený se třeněm nažloutlým závojem.

Lupeny jsou 6–12 mm široké, husté, bílé, někdy nažloutlé.

Třeň je válcovitý, 40–120 x 10–20 mm, směrem k bázi mírně rozšířený a zakončený výraznou bělavou hlízou, vroubenou zbytky pochvy, bělavý nebo nažloutlý, hladký nebo jemně vločkatý, v dospělosti dutý. V horní části třeně je nažloutlý, převislý, jemně rýhovaný prsten.

Dužnina je bílá, měkká, ve třeni vatovitá, na řezu neměnná. Vůně a chuť jsou po syrových bramborách.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné až téměř kulovité, 7,5–11 x 7–9 µm, průsvitné, hladké, amyloidní.

Výskyt

Roste velmi hojně od července do podzimu. Mykorhizu tvoří s listnáči i jehličnany. Upřednostňuje kyselé půdy.

Možná záměna

Muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata) má klobouk (slámově) žlutý, brzy pomíjející prsten a nevýraznou vůni.

Vzácnější bílá varieta Amanita citrina var. alba s bílým kloboukem roste na podobných stanovištích.

Kuchyňské využití

Je mírně jedovatá.

Autorství textů: Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Burel J. (2003): Muchomůrka citrónová - Amanita citrina (Schaeff.) Persoon.
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin