Agrocybe pediades (Fr.) Fayod 1889
polnička polokulovitá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Strophariaceae Agrocybe |
Synonyma
Agrocybe arenaria (Peck) Singer 1978
Agrocybe arenicola (Berk.) Singer 1936
Agrocybe semiorbicularis (Bull.) Fayod 1889
Agrocybe subpediades (Murrill) Watling 1977
Agrocybe temulenta (Fr.) P.D. Orton 1960
Agrocybe temulenta (Ricken) Singer 1936
Hylophila semiorbicularis (Bull.) Quél. 1888
Naucoria arenaria Peck 1912
Naucoria pediades (Fr.) Pat. 1891
Naucoria semiorbicularis (Bull.) Quél. 1872
Naucoria subpediades Murrill 1942
Naucoria temulenta (Fr.) P. Kumm. 1871
Nolanea pediades (Fr.) Sacc. 1887
Pseudodeconica semiorbicularis (Bull.) Overeem 1927
Simocybe pediades (Fr.) P. Karst. 1879
Simocybe semiorbicularis (Bull.) P. Karst. 1879
Popis
Klobouk je 10–40 mm široký, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, hladká, nejčastěji okrová, žlutookorová až hnědookroková, někdy s oranžovými nebo rezavými odstíny. V raném mládí je okraj klobouk spojen se třeněm blanitým závojem, jehož zbytky mohou při okraji klobouku někdy přetrvávat.
Lupeny jsou středně husté až řídké, prostřídané lupénky, u třeně vykrojené až široce připojené, v mládí krémové, našedlé, nakonec tabákově hnědé s bělavým ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 2–5 mm, od rané dospělosti jen výjimečně s náznakem prstenu, v barvě klobouku nebo o něco světlejší.
Dužnina je tenká, světle okrová až okrově hnědá. Vůně i chuť jsou nevýrazně moučné.
Makrochemické reakce: KOH zbarvuje pokožku klobouku do růžova nebo do červena.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, podle Holec a kol. (2012) 11–18 x 8–12 µm velké, hladké, s klíčním pórem.
Mikroznaky (včetně velikosti výtrusů) jsou značně proměnlivé. Cheilocystidy jsou hojné, obvykle lahvovité s hlavičkou,
30–70 x 8–15 µm.
 |
Výskyt
Roste od května do října, spíše hojně, v trávě na loukách, zahradách, parcích, při okrajích lesů, podél cest apod.
Možná záměna
Plodnice vzácné polničky hlízkaté (Agrocybe arvalis) dle Holec a kol. (2012) vyrůstají z černého, v půdě ukrytého sklerocia a mají pleurocystidy s prstovitými výběžky.
Kuchyňské využití
Je uváděna jako jedlá houba nižší kvality, Antonín (2006) ji však popisuje jako nejedlou. Každopádně je kulinářsky nevýznamná.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Polnička polokulovitá v současnosti sjednocuje několik původně samostatných druhů drobných polniček, které uvádí například encyklopedie Antonín (2006). Polnička plstnatá (Agrocybe pediades (Fr.) Fayod), polnička plsťovitá (Agrocybe subpediades (Murrill) Watling), původní polnička polokulovitá (Agrocybe semiorbicularis (Bull.) Fayod) a polnička kožobarvá (Agrocybe temulenta (Fr.) Singer) jsou synonyma.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2019-0014 (26.05.2019, Středočeský kraj)
0071-2018-0015 (27.05.2018, Středočeský kraj)
0066-2017-0073 (29.07.2017, Středočeský kraj)
0066-2014-0029 (31.05.2014, Středočeský kraj)
