Co dělat při podezření na otravu houbami
Volejte Toxikologické informační středisko: tel. 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02.
Pár slov úvodem
V České republice se každoročně jedovatými houbami otráví desítky houbařů. Otravy mohou mít za následek nejen nepříjemné zážitky a pobyt v nemocnici, ale často také trvalé poškození zdraví a v nejhorších případech i úmrtí. Řada otrav je přitom zcela zbytečná a jen při troše pozornosti a znalostí základních pravidel pro sběr hub se jim dá zabránit.
Na této stránce budeme postupně publikovat nejnebezpečnější u nás rostoucí jedovaté druhy hub a spolu s nimi jedlé houby, za které bývají nejčastěji zaměňovány.
Pravidla pro sběr hub k jídlu
Sbíráme jen ty druhy hub, které bezpečně známe a které mají dostatek znaků pro spolehlivé určení. Plodnice příliš mladé nebo pozměněné neobvyklými povětrnostními podmínkami nemusí mít všechny typické znaky vyvinuté a nejsou vhodné ke sběru pro kulinární účely. Za případný omyl se bohužel platí vysoká cena.
Při sběru hub si důkladně všímáme všech znaků. Přehled většiny důležitých znaků je uveden na stránce pro zaslání dotazu do poradny. Zejména druhy s nebezpečnými jedovatými dvojníky vyjmeme vždy ze země celé, neodřezáváme jen klobouk. Teprve po stoprocentním určení druhu je možné například odříznout spodek třeně, kde jsou mnohdy důležité znaky pro determinaci. Přesto raději doporučujeme donést houby domů co možná nejlépe zachovalé, aby byla příležitost napravit případné omyly v určení a před kuchyňským zpracováním vyřadit podezřelé plodnice.
Pokud si chceme rozšířit repertoár konzumovaných druhů, nejprve se naučíme dobře znát nejen nově sbíraný druh, ale i podobné nejedlé, a zejména jedovaté druhy. Své určení si opakovaně necháme ověřit u odborníků, například v mykologické poradně, na přednášce, výstavě či odborně vedené vycházce. Je nutné studovat živé plodnice, ne jen poslat k potvrzení fotografie. Fotografie nezachytí mnoho důležitých znaků, jako např. vůni, chuť, slizkost či lepkavost, často ani barvy nejsou věrné nebo chybí pohled na důležitý určovací znak.
Při sbírání hub dáváme pozor na děti, jestli houby neochutnávají. Mnoho jedlých druhů hub je za syrova jedovatých. Pro malé děti jsou navíc houbová jídla nevhodná pro jejich těžkou stravitelnost. Při případné otravě je dítě ohroženo výrazně více než dospělý.
Zvláště opatrní musíme být při sběru hub k jídlu v zahraničí, zejména ve vzdálených končinách, na jiných kontinentech a v odlišných klimatických zónách. Přestože tamní houby mohou být velmi podobné našim druhům, ba dokonce to mohou být přímo ony, neboť existují i druhy kosmopolitní (celosvětově rozšířené), mnohem pravděpodobněji se bude jednat o druhy místní, o jejichž jedlosti či jedovatosti nemusí existovat žádné údaje. Například již v nedaleké oblasti Středomoří roste řada jiných druhů hub a naopak mnoho našich druhů zde chybí, podobně je tomu v mírném pásu Severní Ameriky. Spolu se skladbou dřevin se mění i mykorizní druhy. Vždy je vhodné se nejprve seznámit s místní mykoflórou v literatuře nebo konzultací s místními odborníky. Pravidla platná u nás (např. ochutnávání holubinek, všechny hřiby jsou jedlé kromě hořkých apod.) jinde platit nemusí!
Jedovaté houby podle chuti nepoznáme
Naprostá většina našich jedovatých hub má chuť příjemnou, některé druhy podle výpovědi otrávených dokonce vynikající. Například otrávení muchomůrkou zelenou často tvrdili, že chutnější houbový pokrm v životě nejedli. Ochutnáním tedy v žádném případě jedovatou houbu od jedlé nepoznáme!
Nepravdivé mýty a pověry
Mezi lidmi se tradují různé "zaručené" způsoby, jak poznat jedovatou houbu. Žádná z následujících pověr (přeškrtnutý text) není pravdivá:
- Jedovaté houby nejsou červivé ani okousané od plžů.
Plži a hmyz ("červi" jsou larvy bedlobytek) mají značně odlišný metabolismus než lidé a toxiny škodící člověku mohou pro ně být neškodné. - Jedy v houbách se zničí vařením.
Řada jedlých hub je za syrova jedovatá, ale po tepelné úpravě (doporučujeme minimálně 20 minut varu) jsou jedlé - například čirůvka fialová, hřib koloděj, muchomůrka růžovka. Nebezpečné jedovaté druhy ale obsahují termostabilní toxiny, tj. jedy, které se varem neničí. - Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené.
Toto lze říci o téměř neškodné muchomůrce červené, ale nikoliv o smrtelně jedovaté muchomůrce jízlivé či pavučinci plyšovém. - Stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná.
To je holý nesmysl, žádný ze známých houbových jedů takovou reakci nevyvolává.
Základní typy otrav
| Typ otravy | Doba latence | Projevy | Příklady druhů |
|---|---|---|---|
| Faloidní | 6 - 48 h | Zvracení a průjmy trvající cca 2 dny, později vážné poškození jater, při vyšší dávce či bez lékařské pomoci smrt za 5-6 dní. | muchomůrka zelená muchomůrka jarní muchomůrka jízlivá čepičatka jehličnanová bedla chřapáčová |
| Parafaloidní | 5 - 10 h | Nevolnost, bolesti hlavy a břicha, zvracení, později selhávání krevního oběhu, otok mozku, selhání jater. | ucháč obecný |
| Muskarinové | 0 - 2 h | Pocení, slinění, slzení, zvracení, průjmy, pokles krevního tlaku, třesavka, zúžení zornic, poruchy vidění, později dýchací obtíže, při vyšší dávce bez pomoci hrozí smrt. | vláknice začervenalá vláknice zemní vláknice Godeyova strmělka listomilná |
| Mykoatropinové | 0,5 - 3 h | Nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce, rozšířené zorničky, později halucinace a změny chování. Obvykle mizí druhý den. | muchomůrka tygrovaná muchomůrka červená |
| Psilocybinové | 20 - 60 min | Individuální psychické změny - zrakové a sluchové halucinace, změny vnímání času a prostoru, střídání nálad; zrychlený tep, zvýšený krevní tlak. Příznaky kulminují cca 1,5 h po požití, zcela mizí po 6 - 12 h. Někdy se příznaky vracejí bez další konzumace houby (flash-back) i několik týdnů až měsíců po požití. | lysohlávka kopinatá lysohlávka česká |
| Orellaninové | 2 - 17 dní | Nejprve zvýšená tvorba moči, později naopak snížená až zcela zastavená, bolesti žaludku, zvracení, sucho v ústech. Smrt nastává následkem poškození ledvin. | pavučinec plyšový pavučinec skořicový pavučinec polokrvavý |
| Rhabdomyolytické | 1 - 3 dny | Únava, svalová slabost, bolest svalů, po několika dnech ztuhlost svalů a tmavá moč, zarudlá kůže obličeje, nutkání na zvracení a silné pocení. Může nastat i smrt v důsledku poškození srdečního svalu a ledvin. | čirůvka zelánka (?) |
| Gastrointestinální | 1 - 4 h | Hlavními příznaky jsou zvracení, průjem či obojí. Hrozí dehydratace organismu a související potíže, smrt nastává při kvalifikované lékařské pomoci jen výjimečně. Jde o nesourodou skupinu otrav, toxiny jednotlivých druhů se liší, řadu z nich neznáme. | čirůvka tygrovaná závojenka olovová závojenka jarní pečárka zápašná ryzec hnědý penízovka vřetenonohá pestřec obecný pestřec bradavčitý |
| Autoimunitní a alergické | ihned - 1 h | Patří sem nejrůznější většinou banální alergické reakce, např. oční a plicní alergie na výtrusy, střevní potíže, reakce na houbová antibiotika. Řadíme sem ale rovněž životu nebezpečnou "otravu" po opakovaném požití čechratky podvinuté, mající za následek poškození ledvin a výjimečně i smrt. | čechratka podvinutá hlíva ústřičná pýchavky |
| V kombinaci hub s alkoholem | ihned - 30 min | Červený obličej, později i trup a horní končetiny, bušení srdce, dýchací obtíže, zvracení, průjem, strach ze smrti. Příznaky obvykle do 2 hodin mizí, mohou se objevit po dalším požití alkoholu až 3 dny po požití houby. | hnojník inkoustový hnojník třpytivý |
| Po syrových houbách | různá | Mnoho jedlých hub obsahuje v syrovém stavu termolabilní jedovaté látky. Některé druhy způsobují zvracení či průjmy, jiné obsahují cytolytické či hemolytické toxiny, např. vynikající jedlá houba muchomůrka růžovka. Druhů, které jsou spolehlivě jedlé i za syrova, je menšina. | hřib satan hřib koloděj hřib kovář muchomůrka růžovka muchomůrka pošvatá čirůvka fialová václavky |
| Po změněných houbách | různá | Patří sem různá poškození zdraví houbami napadenými, v rozkladu či zapařenými, rovněž otravy chemickými látkami absorbovanými houbou z okolí, jako jsou např. pesticidy, herbicidy, insekticidy, těžké kovy a radioaktivní látky. | nedohub zlatovýtrusý nedohub zelený |
Členění podle Kubičky (Jedovaté houby, 1980), upraveno.
