Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 16 / 33, články 151 - 160 / 329
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 >
- 26.11.2014
Houbařská sezóna ještě nekončí… - 18.11.2014 Vzácný nález u Plzně
- 16.11.2014 Michal Mikšík - Aktuální růst hub
- 10.11.2014 Z podzimního lesa…
- 16.10.2014 Z došlé pošty...
- 4.9.2014 Hřib Dupainův prvně v ČR.
- 4.8.2014 Houbaření o víkendu (31. týden)
- 30.7.2014 Zablýsklo se... aneb z pošty od vás...
- 29.7.2014 Když nerostou…
- 28.7.2014 Z hamrovských lesů o víkendu (30. týden)
Houbařská sezóna ještě nekončí…
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 26.11.2014
Čirůvka dvoubarvá – Lepista personata alias L. saeva, jedlá, tržní druh
Čirůvky se zeleninou ve sladkokyselém kořeněném nálevu
Houby nyní rostou na světlých místech a na dusíkem dobře zásobených loukách.
O hojný nález svěžích čirůvek dvoubarvých z 23. 11. 2014 se s vámi dělí Petr Dobrý z Pardubic. Není jen milovníkem přírody a houbaření. Houby nakládá do vlastního nálevu.
Počasí prozatím pozdně podzimnímu houbaření přeje. Je to příležitost i pro vás, kteří vyznáváte tuhle zajímavou, chutnou a u nás oblíbenou úpravu hub.
Vzácný nález u Plzně
Houby / Růst hub
Mykologický klub Plzeň, 18.11.2014
Zdeněk Hájek z Mk Plzeň, při kontrole svých oblíbených míst u řeky Střely v okrese Plzeň-sever, našel na pařezu smrku vzácného bělochoroše hedvábitého - Strangulidium (Oligoporus) sericeomolis. Určili jej Z. Pouzar a M. Brožíková z Mykologického oddělení Přírodovědeckého muzea v Praze a doklad je uložen v herbáři PRM.
Na druhém obrázku je malá ukázka toho jak to vypadá když houby rostou v listopadu na opačném břehu, v tomto případě Nezdického potoka u Bezdružic.
Za Mk Plzeň sepsal Petr Černý.
Michal Mikšík - Aktuální růst hub
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 16.11.2014
čirůvka dvoubarvá - Lepista personata, jedlý tržní druh
šťavnatka pomrazka - Hygrophorus hypothejus, jedlý druh
čirůvka osiková - Tricholoma frondosae, jedlý druh
klouzek žíhaný - Suillus collinitus, jedlý druh
kukmák příživný - Volvariella surrecta
kriticky ohrožený druh Červeného seznamu (CR)
Díky současnému teplému počasí lze i na vhodných stanovištích v okolí Prahy najít nikoli jen výborné jedlé, ale i některé vzácnější druhy hub. Ideální jsou stanoviště pod smrky, modříny, borovicemi a na otevřených travnatých plochách, zejména tam kde je více mechu a vlhčí půda. Vhodnými místy jsou tak lesoparky se smíšenými lesy vyšším podílem jehličnatých dřevin.
Pod borovicemi nyní hojně roste čirůvka zemní (Tricholoma terreum), poznatelná podle šedavého vláknitého, nízce kuželovitého klobouku a bělavého válcovitého třeně. V kuchyni se hodí dobře jak samostatně, tak ve směsi s jinými houbami. Další snadno určitelná je rovněž jedlá, aktuálně rostoucí čirůvka dvoubarvá (Lepista personata). Vyhledává na dusík bohatší lokality, zejména trávníky a pastviny.
Spíše na vlhčích a mechatých místech roste chutná šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus), se šedohnědým, mírně nálevkovitým kloboukem a zářivě žlutými, sbíhavými lupeny a dužninou.
V početných skupinkách je vidění šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), která je celá žlutá a roste výhradně pod modříny. Nevadí jí mírné mrazíky a za teplé zimy je tak vděčným druhem při pozdních houbařských výpravách.
V osikových porostech je k nalezení krásně, zářivě žlutohnědá čirůvka osiková (Tricholoma frondosae), která má sytě žluté lupeny, bílou dužninu a jemně šupinkatý klobouk. Na rozdíl od podobné čirůvky zelánky (Tricholoma equestre), která je v poslední době považována za podezřelou, je to dobrá jedlá houba, kterou lze všestranně využít na různé způsoby úpravy.
Přestože hřibovitých hub valem ubývá, stále ještě rostou čerstvé plodnice některých z nich. Celkem vzácně ještě roste pod borovicí černou v místech s vápenitým podložím klouzek žíhaný (Suillus collinitus), který se od ostatních klouzků liší zejména růžově zbarveným myceliem na samotném konci třeně. Začíná růst nejdříve v září a za příhodného počasí vytrvá až do konce listopadu.
Symbolem podzimních hub je strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), která na svých rozkládajících se plodnicích zřídkavě hostí zajímavý druh houby, kukmák příživný (Volvariella surrecta). Tuto houbu poznáme podle plodnic, vyrůstajících z výrazné, bělavé pochvy.
Z podzimního lesa…
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 10.11.2014
pohoda podzimního lesa…
kozák šedozelený alias pestrý – Leccinum variicolor, jedlý druh
houžovec hlemýžďovitý – Lentinellus cochleatus, aromatický jedlý druh
liška nálevkovitá – Craterellus tubaeformis, jedlý druh
hřib sametový – Xerocomellus pruinatus, jedlý tržní druh
podzimní směs hub...
nepoživatelné peckovice kaliny obecné – Viburnum opulus
střípky barevné mozaiky každoročního podzimu
...chutné lišky nálevkovité pro houbařovu kuchyni
Příjemně strávené odpoledne druhé listopadové soboty v lese pod Příchovicemi v Jizerských horách podtrhlo slunečné a teplé počasí.
Houby tu stále ještě rostou. Téměř již chybí letní hřibovité druhy i další letní houby jako většina muchomůrek a holubinek.
Spíše náhodně se ještě dá najít zdravý opozdilec z rodiny kozáků či křemenáčů.
Z jedlých druhů se tu nyní najde bedla vysoká i červenající, strmělka mlženka a penízovka kuželovitá.
Čirůvka fialová, jako by se letos zdráhala ukázat.
Takřka všudypřítomným průvodcem zdejších podhorských lesů je nejedlá holubinka hlínožlutá.
Z nebezpečných druhů sice roztroušeně, zato však plošně, roste čechratka podvinutá.
Pro nyní spíše již jen ojedinělé houbaře může být zajímavou kratochvílí zapátrat podle intenzívní anýzové vůně, a pak u pařízku, obrostlém mechem objevit, výskytem vcelku nehojný houžovec hlemýžďovitý.
V malých i větších skupinkách tu nyní výskytem dominuje liška nálevkovitá. Jsou jich tu celá hejna, téměř k nevysbírání. A navíc zcela zdravých a svěžích plodniček. Ten, kdo tyhle lišky zná, ocení rychlost, s jakou přibývají do košíku, stejně jako jejich snadné čistění a kuchyňské opracování, včetně jejich všestranného kulinářského použití.
Na své si tu stále ještě přijde i ten, kdo dává přednost hřibovitým houbám. Někdy až dovedně ukryté v listovém opadu tu rostou otužilé hřiby sametové, které je možné sbírat až do příchodu prvních významnějších mrazíků.
Kromě radosti z utěšeně zaplněného košíku připraví návštěvníkům lesa nejednu pěknou podívanou i pestrobarevná okolní příroda vrcholícího podzimu.
Po návratu domů se dostaví radost i pro ty, kteří se rádi věnují houbařskému kulinaření.
Z došlé pošty...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 16.10.2014
O radost z nálezu plného koše hřibů hnědých ze včerejšího ranního houbaření se s námi i vámi podělil pan Petr Dobrý z Pardubic.
Hřib Dupainův prvně v ČR.
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 4.9.2014
hřib Dupainův - Boletus dupainii
tentýž druh
Poněkud složitá, nakonec ale s nádherným koncem, byla anabáze ohledně premiérového nálezu hřibu Dupainova (Boletus dupainii) u nás. Navíc se přitom potvrdila výhoda elektronické komunikace.
V pondělí ráno, 11. srpna 2014, jsem obdržel mail s přílohou, v níž byla fotografie v běžných atlasech nepříliš publikované, krásné hřibovité houby. Hřibu, jehož nález do té doby nebyl v ČR popsán. Věděl jsem, že k určení takovéto rarity potřebuji asistenci. Bylo ke zvážení, zda zprávu o tomto nálezu jen tak vypustit, a pak "si trhnout šráky".
Obrátil jsem se na Jiřího Polčáka a Ladislava Špetu, jednak o vyjádření k nálezu a dále, o případné zdokumentování nálezu přímo na místě.
Po obdržené informaci, že by se skutečně mohlo jednat o B. dupainii, nastala další horečná komunikace, a to s nálezcem. Ten se nemohl dostavit a navíc, J. Polčák měl na tu dobu domluvenu cestu na Slovensko. Vše tedy zůstalo na mně a kolegovi Špetovi.
Nálezce J. F. (pozn. red.: prozatím neuvádíme plné jméno nálezce, byť by si to nanejvýš zasloužil), nás hned následující den zavedl do oblasti Bílých Karpat, na okraj dubového lesa s porostem mladých lip, a tam skutečně rostlo pět nádherných plodnic zmíněného hřibu Dupainova. Byly to vzrušující okamžiky. Vše vyvrcholilo pořízením fotodokumentace a odebráním položky pro brněnské muzeum. Po celou dobu drobně mžilo, ten hřib má klobouček lesklý i za sucha, proto vypadá na fotografiích takový jaký je ve skutečnosti.
Správnost určení druhu potvrdil J. Polčák, který si vzal na svá bedra další potřebnou, technickou a odbornou stránku dokumentace zmíněného nálezu.
Text: Vašek Koplík
Foto: Ladislav Špeta
MK Ratíškovice
a Jiří Polčák
MK Přerov
Houbaření o víkendu (31. týden)
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 4.8.2014
hřib dubový – Boletus reticulatus, jedlý, tržní druh
liška obecná – Cantharellus cibarius, jedlá, tržní druh
rosolozub huspenitý – Pseudohydnum gelatinosum, jedlý
hřib žlučník alias hořčák – Tylopilus felleus, nejedlý
muchomůrka tygrovaná alias panterka – Amanita pantherina, jedovatá
pavučinec červenošupinný – Cortinarius bolaris, mírně jedovatý
holubinka černající – Russula nigricans, jedlá, tržní druh
8. ryzec kafrový – Lactarius camphoratus, jedlý
stroček trubkovitý – Craterellus cornucopioides, jedlý, tržní druh
hřib žlutomasý alias babka – Xerocomellus chrysenteron, jedlý
muchomůrka jízlivá – Amanita virosa, prudce jedovatá
tentýž druh, s typicky přitisklou a masivní cípatou pochvou na bázi třeně
hřib kovář – Boletus erythropus, jedlý, tržní druh
muchomůrka růžovka alias masák – Amanita rubescens, jedlá
štítovka černolemá – Pluteus atromarginatus, jedlá
vybraná směs aktuálně rostoucích jedlých hub
Současná situace v růstu hub napříč republikou se dá vyjádřit obratem podle houbařské latiny. „Už se nadzvedává listí“.
I když stále ještě nikoli všude a pro každého, kdo se vydá na houby.
Prozatím k nám docházejí zprávy, že houby rostou spíš ve středních a vyšších polohách. Zejména v příhraničních lesích. Významný růst hub je možné zaznamenat na některých místech Šumavy.
Jinde to záleží na míře srážek. Stává se, že dešťové přeháňky lokálně procházejí opakovaně týmž místem. Tam je pravděpodobnost růstu hub větší, než o několik kilometrů jinde, kde se v lesích zatím stále ještě doslova práší pod nohama. Taková situace je patrná zejména v nižších a teplejších oblastech.
Pojďme si aktuálně, i když jen virtuálně, společně „zahoubařit“ do lesů na jihočeském Blatensku.
Potěšujícím zjištěním je zde nastupující růst hřibů dubových. Během tohoto týdne jich tu nejspíš bude už habaděj. Z ostatních hřibovitých druhů tu hojně roste hřib žlučník alias hořčák, který už nachytal nejednoho svátečního houbaře. Dále tu rostou babky. Na první pohled jsou, díky svému hojnému výskytu, přímo předurčeny k masovému sběru. Teprve po rozkrojení, ke zklamání houbařů, jsou povětšinou napadeny larvami hmyzu a pro kuchyňské použití již nepoužitelné. Zato hřiby kováře jsou proti „červivosti“ velmi odolné, a proto vyhledávané a ceněné.
Z jedlých muchomůrek se najdou oblíbené a šťavnaté růžovky. Ale pozor! Rostou i jedovaté houby. Právě muchomůrky se tu představují hned ve dvou druzích. Známá „panterka“, správně muchomůrka tygrovaná, je u nás nejčastější každoroční příčinou otrav houbami, neboť je pro neznalce zaměnitelná právě s muchomůrkou růžovkou, případně s méně chutnou, ale rovněž jedlou m. šedivkou. Ojediněle tu nyní vyrůstá muchomůrka jízlivá. Tato bílá zrádná krasavice je nebezpečná tím, že běžně nepřipomíná muchomůrku zelenou, podobně smrtelně jedovatou houbu.
Z rodu holubinek právě rostou jedlé tržní druhy h. černající, h. nazelenalá a dále i holubinka tečkovaná. Z nejedlých pak holubinka smrdutá.
Z ryzců se ve zdejších lesích s kyselejším podložím objevil jedlý, ale méně hodnotný ryzec kafrový.
Rostou zde i další zajímavé druhy, jako jedlý a dobře rozeznatelný, tržní stroček trubkovitý a rovněž i jedlý druh se zajímavým názvem, rosolozub huspenitý. Méně kuchyňsky hodnotnou houbou, vonící i chutnající po syrových bramborech, vyrůstající ze silně rozložených pařezů jehličnanů, je tu štítovka černolemá.
Sice nejedlý, ale dobře rozpoznatelný, se tu zřídkavě objeví i pavučinec červenošupinný.
Výčet aktuálně rostoucích druhů hub ve zdejších lesích je ve skutečnosti bohatší.
Uvítáme vaše zprávy o aktuálním růstu hub z lesů ve vašem okolí. Rádi vaše snímky i s komentářem uveřejníme na zdejších stránkách, jako informaci pro nejširší českou houbařskou veřejnost.
Zablýsklo se... aneb z pošty od vás...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 30.7.2014
vzorová rodinka křemenáčů smrkových – Leccinum piceinum
pěkná podívaná, snad se brzy dočkáme i my ostatní
„Houby tu aktuálně rostou jen místo od místa, tzv. les od lesa. Čili nikoli pro všechny, kdo se na ně vydají. Zatímco na jedné straně kopce o houbu nezavadíš, na té druhé Tě čeká milé překvapení“.
V tomto duchu se s ostatními houbaři dělí o zkušenosti z terénu těchto dnů Petr Hampl a do redakce posílá snímky svého včerejšího nálezu na Bradlech nad Zlatou Olešnicí v nadmořské výšce cca 550 m.
To jen potvrzuje skutečnost, že houby se teď dají najít spíš ve středních a vyšších polohách, kde je častější výskyt srážek i nižší teploty, než v horkých nížinách. Jako nejpříznivější se pro nynější růst hub jeví místa, kudy opakovaně procházejí lokální dešťové přeháňky.
Napište nám i vy o svých aktuálních houbařských zkušenostech na adresu
Rádi vaše příspěvky i pěkné snímky zprostředkujeme všem dalším houbařům napříč republikou.
Když nerostou…
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 29.7.2014
hřib rudonachový – Boletus rhodopurpureus, vzácný, foto: T. Pavelka
tentýž druh, další plodnice z téhož dne
Nebývá výjimkou, že uprostřed teplého a suchého léta houby mnoho nerostou. I kdybyste, křížem krážem po lese, nachodili drahně kilometrů, nezavadíte ani o nejběžnější houbu.
A to je ten správný čas, kdy se na vybraných místech daří teplomilným houbám.
Ukázku jedné takové zajímavosti zachytil v těchto dnech na své mykologické výpravě a do redakce našich stránek poslal člen ČMS, Tomáš Pavelka.
Jedná se o hřib rudonachový, zřídkavě se vyskytující druh ze skupiny barevných hřibů.
Červený seznam hub (makromycetů) České republiky jej uvádí v kategorii CR (critically endangered) jako kriticky ohrožený druh!
Pro mnohé z houbařů bývá takový nález ojedinělou životní příležitostí. Pro každého milovníka přírody, hub a houbaření je na místě, aby si takové podívané užil s náležitou pokorou.
Z hamrovských lesů o víkendu (30. týden)
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 28.7.2014
z aktuálních nálezů hub v malebném prostředí Jizerských hor…
Jirka a Martina při hodnocení vůně a chuti hub
housenice cizopasná (Elaphocordyceps ophioglossoides) a její hostitel, podzemka, jelenka obecná (Elaphomyces granulatus – nálezce Žaneta Sajfertová
Terezka s Barčou, už od pohledu sestry a navíc houbařky…
Bez ohledu na současný, celostátně proklamovaný nerůst hub, se podařilo členům a příznivcům spolku HVH najít a přinést na společné setkání u myslivecké chaty ve Velkých Hamrech Bohdalovicích, téměř osmdesát druhů, ve zdejším okolí aktuálně rostoucích hub.
Tentokrát to sice nebyla žádná „přehlídka krásy“ hřibů, ale to při naučných vycházkách ani nebývá hlavním posláním…
Ovšem i přes panující sucho a parno se tu sešlo hned několik druhů hřibovitých druhů hub, mezi nimi, kromě smrkových hřibů i tři druhy křemenáčů, několik druhů klouzků i suchohřibů.
Co do počtu zastoupených rodů dominovalo patnáct druhů holubinek a potěšilo i pět druhů ryzců.
Zajímavé jistě byly nálezy hned několika druhů muchomůrek, zejména jedlých pošvatek alias katmanek. Mezi jedovatými se objevily muchomůrky červená a královská, které ovšem nepatří k našim nejnebezpečnějším houbám.
Zpestřením byl nález housenice cizopasné včetně jejího hostitele, jelenky obecné.
Bohatě naplněný sobotní čas před zmíněnou chatou našich přátel z Mysliveckého sdružení Bárov, „Na Karlově“, přinesl všem účastníkům vycházky pohodu a uspokojení z vydařené akce.
Příští společná houbařská vycházka se bude konat v obvyklý čas, a to poslední sobotu letošních letních prázdnin.
Za HVH
Text a foto:
Petr Hampl
Aleš Vít
Strana 16 / 33, články 151 - 160 / 329
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 >
