Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 16 / 34, články 151 - 160 / 334
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 >
- 26.3.2015 Houby na začátku jara...
- 4.3.2015 Předjaří...
- 11.2.2015 Houbařské pozdravy ze Sněžných hor.
- 29.11.2014 Z došlé pošty...
- 29.11.2014 Podzimní šperk...
- 26.11.2014 Houbařská sezóna ještě nekončí…
- 18.11.2014 Vzácný nález u Plzně
- 16.11.2014 Michal Mikšík - Aktuální růst hub
- 10.11.2014 Z podzimního lesa…
- 16.10.2014 Z došlé pošty...
Houby na začátku jara...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 26.3.2015
penízovka smrková – Strobilurus esculentus, jedlá, foto: Milan Němčický
ušíčko černé – Pseudoplectania nigrella, foto: Petr Mikuš
vápencový lom Homolák
jaterník podléška, též jaterník trojlaločný – Hepatica nobilis
ohnivec černý – Plectania melastoma, foto: Michal Mikšík
ucháč obrovský – Discina gigas, jedlý
šťavnatka březnovka – Hygrophorus marzuolus, jedlá, foto: Michal Mikšík
kačenka česká – Verpa bohemica, jedlá
Předjaří postoupilo do jara. Houbaři pookřáli a vydávají se na průzkum svých lokalit, které ještě před několika týdny odpočívaly a nabíraly sílu do nastávající houbařské sezóny. Potěšte se a inspirujte k návštěvě lesa prostřednictvím snímků, došlých od návštěvníků našich stránek z různých míst republiky. Přes mírnou zimu i aktuální období s minimálními srážkami se již objevují první houby. K časným druhům tradičně patří penízovky smrkové, které vyrůstají, sotva roztaje sníh. V některých letech je jich všude habaděj. Jsou jedlé, ale nasbírat jich dostatek na polévku, to bývá úctyhodný sportovní výkon. V opadu jehličí dospělých smrčin objeví pozorný houbař drobný „červenoseznamový“ druh, ušíčko černé. V seznamu patří do kategorie EN endangered, jako ohrožený druh. Krasové oblasti po celý rok nabízejí mnohé zajímavé scenérie. Patří k nim i dávno vytěžené a opuštěné lomy, stejně jako aktuálně pestrá tamní květena. K bezesporu krásným, oku lahodícím, ale nikoli běžným houbám tohoto období patří ohnivec černý. Probouzejí se tlející pařezy jehličnanů a na nich vyrůstají doposud ještě mladé ucháče obrovské. K majestátním lupenatým houbám tohoto měsíce patří šťavnatka březnovka. Roste jen na vybraných lokalitách a pro některé houbaře zůstává její nález po dlouhá léta nesplněným snem. Pro zřídkavost výskytu je březnovka vedena v Červeném seznamu hub ČR, podobně jako již zmíněné ušíčko, v kategorii EN endangered, jako ohrožený druh. Objevily se už první kačenky české, které si letošní, nikoli studené, ale suché jaro, dávají oproti minulým letům poněkud na čas. Vše je připraveno. V příštích dnech bude záležet na dostatečném přísunu vláhy, aby houbařské jaro vypuklo naplno.
Předjaří...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 4.3.2015
obr. 1 vatovec obrovský – Langermannia gigantea, jedlý, torzo loňské plodnice
obr. 2 palečka zimní – Tulostoma brumale
obr. 3 penízovka sametonohá – Flammulina velutipes, jedlá, tržní druh
foto: Petr Mikuš
obr. 4 pažitka pobřežní - Allium schoenoprasum, ssp. riparium, nížinný poddruh
obr. 5 ohnivec zimní – Microstoma protractum
foto: Petr Mikuš
obr. 6 ohnivec rakouský - Sarcoscypha austriaca
foto: Milan Němčický
obr. 7 ohnivec černý – Plectania melastoma
foto: Petr Mikuš
obr. 8 ohnivec jurský – Sarcoscypha jurana
foto: Petr Mikuš
obr. 9 plicník lékařský - Pulmonaria officinalis
obr. 10 jaterník podléška – Hepatica nobilis
obr. 11 ucho Jidášovo – Auricularia auricula-judae, jedlé
foto: Milan Němčický
obr. 12 chřapáč (kališník) obecný – Helvella acetabulum, jedlý
Už nějakou dobu se po ránu hlásí pronikavým zpěvem kosi.
Od první březnové neděle je tu očekávané letošní předjaří. A právě ono předznamenává budíček pro veškerou přírodu.
Pro houbaře je to příležitost po svém vykonat inventuru končící zimy.
Cestou po známých lesních místech jsou vidět zapomenutá torza hub (obr. 1), která by ještě minulý podzim, v podobě právě vyrostlých a čerstvých plodnic, udělala radost nejednomu houbaři.
Stále ještě jsou k nalezení některé zimní houby (obr. 2, 3).
Natěšený houbař ovšem už vidí za každým stromem svůj úvodní opravdový úlovek startující houbařské sezóny v podobě nějakého toho kapitálního smrže.
Všechno ale má svůj čas. Zatím je třeba vzít za vděk pohledem na reálný stav přírody a lesa.
Mezi rané byliny lužního lesa patří, díky skvělému aroma i chuti, zdraví prospěšná lesní pažitka (obr. 4).
Obecně jen zřídka je k vidění pohromadě hned několik druhů ohnivců.
Výjimečně se tak stalo díky fotografickému úsilí na sobě nezávislých nálezců, kterým se je v uplynulém týdnu podařilo zachytit v místech jejich růstu na různých místech republiky. Dělí se s vámi o potěšení (obr. 5, 6, 7, 8).
Z bylin jsou prozatím sporadicky a jen v nejteplejších oblastech k zahlédnutí plicníky a podléšky (obr. 9, 10).
Na vlhčích místech se po přestálé zimě čile oživuje ucho Jidášovo (obr. 11).
Výjimečně se objeví některá z jarních jedlých hub (obr. 12).
Současnou situaci charakterizuje v pořadí další přestálé zimní období s nedostatkem sněhu.
Těšme se na déšť...
Houbařské pozdravy ze Sněžných hor.
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 11.2.2015
obr. 1, ještě mladý Phlebopus marginatus alias Phaeogyroporus portentosus
obr. 2, týž druh, symbolicky, jen o pár dnů později...
obr. 3, pozvánka k houbaření do Sněžných hor...
Tenhle příspěvek, ostatně jako i mnoho jiných, je vlastně rovněž dílem náhody. Před několika dny se dvojice milovníků hub a houbaření, Marie a Béďa, obrátila na naši e-poradnu o potvrzení jejich (mj. správné) domněnky, že jim na pozemku vyrůstají špičky obecné. Na tom by nebylo nic divného. Dotazy, zasílané nám k určení hub během houbařské sezóny, jsou vcelku běžnou záležitostí. Zmíněná věc je však zajímavá tím, že oba přátelé žijí v Austrálii. Přesněji v Novém Jižním Walesu, v Jindabyne ve Sněžných horách. A jak známo, v Austrálii právě nyní panuje léto.
…“vrele diky za bleskurychlou a ubezpecujici odpoved. Hned po precteni informaci o spickach jsme rychle na masle oprazili hrstku spicek. Je to uz par hodin a odpovidame s hlavou bez halucinaci, dekujeme za profesionalni prizen. Momentalne jsme v tom nejvetsim lete, ma byt podle statistik sucho a horko, nicmene poslednich par tydnu pravidelne sprchne az prsi, pres den teploty kolem 25C, v noci chladno, a to snad vysvetluje, ze se tak brzo ukazaly houby, a v takovem mnozstvi. Takze srdecne pozdravy z hor, a kdyz to nebude vadit, tak se zase pochlubime“…
K mému milému překvapení za pár dnů po odpovědi následovalo další australské houbařské téma. Rád se s vámi dělím alespoň o několik postřehů ze vzájemné korespondence.
…(4. února) „neda nam to a musime se podelit o dnesni ulovek. Mistni klouzek „trpaslik“, na kapote Willis, plny zdravi, bez cerviku no proste parada, klobouk 20 cm, vyska 17 cm, (viz. obr. 1)…
Z odpovedi:
…“pár informaci k vašemu, pro nás v Česku, skvělému nálezu:
On to vlastně není klasický klouzek, blízko má i ke hřibům.
Je znám pod názvy Phlebopus marginatus a Phaeogyroporus portentosus. Roste práve u vás, v Austrálii. Dorůstá někdy až obřích rozměrů. A váhy údajně až kolem 20 kg. Zadejte si jeho název na google.com, tam je o něm více. Každopádně gratuluji. Těším se na další foto australských hub a oba vas zdravim. Pokud v okoli narazíte na dalšiho takového krasavce, nechte ho pro zajímavost vyrůst co nejvíce. Bude důležité, aby aktuálně byl dostatek vlhkosti, to pak poroste rychle, jinak bude stagnovat a zestárne nastojato“…
A další zpráva na sebe nadala dlouho čekat.
…(8. února) „mnoho pozdravu v Cesku prezimujicim houbarum, ale hlavne diky za rady a odborna ponauceni. No a minuly tyden to zase zacalo rust, "jako po desti ". Samozrejme prikladame dukaz toho, co jsme nasli, nejvetsi plodnice ma klobouk 30 cm, vysku 20 cm a vazi 2,75 kg (viz obr. 2). Při cisteni a krajeni noha houby lehce zmodrala, ne tmave, jen svetle modre, myslim si, ze to je normalni, nicmene se ptam, zda je to v poradku? Fotky jsou k dispozici vsem zajemcum houbarum, mozna se tim v Australii zvysi turisticky ruch. Budte vitani!
(obr. 3) …Popřejme našim krajanům v Austrálii, Marii a Béďovi, mnoho dalších zajímavých nálezů, o které se s námi podělí. Společně se už těšme na jarní houbařskou sezónu, která u nás odstartuje za několik týdnů prvními chutnými druhy jarních hub.
Z došlé pošty...
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 29.11.2014
... v příloze zasílám snímky podle mě nádherných exemplářů hlívy. Poslal mi je kamarád pro bližší určení. Lokalita nálezu jsou Strážovské vrchy na Slovensku a houby vyrostly na dubu.
Houby fotil Lukáš Gavlovský, který s případným využitím snímků souhlasí.
Srdečně zdravím a přeji úspěch všem, kteří se ještě do lesa vydají i s košíkem.
Hanka Kopecká
Redakční poznámka: hlíva ústřičná mívá proměnlivou barvu pokožky klobouku. Tu s modrým tónem např. uvádí na str. 133 atlas Houby (Hagara, Antonín, Baier), Aventinum 2000 jako hlívu holubí.
Podzimní šperk...
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 29.11.2014
Do poradny hub, stejně jako do redakce našich stránek docházejí v průběhu roku příspěvky, ve kterých se na nás obracíte o radu, nebo se jen dělíte o svou radost z poznávání a fotografování zajímavých druhů hub.
Je tomu tak i ve sdělení přítele Petra Mikuše, který mj. píše:
...a protože se občas objeví i nádhernosti, jako jsou tyto voskovky granátové, nalezené před pár dny, s již tenkým ledovým povlakem, posílám je pro potěšení. Pár se jich vyskytlo na spásaných a sekaných loukách a měl jsem z nich opravdu radost...
Houbařská sezóna ještě nekončí…
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 26.11.2014
Čirůvka dvoubarvá – Lepista personata alias L. saeva, jedlá, tržní druh
Čirůvky se zeleninou ve sladkokyselém kořeněném nálevu
Houby nyní rostou na světlých místech a na dusíkem dobře zásobených loukách.
O hojný nález svěžích čirůvek dvoubarvých z 23. 11. 2014 se s vámi dělí Petr Dobrý z Pardubic. Není jen milovníkem přírody a houbaření. Houby nakládá do vlastního nálevu.
Počasí prozatím pozdně podzimnímu houbaření přeje. Je to příležitost i pro vás, kteří vyznáváte tuhle zajímavou, chutnou a u nás oblíbenou úpravu hub.
Vzácný nález u Plzně
Houby / Růst hub
Mykologický klub Plzeň, 18.11.2014
Zdeněk Hájek z Mk Plzeň, při kontrole svých oblíbených míst u řeky Střely v okrese Plzeň-sever, našel na pařezu smrku vzácného bělochoroše hedvábitého - Strangulidium (Oligoporus) sericeomolis. Určili jej Z. Pouzar a M. Brožíková z Mykologického oddělení Přírodovědeckého muzea v Praze a doklad je uložen v herbáři PRM.
Na druhém obrázku je malá ukázka toho jak to vypadá když houby rostou v listopadu na opačném břehu, v tomto případě Nezdického potoka u Bezdružic.
Za Mk Plzeň sepsal Petr Černý.
Michal Mikšík - Aktuální růst hub
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 16.11.2014
čirůvka dvoubarvá - Lepista personata, jedlý tržní druh
šťavnatka pomrazka - Hygrophorus hypothejus, jedlý druh
čirůvka osiková - Tricholoma frondosae, jedlý druh
klouzek žíhaný - Suillus collinitus, jedlý druh
kukmák příživný - Volvariella surrecta
kriticky ohrožený druh Červeného seznamu (CR)
Díky současnému teplému počasí lze i na vhodných stanovištích v okolí Prahy najít nikoli jen výborné jedlé, ale i některé vzácnější druhy hub. Ideální jsou stanoviště pod smrky, modříny, borovicemi a na otevřených travnatých plochách, zejména tam kde je více mechu a vlhčí půda. Vhodnými místy jsou tak lesoparky se smíšenými lesy vyšším podílem jehličnatých dřevin.
Pod borovicemi nyní hojně roste čirůvka zemní (Tricholoma terreum), poznatelná podle šedavého vláknitého, nízce kuželovitého klobouku a bělavého válcovitého třeně. V kuchyni se hodí dobře jak samostatně, tak ve směsi s jinými houbami. Další snadno určitelná je rovněž jedlá, aktuálně rostoucí čirůvka dvoubarvá (Lepista personata). Vyhledává na dusík bohatší lokality, zejména trávníky a pastviny.
Spíše na vlhčích a mechatých místech roste chutná šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus), se šedohnědým, mírně nálevkovitým kloboukem a zářivě žlutými, sbíhavými lupeny a dužninou.
V početných skupinkách je vidění šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), která je celá žlutá a roste výhradně pod modříny. Nevadí jí mírné mrazíky a za teplé zimy je tak vděčným druhem při pozdních houbařských výpravách.
V osikových porostech je k nalezení krásně, zářivě žlutohnědá čirůvka osiková (Tricholoma frondosae), která má sytě žluté lupeny, bílou dužninu a jemně šupinkatý klobouk. Na rozdíl od podobné čirůvky zelánky (Tricholoma equestre), která je v poslední době považována za podezřelou, je to dobrá jedlá houba, kterou lze všestranně využít na různé způsoby úpravy.
Přestože hřibovitých hub valem ubývá, stále ještě rostou čerstvé plodnice některých z nich. Celkem vzácně ještě roste pod borovicí černou v místech s vápenitým podložím klouzek žíhaný (Suillus collinitus), který se od ostatních klouzků liší zejména růžově zbarveným myceliem na samotném konci třeně. Začíná růst nejdříve v září a za příhodného počasí vytrvá až do konce listopadu.
Symbolem podzimních hub je strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), která na svých rozkládajících se plodnicích zřídkavě hostí zajímavý druh houby, kukmák příživný (Volvariella surrecta). Tuto houbu poznáme podle plodnic, vyrůstajících z výrazné, bělavé pochvy.
Z podzimního lesa…
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 10.11.2014
pohoda podzimního lesa…
kozák šedozelený alias pestrý – Leccinum variicolor, jedlý druh
houžovec hlemýžďovitý – Lentinellus cochleatus, aromatický jedlý druh
liška nálevkovitá – Craterellus tubaeformis, jedlý druh
hřib sametový – Xerocomellus pruinatus, jedlý tržní druh
podzimní směs hub...
nepoživatelné peckovice kaliny obecné – Viburnum opulus
střípky barevné mozaiky každoročního podzimu
...chutné lišky nálevkovité pro houbařovu kuchyni
Příjemně strávené odpoledne druhé listopadové soboty v lese pod Příchovicemi v Jizerských horách podtrhlo slunečné a teplé počasí.
Houby tu stále ještě rostou. Téměř již chybí letní hřibovité druhy i další letní houby jako většina muchomůrek a holubinek.
Spíše náhodně se ještě dá najít zdravý opozdilec z rodiny kozáků či křemenáčů.
Z jedlých druhů se tu nyní najde bedla vysoká i červenající, strmělka mlženka a penízovka kuželovitá.
Čirůvka fialová, jako by se letos zdráhala ukázat.
Takřka všudypřítomným průvodcem zdejších podhorských lesů je nejedlá holubinka hlínožlutá.
Z nebezpečných druhů sice roztroušeně, zato však plošně, roste čechratka podvinutá.
Pro nyní spíše již jen ojedinělé houbaře může být zajímavou kratochvílí zapátrat podle intenzívní anýzové vůně, a pak u pařízku, obrostlém mechem objevit, výskytem vcelku nehojný houžovec hlemýžďovitý.
V malých i větších skupinkách tu nyní výskytem dominuje liška nálevkovitá. Jsou jich tu celá hejna, téměř k nevysbírání. A navíc zcela zdravých a svěžích plodniček. Ten, kdo tyhle lišky zná, ocení rychlost, s jakou přibývají do košíku, stejně jako jejich snadné čistění a kuchyňské opracování, včetně jejich všestranného kulinářského použití.
Na své si tu stále ještě přijde i ten, kdo dává přednost hřibovitým houbám. Někdy až dovedně ukryté v listovém opadu tu rostou otužilé hřiby sametové, které je možné sbírat až do příchodu prvních významnějších mrazíků.
Kromě radosti z utěšeně zaplněného košíku připraví návštěvníkům lesa nejednu pěknou podívanou i pestrobarevná okolní příroda vrcholícího podzimu.
Po návratu domů se dostaví radost i pro ty, kteří se rádi věnují houbařskému kulinaření.
Z došlé pošty...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 16.10.2014
O radost z nálezu plného koše hřibů hnědých ze včerejšího ranního houbaření se s námi i vámi podělil pan Petr Dobrý z Pardubic.
Strana 16 / 34, články 151 - 160 / 334
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 >