Houby

Úvodní stránka

Houby

Přehled článků

Seznam všech článků této sekce

Strana 1 / 2, články 1 - 10 / 20

< 1 2 >

25.1.2016 Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!
21.12.2015 Jana Ďurišová - houby na dovolené v Thajsku
12.10.2015 Vavřinec Klener - Houby v londýnské tržnici Borough Market
15.6.2015 Aktualizace stránek myko.cz 14.6.2015
15.4.2015 Nové sekce myko.cz - Myko atlas a Náleziště
1.8.2014 Kanadské smrže, aneb z pošty od Vás...
30.7.2014 Cena lišek...
23.11.2013 Ze stránek historických ročníků Časopisu československých houbařů...
28.5.2013 Význam latinských a řeckých jmen některých hub
22.2.2013 Nejen o cenách zmrazených hub …

Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!

Radim Dvořák, 25.1.2016

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa
foto: Lucie Zíbarová

Řada pravidelných návštěvníků lesa v zimním období se určitě setkala se zajímavým úkazem - z tlejících větví a větviček vyrůstají ve shlucích dlouhá velmi jemná bílá vlákna, připomínající vlákna tkaniny či vlasy, někdy dokonce tvořící i všelijak zakroucené lokny. Leckoho na první pohled napadne, že se jedná o houbové mycelium. Při pokusu o bližší prozkoumání je překvapení ještě větší, vlákna se totiž v ruce nebo teplem vydechovaného vzduchu rozpustí, neboť jsou tvořena ledem. Při pozorování zblízka se zatajeným dechem je vidět, jak jsou vlákna velmi tenká a dlouhá, uspořádaná jedno vedle druhého jako nějaká zvláštní vata. S popisovaným jevem je možné se setkat pouze při určitých podmínkách - teplotách těsně pod nulou, vysoké vlhkosti vzduchu a pouze na větvičkách listnáčů. Všichni víme, že led a mráz dokáže vytvořit nádherné tvary, ale takto přece led normálně nekrystalizuje. Pochází voda ledových vlasů ze dřeva nebo ze vzduchu? Rostou odspodu nebo na koncích? A jak je možné, že je tento útvar stabilní?

Poprvé byl tento jev podrobně popsán v roce 1918 geofyzikem a meteorologem Alfredem Wegenerem, který se proslavil teorií kontinentálního driftu. Wegener se domníval, že neobyklou strukturu ledu má na svědomí houba, rozkládající mrtvé dřevo. Ve svém článku Ledové vlasy na tlejícím dřevě^[5] popisuje Wegener dva nálezy ledových vlasů na blíže neurčených větvičkách. Pod ledovými vlákny na povrchu větvičky nalezl moučnatý poprašek, podobný plísni - mycelium neznámé houby. Tento poprašek dal k prozkoumání Arthuru Meyerovi, řediteli Botanického institutu v Marburgu, který houbu nedovedl přesně určit, nalezl ale konce houbových vláken - hyf, směřující ven šikmo nebo kolmo k povrchu větvičky, a tyto označil jako možné původce tvorby zvláštního ledového úkazu. Wegener pozoroval, že ledové vlasy se tvoří jen na několika větvičkách z mnoha, vzal si tedy jednu takovou domů, ponořil ji do vody, a poté ji dal za okno. Při teplotě kolem -4 °C se mu skutečně podařilo doma "vypěstovat" krátké ledové vlasy. Pozoroval také, že tekutina z roztátých ledových vlasů je světle hnědá a má slabou vůni. Při pátrání v literatuře objevil Wegener jediný dřívější popis tohoto jevu z roku 1833 od J. F. W. Herschela, který ovšem uvádí výskyt na kořenech a lodyhách bodláků a také na pahýlech slunečnic. Dr. W. Emeis se pak v roce 1919 ve své reakci na Wegenerův článek domnívá, že jde o čistě fyzikální jev bez přispění houby, který se dá vysvětlit vytlačováním vody z vlhkého dřeva skrze jeho póry.

Jevem se o mnoho let později zabýval také profesor chirurgie z Bernu Karl Lenggenhager, jehož koníčkem byla meteorologie. V roce 1986 publikoval článek K otázce tvorby "ledových vlasů"^[2]. Lenggenhager provedl experiment - přinesl si z lesa odkorněné větvičky různých listnáčů, které ponořil do vody a poté vystavil nízkým teplotám. Získal pouze tenkou ledovou krustu, ale ledové vlasy se neobjevily. Teprve když si přinesl z lesa bukové větvičky, na nichž se již ledové vlasy vyskytovaly, podařilo se mu je na nich opakovaně "vypěstovat" na zahradě. Zhruba v polovině března však tvorba ledových vlasů ustala, i přes zdánlivě vhodné podmínky. V létě nasbírané a odkorněné čerstvé bukové větvičky také ledové vlasy v umělých podmínkách netvořily. Lenggenhager ve své práci neuvádí přesné vysvětlení jevu, domnívá se, že příčinou je kontrakce dřeva chladem a vytlačování tekutiny póry ve dřevě.

Podobné pokusy pak prováděl i mikrobiolog Gerhardt Wagner. Koncem ledna 2001 našel v lese tři větvičky, na nichž se ledové vlasy vyskytovaly. Led z nich zcela setřel a nechal je na místě, ale jednu z větviček zvedl cca 15 cm nad zem. Ráno se na dvou větvičkách opět objevily ledové vlasy, 6 cm, resp. 2 cm dlouhé, zatímco na zvednuté větvičce nikoliv. Bylo mu tedy zřejmé, že na vytvoření ledových vlasů stačí i jedna noc, ale důležitou roli hraje lokální mikroklima. S různou úspěšností zkoušel také ledové vlasy vypěstovat doma na přinesených "infikovaných" větvičkách, ale nikdy nebyly tak pěkné jako v lese. Krátce po svém seznámení s jevem v roce 1972 našel na větvičkách produkujících ledové vlasy také plodnice hub, které si nechal určit profesorem H. Clémençonem - šlo o rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) a černorosol bukový (Exidia glandulosa). Na odkorněných místech větviček pozoroval šedavý povlak - mycelium. Wagner^[3] jev vysvětluje tak, že tlející dřevo má o něco vyšší teplotu než okolí, houba se pak zbavuje odpadních produktů svého metabolismu, tj. oxidu uhličitého a vody, přičemž voda při styku s chladnějším okolím mrzne. V tom případě voda ledových vlasů pochází ze dřeva a nikoliv ze vzduchu, rostou tedy odspodu a jejich pokroucení je způsobeno prouděním okolního vzduchu. Dřevo musí být podle Wagnera napadené houbou a její mycelium musí být aktivní, proto tvorba ledových vlasů ustává zhruba v půlce března, i přes jinak vhodné podmínky.

Jevem se dále zabýval tým vědců vedený Christianem Mätzlerem z Institutu aplikované fyziky na univerzitě v Bernu. Mätzler spolupracoval nejprve v roce 2005 s Wagnerem a společně vydali práci Ledové vlasy na tlejícím dřevě listnáčů jako biofyzikální jev^[4]. Zkoumali dubové a bukové větvičky, tvořící ledové vlasy, a opakovaně se jim povedlo jev vyvolat i v pokusných podmínkách. Když větvičky ponořili do vroucí vody, alkoholu či fungicidního roztoku, ledové vlasy se na nich pak tvořily méně nebo vůbec, přičemž fungicid byl nejúčinnějším inhibitorem. Pozorovali a kategorizovali různé typy ledových jevů, nejen ledové vlasy, ale také podobné ledové stuhy na stoncích rohovce olověncovitého (Ceratostigma plumbaginoides) či ledové hřebeny vyrůstající z rozvolněného humusu. Za příčinu vzniku ledových vlasů označili dřevní houby aktivní v průběhu zimy, vytlačující vodu tlakem odpadního oxidu uhličitého, zatímco další dva jevy mají podle nich čistě fyzikální příčiny. Původ vody ze dřeva prokázala pozorování ledových vlasů, jež svým růstem odtlačily od povrchu dřeva volně držící kůru. Mätzler a Wagner rovněž měřili hmotnost ledových vlasů a počítali, jestli je možné, aby voda pocházela pouze z metabolismu houby. Zjistili, že to možné není, je jí totiž příliš mnoho, voda tedy musí být převážně z vlhkosti obsažené ve dřevě. Kromě Wagnerem^[3] zmíněných dvou druhů hub jim Beatrice Senn-Irlet z nasbíraného aktivního dřeva určila ještě polštářnatku březovou (Diatrypella favacea), dřevomor (Hypoxylon cf. multiforme) a kropilku rosolovitou (Dacrymyces stillatus).

Po spolupráci s Wagnerem spojil Mätzler síly s chemičkou Dianou Hofmannovou z Institutu biologických a geologických věd v německém Jülichu a bioložkou Giselou Preussovou z Wiedtalova gymnázia v německém Neustadtu. Preussová studovala pod mikroskopem vzorky dřeva, tvořícího ledové vlasy, a identifikovala na nich celkem 11 druhů hub. Jediný druh houby - černorosol rozlitý (Exidiopsis effusa) - byl přítomen ve všech vzorcích a u více než poloviny vzorků byl jediným identifikovaným druhem. Mätzler pak pozoroval mechanismus vzniku ledových vlasů a zjistil, že jsou vytvářeny jevem známým jako segregace ledu (anglicky ice segregation), při němž je podchlazená voda zachycená v pórech materiálu přitahována k již vytvořené ledové struktuře a následně zmrznutím přispívá k její tvorbě. Tvar ledových vlasů je pak utvářen miniaturními póry na povrchu dřeva, podobně jako při vytlačování hmoty tryskou 3D tiskárny. Tento proces ale probíhá pouze za přítomnosti černorosolu rozlitého, bez jeho přítomnosti vzniká jen obyčejná ledová krusta. Hofmannová pak provedla chemickou analýzu roztátých ledových vlasů a identifikovala lignin a tanin jako metabolické produkty houby. Tým se domnívá, že právě tyto látky zabraňují rekrystalizaci vzniklých ledových vlasů a udržují je tak v jejich plné kráse. Při dalším výzkumu chtějí vědci tuto hypotézu prověřit a inhibitory rekrystalizace přesněji identifikovat.

Časosběrné video růstu ledových vlasů

Literatura

Hofmann, D., Preuss, G., and Mätzler, C.: Evidence for biological shaping of hair ice, Biogeosciences, 12, 4261-4273, doi:10.5194/bg-12-4261-2015, 2015. (anglicky)
Lenggenhager K. 1986: Zur Frage der «Haareis»-Bildung. Archives for Meteorology, Geophysics, and Bioclimatology, Ser. B. 36, 371–379.
Wagner, G: Haareis – eine seltene winterliche Naturerscheinung. Was haben Pilze damit zu tun? SZP/BSM 2005, S. 268–271. (německy)
Wagner, G., Mätzler, Ch.: Haareis auf morschem Laubholz als biophysikalisches Phänomen. Forschungsbericht Nr. 2008-05-MW. Institut für Angewandte Physik. Universität Bern. 6. September 2008. S. 1–31. (německy)
Wegener, A: Haareis auf morschem Holz. Die Naturwissenschaften 6/1, 1918. S. 598–601. (německy)
European Geosciences Union - Press Release: Fungus shapes hair ice – Researchers identify fungus responsible for peculiar ice filaments that grow on dead wood (anglicky - tisková zpráva EGU; doplněno 31.1.2016)
www.mykologie.net - Exidiopsis effusa

Změna 25. 2. 2016: vyměněna původní fotografie černorosolu rozlitého za dvě jiné od L. Zíbarové. Děkujeme za poskytnutí.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Jana Ďurišová - houby na dovolené v Thajsku

Houby

Radim Dvořák, 21.12.2015

Microporus sp.
foto: Jana Ďurišová

hadovka závojová - Phallus indusiatus
foto: Jana Ďurišová

Cookeina cf. tricholoma
foto: Jana Ďurišová

Cookeina cf. speciosa
foto: Jana Ďurišová

šiškovec - Strobilomyces sp. ?
foto: Jana Ďurišová

sazovka - Daldinia sp.
foto: Jana Ďurišová

Nedávno jsem se vrátila z dovolené v Thajsku a teď se pokouším určit některé z hub, které jsem tam našla. Při tom jsem narazila na článek na vašem webu z 5.4.2011 s fotkou „ďubkatce“, který byl nalezen právě v Thajsku. Tato houba tam byla velmi hojná a domnívám se, že se jedná o rod Microporus - má mnohem menší póry než ďubkatec, takže je zespoda skoro hladký.

Pro zajímavost posílám několik dalších tamních nálezů. Poměrně časté byly červené kalíšky rodu Cookeina - různé druhy s chloupky i bez. Neznám naše sazovky, tam, kam chodím do lesa, nerostou, tak si nejsem jistá jestli fotografovaný druh neroste i u nás, nicméně mě zaujal svou barevností. Největší radost mi pak udělal žlutý hříbeček obalený šupinkatým závojem, který odhaduji na rod Pulveroboletus - všechny obrázky tohoto rodu na internetu jsou však bez šupinek, takže to možná je něco jiného…

Zdravím vás a přeju hezké svátky,

Jana Ďurišová

Poznámka redakce:

Děkujeme za zajímavý příspěvek a fotografie exotických hub, které u nás nenajdeme. Netroufáme si určit všechny nálezy, neboť nejsme odborníky na tropické houby, které i nám připadají jako z jiného světa. Chlupaté kalíšky bývají určovány jako Cookeina tricholoma, červené a jen lysé nebo ochmýřené pak jako Cookeina speciosa, ale určitě by bylo třeba mikroskopické potvrzení. Sazovky (Daldinia) je třeba určovat mikroskopicky, klíč slovenských druhů a diskuze k nim je možné nalézt na nahuby.sk. Ježatý hříbeček nám připadá jako zástupce rodu šiškovec (Strobilomyces), ale můžeme se mýlit. Tropické a subtropické houby jsou často svými tvary velmi odlišné od našich druhů, ačkoliv jsou blízce příbuzné.

Nejlepší je v takovém případě konzultovat své nálezy s lokální mykologickou literaturou nebo přímo místními mykology, je-li něco z toho k dispozici. Pokud nám někdo pomůžete s určením, budeme rádi.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Vavřinec Klener - Houby v londýnské tržnici Borough Market

Houby

Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 12.10.2015

Zdravím čtenáře a zasílám pár drobných postřehů k prodeji hub z mého pozorování v Londýně.

Angličané nejsou pověstní zvláštní náklonností ke sběru volně rostoucích hub, v londýnských tržnicích je však možno nalézt prodejce poměrně pestrého houbového sortimentu. Jeden takový působí např. i ve známé viktoriánské tržnici Borough Market.

Kromě široké nabídky pěstovaných hub, zahrnující vícero druhů žampionů, houževnatec jedlý, penízovku sametonohou, hlívy atd., se zde prodává i několik méně obvyklých druhů, včetně volně rostoucích, nejspíše z dovozu pocházejících. Kromě obligátních lišek je to zejména lišák zprohýbaný, prodávaný pod francouzským lidovým názvem pied de mouton ("ovčí noha"), a (zřejmě pěstovaná) čirůvka fialová. Zaujala mne rovněž sušená kačenka česká, nabízená pod názvem "Early spring morille".

Bez zajímavosti není ani značná cena, za niž je lišák zprohýbaný prodáván (dvojnásobná než u lišek) - 5,48 Liber šterlinků za 100 g, tj. v přepočtu téměř 2000 Kč za 1 kg těchto hub.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Aktualizace stránek myko.cz 14.6.2015

Houby

Radim Dvořák, 15.6.2015

V sobotu 13. června 2015 proběhl větší upgrade administrace Náleziště zaměřený především na grafickou úpravu a uživatelskou přívětivost aplikace. K nové verzi je též k dispozici první verze uživatelské příručky, kterou si můžete stáhnout v PDF.

S potěšením sledujeme, že postupně přibývá žádostí o přidělení přístupu do Náleziště a případně Myko atlasu z řad členů ČMS. Tyto žádosti vyřizujeme obvykle najednou po nahromadění více požadavků, prosíme tedy žadatele o trpělivost.

Dále na webu najdete nové složení spolkových orgánů ČMS, zvolených 26.5.2015 členskou schůzí na 3leté období, a také touto schůzí schválené nové stanovy ČMS.

Karel Tejkal a Radim Dvořák, správci stránek myko.cz

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Nové sekce myko.cz - Myko atlas a Náleziště

Houby

Radim Dvořák, 15.4.2015

Pravidelný návštěvník stránek České mykologické společnosti jistě zaznamenal, že se v nabídce našeho webu objevily dvě nové sekce - Myko atlas a Náleziště. V současnosti se na jejich zkušebním provozu podílí pouze několik osob, předpokládáme však, že zhruba od června 2015 bude možné počet registrovaných uživatelů rozšířit o každého člena ČMS, který o registraci požádá, případně o další osoby, které budou pro rozšiřování a zkvalitňování poskytovaných mykologických informací přínosem. Detailnější popis účelu a použití obou sekcí naleznete v podsekcích Myko atlas / Úvod a Náleziště / Úvod.

Každý registrovaný uživatel:

získá přístup k dalším nálezům, které nejsou dostupné nepřihlášeným návštěvníkům
bude moci vlastní nálezy také vytvářet, měnit a ukládat

Záznamy o nálezech můžete:

mít uložené pro osobní potřebu - nikdo jiný než jejich autor je neuvidí
sdílet s přesně určeným okruhem osob (např. pozvat své přátele nebo odborníky na pomoc s určením nálezu)
zveřejnit pro registrované uživatele
zveřejnit pro všechny návštěvníky myko.cz (schvaluje správce stránek)

Náleziště pomůže zjednodušit spolupráci při určování hub, protože všechny informace přechovávané v elektronické podobě mohou být trvale udržovány na jediném dobře dostupném místě. Zároveň může každému uživateli sloužit jako vlastní elektronický zápisník, k němuž se může rychle a snadno vracet.

Naším stěžejním cílem je vysoká kvalita poskytovaných informací. Snad nebude pro běžného uživatele příliš omezující, když si fotografie, nálezy či texty před všeobecným zpřístupněním vyžádají autorizaci osoby vybavené zvláštními právy. Ujišťujeme vás, že skutečně kvalitní informace nebo fotografie zveřejníme velmi rádi.

Máte-li o registraci zájem, nemusíte čekat až do června, váš zájem nám zjednoduší plánování.

Kontakty na správce:

Radim Dvořák -
Karel Tejkal -

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Kanadské smrže, aneb z pošty od Vás...

Houby

Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 1.8.2014

Omluvte technickou kvalitu obrázků, ta je ostatně v tomto případě méně důležitá, než zaznamenané údaje na nich.

Snímky jsou z Francie, z jedné tamní prodejny lahůdek a ze svého pobytu na dovolené nám je do redakce poslala, a s ostatními houbaři se o zajímavou informaci dělí, naše členka Ludmila Vavrdová.

Z údajů na fotografiích je patrné, že jde o sušené smrže vysoké, původem z Kanady.

Pro představu, v aktuálním přepočtu (€ 27.80 Kč) bychom za 100 g těchto oblíbených a chutných hub v suchém stavu (to odpovídá přibližně 1 kg čerstvých smržů) zaplatili bratru nějakých 1. 452 Kč.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Cena lišek...

Houby

Aleš Vít, 30.7.2014

lišky obecné patří k tržním druhům hub

Houby rostou jen někde, nebude proto od věci podívat se na cenu lišek z aktuální velkoobchodní prodejní nabídky.

Za čtvrtkiklové balení tu i s DPH v přepočtu na 1 kg zaplatíte 413 Kč.

Poněkud příznivější je přepočet v případě 400 g loubeného košíku, kde za 1 kg lišek zaplatíte 375 Kč.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Ze stránek historických ročníků Časopisu československých houbařů...

Houby

Aleš Vít, 23.11.2013

Mykologický sborník - Časopis československých alias českých houbařů, vydávaný od roku 1919, je z dnešního pohledu mj. také zdrojem celé řady zajímavých dobových informací. Vracejme se společně (v podobě výběru na pokračování) k některým z nich.

Zdroj: Časopis českých houbařů, ročník I., 1919-1920, str. 197

„Ceny hub v roce 1919. Poměry zaviněné válkou, jakož i letošní slabá hubná žeň v srpnu a září způsobila veliký vzestup cen čerstvých hub na našich trzích. Začátkem srpna stálo kilo hřibů na pražských krámcích průměrně 12 K. Tehdy narostlo hřibů místy hojně, (v Posázaví, jak kol. Urban mi sdělil, byly prodávány po 3 K za kg!). Ovšem v té době se houby dopravují do Prahy velice těžko. Ku konci srpna a v září byly hřiby v Praze prodávány průměrně za 20—24 K za kg. Nákup na venkově dál se začátkem srpna za 4—5 K, později za 10—12 K a v říjnu za 5—9 K.

Drahota našich nejhledanějších hub, hřibů, přenesla se letos i na druhy méněcennější. Lišky, klouzky, křemenáče, kozáky, kuřátka apod. stály letos 6—12 K. To jsou pražské ceny. V českých venkovských městech byly houby mnohdy i dražší nežli v Praze. V Hradci Kr. na př. platily hřiby i v době, kdy byly nejlacinější, 10—14 K za kg, ostatní houby 6—8 K.

Morava má ceny hub vždy mírnější nežli Čechy. Panu inž. Sakovi zdálo se, že jsou houby předraženy, když shledal na olomouckém trhu, že, 18. září t. r. stál větší křemenáč 1 K a trs kotrče, zvící mycí houby, též 1 K.

Bylo by zajímavé zjistiti letošní ceny hub v čelnějších městech naší republiky. Našim čtenářům budeme tu velice vděčni.

Sm.“

Redakční poznámka:

Cenové údaje v příspěvku z roku 1920 nedávají dnešnímu čtenáři možnost udělat si přesnější srovnání tehdejších cen nejen prodávaných hub v poměru k současnosti. Pro představu uvádím i tehdejší ceny některých dalších běžných potravin.

Brambory 1 kg za 1,60 K, máslo nepřepuštěné (v přepočtu na ¼ kg balení) za 12,20 K, mléko 1 I za 3,31 K, 1 vejce za 1,21 K, cukr 1 kg za 9,58 K a pivo obyčejné (v přepočtu na půllitr) 1,80 K.

Za připomínku snad ještě stojí, že jde o období krátce po skončení 1. světové války.

Co do měny se jedná již o korunu Československou, která vystřídala korunu Rakousko-Uherskou (ta platila od r. 1892, kdy vystřídala zlatku), a která byla u nás zavedena v počátku roku 1919. Údaje čerpají z tabulky Maloobchodní ceny a indexy nejdůležitějších životních potřeb v jednotlivých zemích rep. Československé (Čechy, Praha, Morava a Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus) v průměru za jednotlivé roky (zde do r. 1923), která je součástí Statistické ročenky republiky Československé z roku 1925.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Význam latinských a řeckých jmen některých hub

Houby

Radim Dvořák, 28.5.2013

řecké písmo
zdroj: Wikimedia Commons

Jak jsem slíbil na včerejší přednášce Houby a internet, dávám sem odkaz na článek o původu a významu některých vědeckých jmen hub. Je v angličtině, pro případný bohužel dosti neumělý překlad lze využít Google Translator. Odkazovaný online článek je výtahem z původního článku Dr R.D.Cundalla z květnového čísla časopisu NWFG Newsletter (ISSN 1465-8054) z roku 1998.

Originál v angličtině

Překlad Google Translatorem

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Nejen o cenách zmrazených hub …

Houby

Aleš Vít, 22.2.2013

výběr zmrazených hub z nabídky MAKRO
demo foto: AV

Pro zajímavost uvádíme velkoobchodní ceny průmyslově zpracovaných, v tomto případě mrazených hub z obchodní nabídky MAKRO. Inspirace pro vás, kteří se zaobíráte myšlenkou věnovat se v nastávajícím roce sběrem volně rostoucích hub pro výkup.

V případě, že se chystáte sami k uvádění volně rostoucích hub do oběhu, jako k příležitosti přivydělat si při pobytu na čerstvém vzduchu i nějakou tu korunu, dodáváme, že zkoušky ze základních znalostí hub se pozvolna blíží.

Bližší informace k vykonání zkoušky vám poskytnou krajské hygienické stanice.

Přípravu na tuto zkoušku vám umožní letošní jarní pražská dvoudílná přednáška ČMS (18. a 25. 3.) s názvem Tržní houby I. a II. (viz program přednášek JARO 2013).

Níže uvedená balení zmrazených hub pocházejí od různých výrobců a ceny za jednotlivá balení jsou včetně DPH:

Volně rostoucí houby:

1000 g, směs hub, 84,-, 90,- Kč

900 g, Krakonošská směs, 163,- Kč

900 g, směs hřibů, 215,- Kč

1000 g, směs hřibů, 271,- Kč

750 g, hřib smrkový, 290,- Kč

900 g, hřib hnědý, 184,- Kč

1000 g, liška obecná, 310,- Kč

1000 g, klouzek obecný-kostky, 110,- Kč

Pro úplnost – pěstované houby:

1000 g, hlíva ústřičná, 85,- Kč