Z výstavy hub 2012 v Ratíškovicích
Mykologický kroužek Ratíškovice, 1.10.2012
myko poklady z Ratíškovicka, foto: L. Špeta
v textu zmíněná rarita, hřib sírový, demo foto: L. Špeta
z průběhu výstavy, foto: L. Špeta
spokojený realizační tým...
Fortes Fortuna adiuvat…
Česká mykologická společnost poskytuje od letošního srpna svým členům-respondentům mapky výskytu hub. Místa, kde houby téměř nebo vůbec nerostou, mají modrou barvu. Území Moravy a Slezska bylo poseto modrými značkami až do 21. září, kdy se začalo se sběrem hub pro naši XXXII. výstavu. Proto již předtím putovaly naše úpěnlivé prosby o výpomoc s houbami na českou stranu Vysočiny i do dalších míst. Držíce se shora uvedeného Cicerova citátu o štěstí, které přeje odvážným, si pořadatelé přáli, alespoň opticky zaplnit místa pro vystavování. A také věřili že návštěvníky zaujmou fotografie hub od Ladislava Špety i nápadité aranžmá stolů od Aničky Prčíkové, Bronislavy Lacové a Věry Gajdošové. Nakonec se všem 24. srpna dostal do rukou trumf, který si sami namíchali v podobě Krajáče za nejchutnější pokrm. Ten Ratíškovice získaly za naložené sviňůrky, které houbaři na soutěž Vesnice roku věnovali.
Vrtkavá Fortuna se přece jen houbařům ukázala být nakloněna, to když náš rodák Franta Ježek v pondělí 17. září volal, že houby začínají růst. Ve čtvrtek se jelo do Pelhřimova a odjíždělo s plnými košíky, z nichž jeden byl od jeho sestry Marie ze Studené. V pátek už na nás čekaly vzorky v Mělníku, v České Lípě a v Praze a ty už se večer instalovaly na stoly pod dohledem emeritního pracovníka brněnské houbařské poradny Aloise Vágnera.
Ten páteční večer vejde do dějin České mykologie, a to určením hřiba sírového - Buchwaldoboletus hemichrysus. Tento hřib byl popsán v České republice jen jednou, v sedmdesátých letech minulého století a neurčoval jej nikdo jiný než právě Alois Vágner. Takže jsme měli na výstavě "bombu", "špek", který roste ve Středomoří v Itálii a v Chorvatsku a v Rúdníčku u Ratíškovic.
Počet druhů byl při zahájení asi 250 a to se houbařů ptal v dobrém pan starosta, jestli je nečarují. Exponátů bylo čím dál tím víc, v neděli ráno už byl vyrovnán loňský rekord 329 druhů a po skončení výstavy bylo nasčítáno 347 štítků s popisy. Jen velice těžko se vybírá další významný exponát, mj. i proto, že v době takového sucha tu byla každá plodnice velikou vzácností. Vzpomenu alespoň hřib le Galové s vůní po libečku a starší hřib satan s pachem po shnilé cibuli.
Pořadatele potěšila skutečnost, že řadu exponátů přinesli návštěvníci a hosté z nedaleké slovenské Marianky, ze Salaše u Velehradu, ti se zaskvěli hřibem borovým, z Přerova, ti, kromě jiného dodali vzácnou a velkou bondarcevku horskou. Zájemci mohli až do nedělního podvečera ochutnat tradiční guláš, topinky a zelňačku. Bylo rozdáno 1.037 sčítacích lístků, přišly děti ze školek i školy a zápisy v knize návštěv - kronice jsou důkazem užitečnosti a zájmu o tuto výstavu. Současně ale i závazkem pro pořadatele, a to pokračovat v tradici, která přesahuje hranice okresu, kraje i Moravy.
Ty čtyři dny nebyly pro organizátory jednoduché, díky všem za čas a rodinám za trpělivost. Vedení obce patří dík za důvěru a pomoc. Pekárně pana Petra Příkaského za přízeň a podporu. Příští rok, pokud nás tu Pán Bůh bude chtět, jak říkala paní Anna Kordulová, to bude zase o rok dál od naší první výstavy.
Václav Koplík, Ratíškovice
president mykologického kroužku