Příroda na Bělčicku…
Aleš Vít, 11.4.2012

Terčka šišková - Rutstroemia bulgarioides

Samičí květenství modřímu evropského,opadavého - Larix decidua

Kalichovka zvonečková - Xeromphalina campanella

Sasanka hajní - Anemone nemorosa
I do tohoto kraje zavítalo o letošních Velikonocích nebývale studené počasí.
Lesy tu zatím podřimují, oproti středočeským nížinám tu jaro každoročně začíná později.
Na vlhčích místech při okrajích vzrostlých smrkových lesů, na loňských spadaných a v substrátu zpola ponořených šiškách, se objevuje drobná terčka šišková.
Modříny, lemující cesty na předělu lesa a pole zdobí jejich první samičí květy.
Na tlejícím dřevě jehličnanů, s oblibou smrků, vyrůstá později hojná, aktuálně však jen v ojedinělé skupince, a navíc promrzlá, kalichovka zvonečková.
V hájích kolem potoků a na lesních lukách tu nyní, často zprvu ve fialovém růstovém stádiu, obecně vykvétají sasanky hajní.
Podle letitých zkušeností i zde příroda dožene svůj opožděný nástup celkem spolehlivě v několika následujících týdnech.
První hřibovité druhy se na Bělčicku, stejně jako i v jiných místech republiky, zpravidla objevují už počátkem června.
AV
Pozn.
Jihočeské Bělčice leží na půli cesty mezi Březnicí a Blatnou. Ve zdejší škole působil jako zanícený přispěvatel tehdejšího Časopisu československých houbařů, učitel a mykolog František Kučera. Bylo to v době mezi oběma světovými válkami uplynulého století.