Aktuality - článek číslo 2454
Co udělá radost?
Markéta Vlčková, 20.10.2024
Ajajaj, konkurence nám jde
foto: Markéta Vlčková
protihmyzí opatření před startem
foto: Markéta Vlčková
tak hurá hledat houby
foto: Markéta Vlčková
pauza na gáblík
foto: Markéta Vlčková
prozkoumáno, nasbíráno
foto: Markéta Vlčková
pěkný úlovek
foto: Markéta Vlčková
kudla přežila
foto: Martin Kincl
hřib hnědý (Imleria badia)
foto: Markéta Vlčková
muchomůrka citronová (Amanita citrina)
foto: Markéta Vlčková
čechratka podvinutá (Paxillus involutus)
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni,
nad titulkem se možná zamýšlíte, ale vězte, že odpověď je jednoduchá a možná udělá radost i vám. Ve středu 9. 10. 2024 jsem opět dělala průvodce po lesích dětem ze ZŠ „Global Minded“ a potěšujících faktů jsem našla mnoho (byť dětí nebylo moc, jen 16, ale každý střípek se počítá). Potěšilo nejen, že jsem tam měla „repetenty“, kteří se zúčastnili i v letech minulých, ale hlavně to, že si aspoň něco pamatovali (což při počtu hub, které jsme v minulosti viděli a k roční pauze není samozřejmé). Potěšující byl i fakt, že si i děti stále o houby udržují zájem. A jak vycházka probíhala? Inu, poměrně hladce, byť jsme měli "silnou konkurenci" (což nás ovšem nerozhodilo).
Děti pochopitelně nejvíce zajímaly houby k jídlu, hlavně ty hřibovité. V loňském roce o těch pár, co jsme našli, svedly poměrně drsný souboj, tentokrát jsme ovšem měli štěstí, protože hřibovitých hub rostlo dost a děti se mohly při jejich hledání celkem vyřádit a nemusely o ně bojovat. Přilákat jejich pozornost k ostatním druhům bylo sice téměř nemožné, ale aspoň něco se podařilo. Navíc musím s potěšením konstatovat, že děti byly velmi disciplinované (mnohem více, než mnozí sváteční houbaři), nedupaly zbytečně okolo, nešlapaly záměrně na nejedlé a jedovaté druhy a pomáhaly i z lesa vysbírat odpadky, které tam zanechali nezodpovědní jedinci. Prostě jsme si spolu užili radost z houbaření a to, že mému výkladu na závěr nevěnovaly děti až tak velkou pozornost (ale nějakou přece), beru jako součást mise. Kdo by se staral o vláknice, když má v košíku hříbky, že :-). V tom kalupu nebyl čas zaznamenat kompletní seznam nálezů, ale myslím, že se mi to zpětně podařilo dát celkem dohromady. Na to, že jsme ušli ani ne půl kilometru od nádraží a věnovali se povětšinou hřibovitým houbám, to docela ujde.
Těším se na příští rok,
Markéta Vlčková
