Jak jsme se přátelili s broučky
Markéta Vlčková, 27.10.2024
bude těch hub dost?
z přípravy sálu
hlavní pachatelé akce...tedy pardon, organizátoři
copak je to za bedlu?
náš nový modista?
chráněné druhy lze představit jen formou fotografií, tak čile lepíme
z expozice
z expozice
naše vnadidlo...občas i zabralo
pravidla pro vystavování a prodej vzácných přírodnin
v nabídce byly i zajímavé šperky
Zdravíme všechny milovníky přírody,
hlavní houbařská sezóna jede a ČMS jede s ní. Pilně chodíme na mykologické vycházky, přednášíme o houbách a také vystavujeme…hádejte co? Houby! Ze Stodůlek jsme se plynule přesunuli do Karlína, kde naše expozice byla součástí hmyzí burzy. I když naše expozice byla zdarma, vstup na burzu byl zpoplatněn, ale přesto se na naše houbičky přišlo podívat dosti zájemců. Rozhodně bylo na co koukat jak u nás, tak na oné hmyzí burze.
Naše expozice sice byla o něco skromnější, než týden před tím na Praze 13, ale i tak jsme prezentovali více než 300 druhů hub, což není vůbec špatné. Muchomůrka zelená (Amanita phaloides) prevít stále nerostla, což nás zlobilo, takže jedovaté houby byly zastoupeny muchomůrkou tygrovanou (Amanita pantherina; těch roste až kam), závojenkou olovovou (Entoloma sinuatum; díky Tomáši), několika vláknicemi (Inocybe), pavučinci (Cortinarius) a helmovkami (Mycena), které ale obvykle k jídlu nelákají. Setkali jsme se ovšem s mýtem, že všechny fialové houby jsou jedlé. Nevíme, kde se tento mýtus vzal, ale zdá se, že je v některých kruzích silně zakořeněn. Takže – ani vláknici zemní fialovou (Inocybe geophylla var. lilacina) ani helmovku ředkvičkovou (Mycena pura) jíst nechcete! Protože muskarin!!! A ani s těmi fialovými pavučinci (Cortinarius) to na jídlo není nijak slavné.
Expozici pro veřejnost atraktivních hřibovitých hub jsme měli opět slušnou a celkem paradoxně v ní přibyly některé teplomilné druhy, které nám o týden dříve chyběly, včetně velmi sporné a netypické, ovšem prokazatelně velmi hořké plodnice hřibu žlučníku (Tylopilus felleus, byl to on, chutnali jsme ho tři, ale v neděli jsme ho raději z expozice odstranili pro netypický vzhled). Návštěvníci si mohli prohlédnout i hřib satan (Rubroboletus satanas), který je jedovatý za syrova. Vylepšila se i expozice ryzců (Lactarius), ale o něco si pohoršily holubinky (Russula). No ale v průměru dobrý 😊. Pečárek a bedel rostlo stále dost a už se pomalu hlásil i podzimní aspekt v podobě václavek (Armillaria) a čirůvky zemní (Tricholoma terreum). K zajímavostem, které nevidíme každý den, patřila bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea) a šupinovka kozincová (Pholiota astragalina). Zbytek zajímavostí jsme drze recyklovali ze Stodůlek 😊. Jo mmch, hmyzí kolegové mají podstatně lépe ošetřeny podmínky pro prezentaci chráněných druhů, takže nehrozí, že by tam se tam někdo 15 minut rozčiloval kvůli tomu, že bez patřičného papíru se žádný chráněný druh vystavovat nedá (Aleš Dvořák nastuduje!).
I na této výstavě jsme pochopitelně určovali donesené druhy a obratem jsme je čile zrekvírovali do expozice. Donášek bylo dokonce více než o minulém víkendu. Všem donašečům moc děkujeme, potěšily nás borové ryzce z něčí zahrádky a vláknice ze školky v Malešicích.
Expozice byla doplněna fotografiemi vybraných chráněných a jiných zajímavých hub. Vzhledem k netypickému složení návštěvníků docházelo i ke kuriózním situacím, kdy od nás houbochtiví návštěvníci hmyzí burzy (kde se běžně exponáty prodávají) chtěli kupovat ty houby. No, vysvětlili jsme jim, že ty houby nejsou ve stavu konzumovatelném (snad s výjimkou muchomůrky tygrované, kterou ale těžko můžeme někomu prodat do bramboračky).
Výstavu celkem hodnotíme pozitivně, jak to s ní bude příští rok se ovšem ještě uvidí.
S pozdravem „Ať rostou“!
Markéta Vlčková