Závěr sezóny v pražských Klánovicích byl důstojný
Markéta Vlčková, 10.12.2023
Ni déšť ni sníh nezabrání poslům našim...jít na houby
foto: Markéta Vlčková
zaseknutí těsně po startu - jako vždy
foto: Markéta Vlčková
dáš si k večeři šupinovku? (Pholiota lenta)
foto: Markéta Vlčková
velká radost z imlérie (hřib hnědý)
výklad o křemenáči krvavém
foto: Markéta Vlčková
a máme tě Edo (Boletus edulis)
foto: Lubomír Opat
další Eda hříbek
foto: Markéta Vlčková
Rubíňáci (Rubinoboletus rubinus) nejsou, tak jdeme domů
foto: Markéta Vlčková
čepičatka jehličnanová
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá
foto: Gabriela Kárníková
lakovka ametystová
foto: Gabriela Kárníková
hlíva hnízdovitá
foto: Drahomíra Hlinovská
tak už mě vyhrabali (křemenáč krvavý)
foto: Lubomír Opat
hřib smrkový
foto: Lubomír Opat
Vážení přátelé,
přestože dodávka obvyklých zimních mrazíků a sněhu dorazila o 24 hodin dříve, než by nám bylo milé, jsme do Klánovic 25.11.2023 statečně vyrazili. Pravda, naše „rojnice“ byla plus mínus o polovinu hubenější než před dvěma týdny v Šárce. Navíc asi tak 45 minut po startu (a 300 ušlých metrech – z toho celých 20 m v lese) se ještě zmenšila, neb se obávám, že někteří vyrazili špatným směrem a byli ponecháni na pospas vlkům a jiné dravé zvěři, čímž jsme mj. přišli o 50% hledacích psů.
Očekávali jsme houby přešlé mrazem, a toto očekávání bylo naplněno, ovšem dočkali jsme se několika překvapení. Houby stále rostly hojně, druhové spektrum víceméně korespondovalo s ročním obdobím (viz seznam nálezů). Z jedovatých druhů jsme viděli opět čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata), helmovku narůžovělou (Mycena rosea) i ředkvičkovou (Mycena pura), obvyklé pozdně rostoucí muchomůrky (Amanita muscaria, Amanita citrina) a čechratku podvinutou (Paxillus involutus). Vzácnosti jsme tentokrát moc nepotkali. V Červeném seznamu zapsaná hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) zas tak vzácná není, ovšem měli jsme i jeden velmi slibný, blíže neurčený houžovec, ze kterého se vyklubal houžovec medvědí (Lentinellus ursinus), který je t.č. v ČS v kategorii EN.
Co nás překvapilo, byly houby jedlé. Kromě obvyklého a očekávaného pozdně podzimního sortimentu, ke kterému neodmyslitelně patří penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta), čirůvka fialová (Lepista nuda), šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), lakovky (Laccaria amethystina, Laccaria proxima) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), jsme narazili na nebývalé množství hřibů smrkových (Boletus edulis) a křemenáčů krvavých (Leccinum aurantiacum). Zejména křemenáč krvavý jsme na této trase doposud nepotkali a hřiby smrkové v minulosti pouze ojediněle. Naproti tomu, hojný výskyt „imlérií“ (Imleria badia, hřib hnědý) a „babek“ (např. Xerocomellus pruinatus) nás sice potěšil, ale nepřekvapil. Nepřekvapila nás ani absence hřibů rubínových (Rubinoboletus rubinus) na "téměř" cílové lokalitě. Mirek sice tajně doufal, že by tam být mohly, ale ony měly bohužel jiný názor na situaci (ten by šel vyjádřit jednoduchým..."nechceme").
Věříme, že se vycházka všem líbila, byť nebylo zrovna teplo, počasí celkově přestalo být uživatelsky přátelské a konce trasy jsme ani nedosáhli (protože vééélký příkop s vodou a zima).
Vycházky plánované na prosinec – březen budou probíhat víceméně podle schématu: „Choroš, choroš, (zima), choroš, helmovka, nevíme jaká, (zima) choroš, choroš, asi sametovka, (fakt zima) choroš, víc chorošů, (strašná zima), hurá černorosol…kde je nejbližší hospoda“?! I tak věříme, že se k nám připojíte. Nejbližší vycházka by se měla uskutečnit 30.12.2023, pozvánku včas zveřejníme.
Těšíme se na vás zase příště!
Markéta Vlčková