Jak se pochodovalo Českým krasem
Markéta Vlčková, 4.6.2023
start byl v Karlštejně
foto: Markéta Vlčková
místo činu: Malá Amerika
foto: Lubomír Opat
přípravy byly náročné
foto: Markéta Vlčková
ale bavily nás
foto: Pavel Tesner
jsme připraveni na vše
foto: Markéta Vlčková
jen doladit detaily
foto: Markéta Vlčková
účast byla hojná
foto: Markéta Vlčková
z poznávačky
foto: Markéta Vlčková
z expozice
Foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Filip Zíka
poblíž rostl sírovec
foto: Lubomír Opat
náš tým (resp. jeho větší část)
foto: Markéta Vlčková
Vážení členové ČMS a příznivci hub,
přinášíme zprávu z letošního pochodu „Českým krasem za Hagenem“, který se konal dne 27.5.2023 v rámci Evropského dne chráněných území. ČMS má na této akci na starosti kontrolní bod (check point chcete-li) číslo 4 – „Mykologie“. Účastníkům pochodu demonstrujeme jednak aktuálně rostoucí druhy hub a jednak mykobiotu Českého krasu. Ideální by bylo, kdyby čerstvé houby byly i v Českém krase nasbírány, ovšem to je v posledních deseti letech kvůli nevhodným povětrnostním podmínkám spíše utopie. Pro většinu demonstrovaných čerstvých druhů musíme obvykle zajet až někam ke hranicím s Rakouskem, ovšem nadšené tváře návštěvníků, kteří jsou překvapeni, kolik hub již v květnu roste, nám za tu trochu nepohodlí stojí. A nejinak tomu bylo i v roce letošním. Nálezy z Českého krasu byly zastoupeny minoritně, v jednotkách druhů (v lepších letech jsou to nižší desítky). O mykobiotě Českého krasu se tedy účastníci akce poučili z našich posterů (plakátů, chcete-li).
Letošní jarní sezóna začala dobře, ovšem podmínky pro houby se v posledních 14 dnech dosti rapidně zhoršily. Přesto jsme v expozici čerstvých hub měli 76 druhů (podvod s mrazákem u několika předjarních k mrazu odolných hub nám byl laskavě prominut). Všechny pochopitelně nejvíce zajímaly houby hřibovité v zastoupení hřibu dubového (Boletus reticulatus), kováře (Neoboletus luridiformis), koloděje (Suillellus luridus) a strakoše (Suillus variegatus). Znalejší kulináři se vyptávali na sírovec (Laetiporus sulphureus) či májovku (Calocybe gambosa). Jedovaté houby měly zastoupení v podobě vláknice začervenalé (Inocybe erubescens), třepenitky svazčité (Hypholoma fasciculare) nebo muchomůrky slámožluté (Amanita gemmata). Že je akce pro všechny milovníky přírody, a ne vysloveně pro poučené houbaře bylo vidět při poznávačce. Z pěti vybraných druhů, které až tak složité na určení nejsou - hřib dubový (Boletus reticulatus), hřib kovář (Neoboletus luridiformis), holubinka doupňáková (Russula grisea), polnička raná (Agrocybe praecox) a třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) - účastníci poznali max. 2–3 a o třepenitce si větší půlka myslela, že to je liška. Většina ovšem dodávala, že na houby buď nechodí/skoro nechodí, anebo sbírá jen ty, co bezpečně pozná a většinou ty s „molitanem dole“, takže vše v pořádku, protože osvěta mezi mykologicky méně poučenými návštěvníky lesa je jeden z našich hlavních cílů.
Věříme, že i v dalších letech nám budou přát podmínky natolik, abychom měli bohatou expozici a možná jednou přijde rok, kdy se podaří nasbírat i větší počet hub přímo v Českém krase.
Za ČMS,
Markéta Vlčková