Z vycházky do Modřanské rokle
Markéta Vlčková, 1.4.2023
jdeme tam
foto: Markéta Vlčková
ideální lokalita pro kačenky
foto: Markéta Vlčková
hledáme destice, je to trochu drsné
foto: Markéta Vlčková
kudy dál?
foto: Markéta Vlčková
překážky statečně zdoláme
foto: Markéta Vlčková
destice chřapáčová (Gyromitra perlata)
foto: Lubomír Opat
boltcovitka bezová (Auricularia auricula-judae)
foto: Markéta Vlčková
pevník plstnatý (Stereum subtomentosum)
foto: Petr Souček
klanolístka obecná (Schizophyllum commune)
foto: Květa Součková
rážovka houbomilná (Nectria episphaeria agg.)
foto: Petr Souček
kalorka kopřivová (Calloria neglecta)
foto: Radim Dvořák
tak jsme to zvládli
foto: Radim Dvořák
Na apríla dopoledne, tedy v sobotu 1.4.2023, jsme se vydali na vycházku do Modřanské rokle. Meteorologové sice slibovali vysloveně aprílové počasí, ale zjevně to byl z jejich strany jen žert, protože bylo celkem stabilně přijatelně.
Modřanská rokle je teoreticky optimálním místem pro předjarní a jarní houby, bohužel to nikdo ještě neoznámil těm houbám. A tak jsme houževnatě procházeli místa, která jsou z hlediska podmínek ideální pro kačenku českou, ucháče obecného či smrže z okruhu smrže vysokého a…nic. Jedinou útěchou nám byly destice chřapáčové na smrkových pařezech, které letos akorát dozrály. Člověka potěší, když mu to věštění pro jednou vyjde – v roce 2019 byly ty pařezy čerstvé a my jsme si říkali: "Tak za 3 – 4 roky tu budou"…no a byly. Bylo jich tam bohužel ovšem právě jen tolik na to si je vyfotit, pomazlit se s nimi a nechat je tak. Z jedlých druhů se hojněji vyskytovala pouze boltcovitka bezová no a pokud by byl někdo ochoten konzumovat černorosoly, tak ty byly také. Celková bilance nálezů však není špatná, přihlédneme-li k faktu, že je momentálně z mykologického hlediska téměř mrtvé období. Celkem se nám povedlo určit téměř 50 druhů a ano, byly to převážně "dřevule", ale „hříbky“ nikdo nesliboval. Pro ty, kteří mají dobré oči (nebo lupu) byla k vidění spousta drobných "houbiček", které prostě v létě nenajdete (a pokud nakrásně ano, budete je pravděpodobně kvůli všem těm hříbkům prostě sprostě ignorovat).
Všem účastníkům děkujeme a věříme, že se jim vycházka líbila, byť byl terén místy uživatelsky nepřátelský (ať už jde o strmou stráň, bahno, rozvodněný potok, nebo intenzivní koňsko-cyklistický provoz na trati). Jmenovitě chci poděkovat dvěma mladým dámám, které si našly prostor pro odnos věcí, jež do přírody nepatří – je to rozhodně inspirace pro příští „pozdně-jarní“ vycházku, která by za dobrých podmínek mohla ještě proběhnout.
S pozdravem „Ať rostou!“
Markéta Vlčková