Ze zimní vycházky do Hostivařského lesoparku
Markéta Vlčková, 23.1.2022
Hostivařský lesopark
foto: David Dobeš
jsme už skoro všichni
foto: Markéta Vlčková
tak vzhůru do terénu
foto: Markéta Vlčková
Asi máme...houbu?
foto: Markéta Vlčková
jsou moc vysoko...potvory
foto: Pavel Hruška
kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea)
foto: David Dobeš
boltcovitka bezová (ucho jidášovo, Auricularia auricula-judae)
foto: Filip Zíka
kržatka ostnitá (Flammulaster muricatus)
foto: Martin Slavičínský
urnička pohárovitá (Urnula craterium)
foto: Ivo Novotný
dřevokaz kožový (Byssomerulius corium) foto: Martin Slavičínský
Hostivařský lesopark
foto: Markéta Vlčková
lupeník březový (Lenzites betulina) v hospodě
foto: Lubomír Opat
Dle hesla „ni déšť, ni sníh nás nezastaví“ se nás v sobotu 22.1.2022 průběžně sešlo třicet. Někteří to vzali zkratkou rovnou do restaurace, kde posléze absolvovali vycházku „ze záznamu“ (dobrý trik, když nechcete tři hodiny omrzat venku), nicméně statečná většina absolvovala celou vycházku, včetně onoho omrzání. Vedení se laskavě ujal Pavel Hruška, který Hostivařský lesopark dobře zná.
Makromycety spolupracovaly tak nějak průměrně a očekávatelně, v naprosté většině se jednalo o nejedlé dřevní houby. Celkem se podařilo nalézt a identifikovat 56 druhů hub (viz seznam), z toho jeden druh nalezli ti, co pokračovali ve vycházce i po oficiálním ukončení a dva další druhy nalezla skupina, která "předčasně skončila", protože rostly přímo v restauraci na polínkách určených na otop.
K vylepšení sobotní večeře jsme toho nenalezli mnoho, přestože i v zimě jedlé houby rostou, a někdy i hojně. My jsme ovšem v tomto směru neměli štěstí – z jedlých druhů jsme viděli pouze boltcovitku bezovou, kržatku zimní, hlívu ústřičnou, penízovku sametonohou a penízovku smrkovou (a pravda také pravděpodobně jedlé černorosoly a rosolovky, ale ty nikdo nejí), vše ovšem v množství menším než malém a pro kuchyň z většiny prakticky nepoužitelném. Potěšil nález kržatky ostnité, která je v červeném seznamu zařazena do kategorie EN. Neméně potěšila (i když nepřekvapila) urnička pohárovitá (CR). Další nalezené druhy patřily vesměs k běžným dřevním houbám, avšak i tyto houby mají v přírodě svoje místo a zimní období je nejvhodnější pro jejich studium, neboť jsou prakticky jediné, co rostou. Přestože kulinářský význam nemají, nelze jim upřít jisté estetické kvality a samozřejmě mají značný ekologický význam ve smyslu přirozené obnovy biotopů a ekosystémů.
Pro ty z vás, kteří mají zájem o další poznání dřevních druhů hub/zafixování nabytých poznatků o nich plánujeme další vycházku v polovině února. Termín i lokalita budu ještě upřesněny.
Za ČMS,
Markéta Vlčková