Z podzimní pražské poznávací vycházky
Markéta Vlčková, 26.11.2018
úvodní instruktáž: Hledejte houby!
foto: Markéta Vlčková
mrazivé ráno v Šárce
foto: Lubomír Opat
ráno v Šárce
foto: Markéta Vlčková
demonstrace tmavobělek
foto: Markéta Vlčková
demonstrace lištiček
foto: Lubomír Opat
přemrzlá helmovka
foto: Petr Souček
přemrzlá pýchavka
foto: Petr Souček
strmělka mlženka (Clitocybe nebularis)
foto: Petr Souček
penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
foto: Markéta Vlčková
čirůvka zemní (Tricholoma terreum)
foto: Markéta Vlčková
diskuze nad čirůvkou zemní
foto: Květa Součková
hnojník nasetý (Coprinellus disseminatus)
foto: Petr Souček
mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum)
foto: Petr Souček
dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon)
foto: Petr Souček
trepkovitka měnlivá (Crepidotus variabilis)
foto: Petr Souček
pevník nachový (Chondrostereum purpureum)
foto: Markéta Vlčková
žilnatka oranžová (Phlebia radiata)
foto: Petr Souček
Divoká Šárka krátce po poledni
foto: Aleš Vít
hostinec s grogem
foto: Markéta Vlčková
K 29. výročí sametové revoluce jsme si nadělili dlouho očekávanou podzimní poznávací mykologickou vycházku, tentokrát do pražské Divoké Šárky. Setrvalá nepříznivá situace růstu hub v Praze vzbuzovala v organizátorech obavy, zda se vůbec podaří podzimní vycházku realizovat, nicméně houby se v první polovině listopadu přeci jen alespoň trochu vzpamatovaly. Vzdor tomu, že byla vycházka vzhledem k ne zcela příznivým okolnostem avizována „za pět minut dvanáct“, se sešlo přes třicet nadšených houbařů a mykologů. Účastníky neodradilo ani poněkud chladnější počasí s ranními teplotami kolem nuly a loukami pokrytými jinovatkou. V průběhu dopoledne však bylo jasno a slunečno, a tedy vzhledem k ročnímu období až nezvykle příjemně.
Vedení vycházky se ujal Pavel Svoboda, který lokality v Divoké Šárce více než dobře zná a jehož prezentace nalezených druhů hub byla jako vždy poutavá a zajímavá. Neméně zajímavý byl výklad Aleše Víta. Od výchozího bodu jsme se vydali po cestě na severozápad směrem k Altánu Divoká Šárka a odtud zpět po loukách do údolí Šáreckého potoka směrem k Dívčímu skoku (viz mapku).
Vzhledem ke srážkovému deficitu rostla většina hub na loukách, které jsou v podzimních měsících zavlažovány alespoň ranní rosou. V lesích bylo hub minimum a pokud, tak se jednalo spíše o dřevní druhy, které jsou k nedostatku vlhkosti přeci jen tolerantnější. V průběhu vycházky bylo nalezeno více než 50 různých druhů hub (viz seznam), většinu se podařilo určit jak do rodu, tak do druhu. Některé houby v terénu do druhu spolehlivě určit pochopitelně nelze, např. houby z rodů Conocybe, Galerina, Mycena atd., u kterých je pro přesné určení do druhu nutné mikroskopování, případně další analýzy. Nutno dodat, že plodnice hub byly lehce přešlé mrazem.
Z jedlých podzimních druhů byla k vidění například čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva), čirůvka fialová (Lepista nuda), čirůvka špinavá (Lepista sordida), šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), pečárka polní (Agaricus campestris) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). Jednalo se však povětšinou o jednotky plodnic, nikoliv o masivní růst a většina plodnic již nebyla v dobrém stavu. Rostly i jedlé dřevní houby, jako je oblíbená penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), václavka hlíznatá (Armillaria gallica) či štítovka jelení (Pluteus cervinus). Z jedovatých druhů bylo možno spatřit smrtelně jedovatou čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata) či helmovku ředkvičkovou (Mycena pura). Nalezena byla i dříve k jídlu doporučovaná čirůvka zemní (Tricholoma terreum) o jejíž jedlosti, resp., možné jedovatosti se v posledních čtyřech letech velmi živě diskutuje. Jako vždy rostla i přehršel „chorošů“, například pevník nachový (Chondrostereum purpureum), bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum) či žilnatka oranžová (Phlebia radiata). Zajímavým nálezem bylo také několik plodnic tmavobělky z okruhu tmavobělky obecné (Melanoleuca melaleuca), které byly ve vynikajícím stavu.
Za tři hodiny běhání po šáreckých loukách a lesích účastníci řádně vymrzli a občerstvení ve formě grogu v hostinci „Dívčí skok“ přišlo mnohým z nich vhod. Přes značnou nepřízeň počasí a hrubou nespolupráci (zejména mykorhizních) makromycetů věříme, že se vycházka líbila, nicméně napříště doufáme v poněkud lepší podmínky (tedy méně mrazu, více hub).
Za ČMS: Markéta Vlčková, Pavel Svoboda, Petr Souček, Lubomír Opat a Aleš Vít