Aktuality - články autora Radim DvořákStrana 9 / 12, články 81 - 90 / 112
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
- 5.11.2012
Myko akce / Zprávy z akcí 
13. setkání mladých mykologů v Halži u Tachova - 24.9.2012 Houby / Poznávejme houby Suillus bovinus - klouzek kravský
- 16.7.2012 Aktuality Přidáno vyhledávání
- 14.7.2012 O společnosti / Zprávy Výzva členům ČMS - příprava nových stanov
- 29.5.2012 Myko akce / Zprávy z akcí Konference: Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub
- 21.5.2012 Myko akce Českým krasem za Hagenem
- 12.4.2012 Houby / Jedovaté houby Hypholoma fasciculare - třepenitka svazčitá
- 24.3.2012 O společnosti / Zprávy Výzva čtenářům webu myko.cz
- 8.3.2012 Aktuality Výsledky fotosoutěže 2011
- 1.11.2011 Myko akce 3. pražská podzimní vycházka s ČMS - lesy a louky Divoké Šárky
13. setkání mladých mykologů v Halži u Tachova
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 5.11.2012
PR Pavlova huť
foto: Libor Hejl
první zajímavý nález - Geoglossum sp.
foto: Martin Kříž
špička žíněná - Gymnopus androsaceus
foto: Radim Dvořák
bělochoroš fialovějící - Leptoporus mollis
foto: Martin Kříž
psychedelický křemenáč
foto: Libor Hejl
Martin Kříž podává výklad k nalezeným druhům
foto: Radim Dvořák
NPP Na požárech
foto: Radim Dvořák
Mycena septentrionalis
foto: Radim Dvořák
Cystoderma jasonis var. lilacipes (vlevo), vpravo typická forma
foto: Radim Dvořák
voskovička citronová - Bisporella citrina
foto: Radim Dvořák
masenka lišejníkovitá - Hypocreopsis lichenoides
foto: Martin Kříž
Ve dnech 19.10. - 21.10. se uskutečnilo již 13. setkání mladých mykologů, organizované pracovní skupinou ČVSM Mladí mykologové, tentokrát v Halži u Tachova. Setkání se tradičně účastní profesionální i amatérští mykologové a studenti mykologie či příbuzných biologických oborů, přičemž věk účastníků je omezen na maximálně 39 let. Letošního setkání se zúčastnilo přes 20 zájemců o mykologii z různých koutů naší země. Někteří zájemci měli bohužel problém s dopravou do relativně odlehlého místa setkání a nedorazili, naopak dorazili 4 přátelé ze Slovenska.
Organizátoři Lucie Zíbarová a Slávek Valda připravili ve spolupráci se správou CHKO Český les exkurze na 2 chráněné lokality. Cílem návštěv byl mykofloristický výzkum lokalit. Vzhledem k předchozímu déletrvajícímu suchému počasí byly zvoleny obě lokality podmáčeného, rašelinného charakteru, naopak vynechány byly též velmi zajímavé jedlobučiny.
Exkurze do PR Pavlova huť
V pátek 19.10. proběhla exkurze do PR Pavlova huť. Rezervace se nachází na státní hranici s Německem. Jde o rašeliniště, zalesněné především smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa).
Hned po zaparkování na rozcestí Bývalá Pavlova huť vykoukl zpod osikového listí křemenáč osikový (Leccinum rufum) a čirůvky topolové (Tricholoma populinum). Při cestě na rezervaci byly nalezeny a sebrány k dalšímu studiu jazourky (Geoglossum). Ve smrkovém lese kromě běžných podzimních druhů zaujaly především fotografy pěkné trsy třepenitky roztroušené (Hypholoma marginatum). Všudypřítomné byly různé pavučince (Cortinarius) a helmovky (Mycena). Místy se objevila muchomůrka šedoblanitá (Amanita submembranacea), typická pro podhorské a horské smrčiny.
V samotné rezervaci byly, alespoň zpočátku, nálezy zajímavých hub spíše skromné. Jednotlivě se objevila třepenitka pomněnková (Hypholoma myosotis). V koberci rašeliníku byla nalezena zvláštní zrnivka s fialovými tóny na klobouku i třeni, která byla zprvu považována za druh Cystoderma superbum, mikroskopický obraz ale tomuto druhu neodpovídal. Z vzácných lignikolních druhů lze jmenovat například bělochoroš fialovějící (Leptoporus mollis). Mezi běžnými druhy byly nalezeny např. václavka smrková (Armillaria ostoyae), třepenitka maková (Hypholoma capnoides), hřib hnědý (Boletus badius), helmovka skvrnitá (Mycena maculata), krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa), špička žíněná (Gymnopus androsaceus), lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) a typický rašelinný druh třepenitka prodloužená (Hypholoma elongatum).
S kolegou Hejlem se nám podařilo zapadnout do mokré rašeliny, což bylo důvodem k brzkému návratu. Na loukách poblíž rezervace jsme nalezli špičku listovou (Marasmius epiphyllus), čirůvku fialovou (Lepista nuda), strmělku velkou (Infundibulicybe geotropa) a lysohlávku kopinatou (Psilocybe semilanceata). Pro ostatní jsme pak připravili psychedelický křemenáč. Nejen vědou živ je člověk, a tak si řada účastníků nasbírala i pěkné houby k jídlu, především v březovém lesíku s osikami kolem místa parkování.
Exkurze do NPP Na požárech
V sobotu 20.10. byla cílem exkurze NPP Na požárech. NPP se nachází na státní hranici s Německem, poblíž zaniklé obce Jedlina. Na rozloze cca 79 ha se nachází směs společenstev rašelinných luk, smilkovišť, rákosin, přechodových rašelinišť, vrchovišť a předlesových stadií pionýrských dřevin. Probíhá zde management - kosení trávy a vyřezávání větších stromů.
V podmáčených lukách mnoho hub nebylo, ale na mechových kopečcích byla opět nalezena záhadná fialová zrnivka, později určená jako Cystoderma jasonis var. lilacipes, někdy též uváděná jako samostatný druh. V místech, kde byly na vyvýšeninách vzrostejší stromy, zejména smrky a břízy, bylo možné nalézt větší počet druhů hub, např. pavučince (Cortinarius), slzivky (Hebeloma), strmělky (Clitocybe), helmovky (Mycena), čepičatky (Galerina), hřib hnědý, apod. Pod smrkem přímo na státní hranici rostla málo známá helmovka Mycena septentrionalis, význačná svou pelargoniovou vůní. Ve vrbových křovinách byly nalezeny některé zajímavé či vzácné druhy, např. černorosol terčovitý (Exidia recisa), voskovička citronová (Bisporella citrina), houževnatec vonný (Lentinus suavissimus) a velmi vzácná masenka lišejníkovitá (Hypocreopsis lichenoides).
Počasí se náramně vydařilo, byl krásný slunečný den, svádějící nejen k odložení podzimního oblečení, ale také k focení krajiny. Večer byl opět věnován určování a demonstraci nálezů.
V neděli 21.10. ještě část účastníků navštívila již neorganizovaně PR Ostrůvek, což je acidofilní bučina s vtroušeným smrkem.
Poděkování pořadatelům
Rád bych touto cestou poděkoval pořadatelům za vydařenou akci a těším se na další mykologická setkání.
Za připomínky a příspěvky k článku děkuji autorům fotografií a Slávkovi Valdovi.
Suillus bovinus - klouzek kravský
Houby / Poznávejme houby
Radim Dvořák, 24.9.2012
klouzek kravský, jedlý
vlevo dole slizák růžový
foto: Radim Dvořák
klouzek kravský - pohled na třeň a póry rourek
foto: Radim Dvořák
klouzek kravský - růst ve skupinách
foto: Radim Dvořák
Období na přelomu léta a podzimu je vrcholem růstu řady druhů hub. Patří mezi ně i klouzek kravský (Suillus bovinus), který touto dobou roste v borových lesích místy masově, ve velkých skupinách až téměř kobercích.
Klobouk má typický "klouzkovitý" úhledný tvar, v mládí polokulovitý, v dospělosti plynule zaoblený, jen výjimečně zprohýbaný. Velikost u dospělých plodnic je 5 - 10 cm. Barva klobouku je žlutookrová až oranžově okrová. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, za sucha lepkavá.
Rourky jsou sbíhavé, póry jsou žluté, ve zralosti olivově okrové, v dospělosti výrazně velké a protáhlé, téměř připomínající hřib dutonohý. Výtrusný prach je hnědě olivový. Lze jej pozorovat na klobouku plodnic skrytých pod jinou zralou plodnicí.
Třeň je žlutý, žlutookrový nebo žlutooranžový, bez prstenu, v horní části často se světlejším pruhem, 4 - 8 cm dlouhý a 0,8 - 1,5 (2) cm silný.
Dužnina je žlutavá, ve třeni naoranžovělá, pružná, barvu na řezu nemění. Vůně je nenápadná, chuť mírná, nakyslá.
Roste pod dvoujehlicovými borovicemi, tj. u nás pod borovicí lesní (Pinus sylvestris) a borovicí černou (Pinus nigra).
Je to jedlá houba horší kvality, vinou nakyslé chuti dužniny a gumovité konzistence, vhodná např. k nakládání do octa. Ke sběru se hodí pouze mladší, tužší plodnice, které je rovněž dle vyhlášky 157/2003 Sb. povoleno prodávat na trhu a k průmyslovému zpracování. Při vaření mění plodnice barvu do sytě růžové až purpurově fialové.
Spolu s klouzkem kravským ve výrazně menším množství roste jedlý slizák růžový (Gomphidius roseus), který pravděpodobně parazituje na podhoubí klouzku. Občas se najdou i srostlice plodnic obou druhů.
Přidáno vyhledávání
Aktuality
Radim Dvořák, 16.7.2012
Poznámka: Toto je článek číslo 666!
Výzva členům ČMS - příprava nových stanov
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 14.7.2012
Vážení členové ČMS,
jedním z úkolů v usnesení z jednání valné hromady ČMS 2012 je mj. pokračovat v rámci spolkové diskuze o současných stanovách v přípravě návrhu jejich nového znění, s dokončením tohoto návrhu v termínu do valné hromady, konané v roce 2015.
Předsednictvo České mykologické společnosti oslovuje v uvedené záležitosti své jednotlivé členy ve všech regionech, a rovněž členy místně sdružené v odbočkách. Předkládá možnost spolupodílet se na přípravě a vyzývá k součinnosti při tvorbě tohoto základního spolkového dokumentu.
Za účelem ustavení komise pro přípravu nových stanov se můžete písemně přihlásit v termínu do 8. srpna t.r. na adrese sídla společnosti, Karmelitská 14, 118 00 Praha 1, Malá Strana nebo elektronicky na adrese .
Zahájení činnosti komise pro přípravu nových stanov ČMS se předpokládá v průběhu posledního čtvrtletí 2012.
Za Českou mykologickou společnost, v úctě,
Ing. Jaroslav Landa, předseda
Konference: Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 29.5.2012
oslavenci a nestoři české mykologie
vlevo František Kotlaba, vpravo Zdeněk Pouzar
foto: Jiří Burel
Při příležitosti významných životních jubileí českých mykologů Františka Kotlaby (85 let) a Zdeňka Pouzara (80 let) uspořádaly společně katedra botaniky Přf UK, mykologické odd. Národního muzea a Česká vědecká společnost pro mykologii 19. května 2012 na katedře botaniky Přf UK konferenci Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub.
Krajinova posluchárna byla velmi slušně zaplněna, kromě mnoha známých českých mykologů se zúčastnili i někteří kolegové ze Slovenska. Konference byla rozdělena do 4 přednáškových bloků, přednášky se převážně týkaly taxonomie a ekologie hub, F. Kotlaba zavzpomínal na známé osobnosti naší mykologie.
V přestávce na oběd se účastníci sešli v seminariu na přípitek oběma oslavencům. Ještě jednou jim přejeme mnoho zdraví a elánu do dalšího života a mykologické práce.
Českým krasem za Hagenem
Myko akce
Radim Dvořák, 21.5.2012
Karlštejnsko
Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras srdečně zve všechny zájemce na akci uspořádanou v rámci oslav Evropského dne chráněných území (dříve Evropský den parků) v sobotu 26.5.2012.
Start u pošty v Karlštejně v rozmezí 8.30 h až 11.00 h.
- Trasa pokračuje na hrad, kde lze shlédnout výstavu ke 40. výročí vyhlášení CHKO Český kras,
- do areálu společnosti Lomy Mořina s.r.o. kde se uskuteční průchod štolou k Malé Americe s průvodcem a s tajemným Hagenem (baterka a pevná obuv nutné, vstupné 50 Kč).
- Další trasa vede již po povrchu kolem lomu Malá Amerika,
- přes Skanzen Solvayovy lomy,
- do Svatého Jana pod Skalou přes kříž a vyhlídku na skále,
- do Ekocentra Kavyl, kde bude konec naučné stezky.
Cestou po speciální naučné stezce dlouhé 14 km budou účastníci na kontrolách plnit různé úkoly, zejména poznávání přírody Českého krasu. V cíli na ně budou čekat živá zvířata, propagační materiály a diplom.
Na akci dále spolupracují: Lomy Mořina s.r.o., Česká mykologická společnost, Ekocentrum Kavyl, Společnost Barbora o.s., ZO ČSOP Alkazar, ZO ČSOP Nyctalus, ČESON, Správa státního hradu Karlštejn, Občanské sdružení HAGEN Mořina.
Ke stažení:
Hypholoma fasciculare - třepenitka svazčitá
Houby / Jedovaté houby
Radim Dvořák, 12.4.2012
třepenitka svazčitá, jedovatá
foto: Jan Borovička
třepenitka cihlová, nejedlá
foto: Martin Kříž
třepenitka kořenující, nejedlá
foto: Martin Kříž
třepenitka roztroušená, nejedlá
foto: Jiří Burel
šupinovka kostrbatá, jedlá
foto: Jiří Burel
Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) patří mezi houby stopkovýtrusé, do řádu pečárkotvarých (Agaricales).
Popis
Třepenitka svazčitá roste hojně od časného jara do pozdního podzimu i za mírné zimy v početných trsech na mrtvém dřevě listáčů i jehličnanů i u paty živých stromů. U stromů a pařezů často růstem kopíruje kořenový systém, zdánlivě pak vyrůstá ze země, i když zdrojem živin je v půdě skrytá dřevní hmota.
Klobouk je 2-7 cm široký, polokulovitý, později téměř ploše rozložený, někdy s hrbolkem na středu, sírově žlutý až zelenožlutý, na středu zvláště v dospělosti s červenavými, červenohnědými až hnědými tóny. U zcela mladých plodnic je klobouk na povrchu potažen bělavou či nažloutlou pavučinkou, kterou jsou rovněž zakryté lupeny. Později je okraj klobouku nepravidelně třásnitě ověšený, v dospělosti většinou velum mizí.
Lupeny jsou husté a tenké, k třeni připojené, v mládí zelenožluté, v dospělosti až téměř hnědé či fialově hnědé od dozrávajících výtrusů, ale při pozorném pohledu vždy se zelenožlutým tónem.
Třeň je válcovitý, dutý, hladký, 3-10 mm široký, sírově žlutý, směrem k bázi světlejší, u mladších plodnic v horní části s prstencovitými zbytky pavučinky, u starších plodnic často hnědě poprášený od výtrusů.
Dužnina je sírově žlutá až zelenožlutá, odporně hořká. Vůně je nevýrazná, houbová.
Poměrně často, je nalézána i drobnější varieta subviride (syn. var. pusillum), která je výrazně menšího vzrůstu s kloboučky maximálně 2-3 cm v průměru, ostatní znaky jsou shodné. Někteří autoři ji považují za samostatný druh, nazývaný třepenitka drobná (Hypholoma subviride).
Otravy třepenitkou svazčitou
Vzhledem k extrémní hořkosti je třepenitka svazčitá při běžné kuchyňské úpravě nepoživatelná. Jak říkával na přednáškách a vycházkách pan Havelík, je to houba velmi vhodná, dobrá k zahození. Připravený pokrm pravděpodobně vyhodíte i s hrncem.
V literatuře jsou přesto popsány otravy třepenitkou svazčitou, Kubička uvádí bývalý SSSR, Rakousko, Itálii a Japonsko. Průběh otravy se podobal pravé faloidní otravě s poškozením jater a ledvin a úmrtím v jaterním kómatu. Podrobnosti kuchyňské úpravy mi nejsou známy, ale pravděpodobně šlo o speciální postup, při němž může hořkost vymizet (např. mléčné kvašení, používané u palčivých ryzců), nebo o obzvláště odhodlané konzumenty.
Jedovaté látky nebyly identifikovány, nicméně je třeba ji považovat za přinejmenším podezřelou z jedovatosti. Pokud se její jedovatost skutečně prokáže, byla by jediným naším termostabilně jedovatým druhem, který má nepříjemnou chuť. Všechny ostaní jedovaté houby naší přírody mají chuť příjemnou.
Záměny
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) a opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis, syn. Pholiota mutabilis) jsou popsané a vyobrazené v článku o čepičatce jehličnanové.
Třepenitka cihlová (Hypholoma sublateritium) je hojný, statnější a masitější druh s kloboukem až 15 cm v průměru. Klobouk má výrazné cihlově červené tóny, zatímco třeň je bělavý s nažloutlými tóny, nikdy ne sírově žlutý. Roste trsnatě na mrtvém dřevě listnáčů, spíše v teplejším období roku, často na stejných lokalitách jako třepenitka svazčitá. Vzhledem k nahořklé dužnině je nejedlá.
Třepenitka kořenující (Hypholoma radicosum) je vzácnější druh, rostoucí jednotlivě nebo v malých skupinách na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména ve vyšších polohách. Klobouk má žlutý až žlutooranžový, je statnější než třepenitka svazčitá a třeň má dlouze kořenující. Je nejedlá, Kubička ji uvádí jako slabě jedovatou.
Třepenitka roztroušená (Hypholoma marginatum), též nazývaná třepenitka okrajová, je celkem hojný drobnější druh, rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Roste spíše ve skupinách než v trsech, třeň má výrazně žíhaný a okraj klobouku ojíněný až ověšený bělavými zbytky vela. Je nejedlá.
Jedlá šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) roste trsnatě na mrtvém i živém dřevě listnáčů. Je to statný druh se žlutým, neslizkým, masitým, výrazně žlutohnědě šupinatým kloboukem, který má v dospělosti až 20 cm v průměru. Třeň má v horní části výrazný prsten, nad nímž je hladký a pod ním odstále šupinatý. Lupeny jsou v mládí bělavé či nažloutlé, v dospělosti hnědé. Dužnina je žlutá, voní i chutná houbově.
Literatura
- Kubička, Erhartovi - Jedovaté houby (1980)
Výzva čtenářům webu myko.cz
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 24.3.2012
Web České mykologické společnosti v současné podobě je v provozu již téměř dva roky. Za tuto dobu prošel jeho vzhled i obsah postupným vývojem, který dále pokračuje. Snažíme se, aby poskytoval aktuální informace o činnosti společnosti, probíhajících přednáškách, vycházkách a setkáních, aby obsahoval zajímavé a bezprostřední informace o aktuálním výskytu hub, seznamoval čtenáře s houbami jedovatými a vzácnými a aby ani gurmáni nepřišli zkrátka.
Jsme si vědomi, že stránky myko.cz nejsou dokonalé a že je určitě možné je dále vylepšovat. Připravujeme například sekci Ochrana hub, průběžně budou doplňovány další jedovaté druhy, chceme doplnit obsahy starších Mykologických sborníků, atd.
Těšíme se na vaše názory, připomínky a nápady, jimiž můžete přispět k vývoji webu, případně k opravě chyb. Posílejte nám je na adresu nebo přímo .
Radim Dvořák, správce stránek myko.cz
Výsledky fotosoutěže 2011
Aktuality
Radim Dvořák, 8.3.2012
Dnes byly na web přidány výsledky fotosoutěže 2011 spolu s prezentací vítězných snímků.
3. pražská podzimní vycházka s ČMS - lesy a louky Divoké Šárky
Myko akce
Radim Dvořák, 1.11.2011
Zveme všechny zájemce o poznávání hub v Praze a okolí na poslední letošní vycházku s odborným doprovodem a výkladem.
Termín : sobota 5. 11. 2011
Sraz v 10:00 u Mc Donalda u konečné tramvají Divoká Šárka (Evropská 204, Praha 6).
Spojení:
autem: na parkoviště u Mc Donalda nebo v přilehlých ulicích
MHD: bus 119, 206, 218 a tram 20, 26 od metra "A" Dejvická nebo bus 179 a 108, vše do zastávky Divoká Šárka
Detaily spojení vyhledejte na www.idos.cz, poloha Mc Donalda je vyznačena modrou bublinou na www.mapy.cz.
Strana 9 / 12, články 81 - 90 / 112
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
