Aktuality - články autora Radim DvořákStrana 9 / 12, články 81 - 90 / 111
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
- 24.9.2012
Houby / Poznávejme houby 
Suillus bovinus - klouzek kravský - 16.7.2012 Aktuality Přidáno vyhledávání
- 14.7.2012 O společnosti / Zprávy Výzva členům ČMS - příprava nových stanov
- 29.5.2012 Myko akce / Zprávy z akcí Konference: Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub
- 21.5.2012 Myko akce Českým krasem za Hagenem
- 12.4.2012 Houby / Jedovaté houby Hypholoma fasciculare - třepenitka svazčitá
- 24.3.2012 O společnosti / Zprávy Výzva čtenářům webu myko.cz
- 8.3.2012 Aktuality Výsledky fotosoutěže 2011
- 1.11.2011 Myko akce 3. pražská podzimní vycházka s ČMS - lesy a louky Divoké Šárky
- 31.10.2011 Myko akce / Zprávy z akcí 12. setkání mladých mykologů v Dolních Věstonicích
Suillus bovinus - klouzek kravský
Houby / Poznávejme houby
Radim Dvořák, 24.9.2012
klouzek kravský, jedlý
vlevo dole slizák růžový
foto: Radim Dvořák
klouzek kravský - pohled na třeň a póry rourek
foto: Radim Dvořák
klouzek kravský - růst ve skupinách
foto: Radim Dvořák
Období na přelomu léta a podzimu je vrcholem růstu řady druhů hub. Patří mezi ně i klouzek kravský (Suillus bovinus), který touto dobou roste v borových lesích místy masově, ve velkých skupinách až téměř kobercích.
Klobouk má typický "klouzkovitý" úhledný tvar, v mládí polokulovitý, v dospělosti plynule zaoblený, jen výjimečně zprohýbaný. Velikost u dospělých plodnic je 5 - 10 cm. Barva klobouku je žlutookrová až oranžově okrová. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, za sucha lepkavá.
Rourky jsou sbíhavé, póry jsou žluté, ve zralosti olivově okrové, v dospělosti výrazně velké a protáhlé, téměř připomínající hřib dutonohý. Výtrusný prach je hnědě olivový. Lze jej pozorovat na klobouku plodnic skrytých pod jinou zralou plodnicí.
Třeň je žlutý, žlutookrový nebo žlutooranžový, bez prstenu, v horní části často se světlejším pruhem, 4 - 8 cm dlouhý a 0,8 - 1,5 (2) cm silný.
Dužnina je žlutavá, ve třeni naoranžovělá, pružná, barvu na řezu nemění. Vůně je nenápadná, chuť mírná, nakyslá.
Roste pod dvoujehlicovými borovicemi, tj. u nás pod borovicí lesní (Pinus sylvestris) a borovicí černou (Pinus nigra).
Je to jedlá houba horší kvality, vinou nakyslé chuti dužniny a gumovité konzistence, vhodná např. k nakládání do octa. Ke sběru se hodí pouze mladší, tužší plodnice, které je rovněž dle vyhlášky 157/2003 Sb. povoleno prodávat na trhu a k průmyslovému zpracování. Při vaření mění plodnice barvu do sytě růžové až purpurově fialové.
Spolu s klouzkem kravským ve výrazně menším množství roste jedlý slizák růžový (Gomphidius roseus), který pravděpodobně parazituje na podhoubí klouzku. Občas se najdou i srostlice plodnic obou druhů.
Přidáno vyhledávání
Aktuality
Radim Dvořák, 16.7.2012
Poznámka: Toto je článek číslo 666!
Výzva členům ČMS - příprava nových stanov
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 14.7.2012
Vážení členové ČMS,
jedním z úkolů v usnesení z jednání valné hromady ČMS 2012 je mj. pokračovat v rámci spolkové diskuze o současných stanovách v přípravě návrhu jejich nového znění, s dokončením tohoto návrhu v termínu do valné hromady, konané v roce 2015.
Předsednictvo České mykologické společnosti oslovuje v uvedené záležitosti své jednotlivé členy ve všech regionech, a rovněž členy místně sdružené v odbočkách. Předkládá možnost spolupodílet se na přípravě a vyzývá k součinnosti při tvorbě tohoto základního spolkového dokumentu.
Za účelem ustavení komise pro přípravu nových stanov se můžete písemně přihlásit v termínu do 8. srpna t.r. na adrese sídla společnosti, Karmelitská 14, 118 00 Praha 1, Malá Strana nebo elektronicky na adrese .
Zahájení činnosti komise pro přípravu nových stanov ČMS se předpokládá v průběhu posledního čtvrtletí 2012.
Za Českou mykologickou společnost, v úctě,
Ing. Jaroslav Landa, předseda
Konference: Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 29.5.2012
oslavenci a nestoři české mykologie
vlevo František Kotlaba, vpravo Zdeněk Pouzar
foto: Jiří Burel
Při příležitosti významných životních jubileí českých mykologů Františka Kotlaby (85 let) a Zdeňka Pouzara (80 let) uspořádaly společně katedra botaniky Přf UK, mykologické odd. Národního muzea a Česká vědecká společnost pro mykologii 19. května 2012 na katedře botaniky Přf UK konferenci Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub.
Krajinova posluchárna byla velmi slušně zaplněna, kromě mnoha známých českých mykologů se zúčastnili i někteří kolegové ze Slovenska. Konference byla rozdělena do 4 přednáškových bloků, přednášky se převážně týkaly taxonomie a ekologie hub, F. Kotlaba zavzpomínal na známé osobnosti naší mykologie.
V přestávce na oběd se účastníci sešli v seminariu na přípitek oběma oslavencům. Ještě jednou jim přejeme mnoho zdraví a elánu do dalšího života a mykologické práce.
Českým krasem za Hagenem
Myko akce
Radim Dvořák, 21.5.2012
Karlštejnsko
Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras srdečně zve všechny zájemce na akci uspořádanou v rámci oslav Evropského dne chráněných území (dříve Evropský den parků) v sobotu 26.5.2012.
Start u pošty v Karlštejně v rozmezí 8.30 h až 11.00 h.
- Trasa pokračuje na hrad, kde lze shlédnout výstavu ke 40. výročí vyhlášení CHKO Český kras,
- do areálu společnosti Lomy Mořina s.r.o. kde se uskuteční průchod štolou k Malé Americe s průvodcem a s tajemným Hagenem (baterka a pevná obuv nutné, vstupné 50 Kč).
- Další trasa vede již po povrchu kolem lomu Malá Amerika,
- přes Skanzen Solvayovy lomy,
- do Svatého Jana pod Skalou přes kříž a vyhlídku na skále,
- do Ekocentra Kavyl, kde bude konec naučné stezky.
Cestou po speciální naučné stezce dlouhé 14 km budou účastníci na kontrolách plnit různé úkoly, zejména poznávání přírody Českého krasu. V cíli na ně budou čekat živá zvířata, propagační materiály a diplom.
Na akci dále spolupracují: Lomy Mořina s.r.o., Česká mykologická společnost, Ekocentrum Kavyl, Společnost Barbora o.s., ZO ČSOP Alkazar, ZO ČSOP Nyctalus, ČESON, Správa státního hradu Karlštejn, Občanské sdružení HAGEN Mořina.
Ke stažení:
Hypholoma fasciculare - třepenitka svazčitá
Houby / Jedovaté houby
Radim Dvořák, 12.4.2012
třepenitka svazčitá, jedovatá
foto: Jan Borovička
třepenitka cihlová, nejedlá
foto: Martin Kříž
třepenitka kořenující, nejedlá
foto: Martin Kříž
třepenitka roztroušená, nejedlá
foto: Jiří Burel
šupinovka kostrbatá, jedlá
foto: Jiří Burel
Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) patří mezi houby stopkovýtrusé, do řádu pečárkotvarých (Agaricales).
Popis
Třepenitka svazčitá roste hojně od časného jara do pozdního podzimu i za mírné zimy v početných trsech na mrtvém dřevě listáčů i jehličnanů i u paty živých stromů. U stromů a pařezů často růstem kopíruje kořenový systém, zdánlivě pak vyrůstá ze země, i když zdrojem živin je v půdě skrytá dřevní hmota.
Klobouk je 2-7 cm široký, polokulovitý, později téměř ploše rozložený, někdy s hrbolkem na středu, sírově žlutý až zelenožlutý, na středu zvláště v dospělosti s červenavými, červenohnědými až hnědými tóny. U zcela mladých plodnic je klobouk na povrchu potažen bělavou či nažloutlou pavučinkou, kterou jsou rovněž zakryté lupeny. Později je okraj klobouku nepravidelně třásnitě ověšený, v dospělosti většinou velum mizí.
Lupeny jsou husté a tenké, k třeni připojené, v mládí zelenožluté, v dospělosti až téměř hnědé či fialově hnědé od dozrávajících výtrusů, ale při pozorném pohledu vždy se zelenožlutým tónem.
Třeň je válcovitý, dutý, hladký, 3-10 mm široký, sírově žlutý, směrem k bázi světlejší, u mladších plodnic v horní části s prstencovitými zbytky pavučinky, u starších plodnic často hnědě poprášený od výtrusů.
Dužnina je sírově žlutá až zelenožlutá, odporně hořká. Vůně je nevýrazná, houbová.
Poměrně často, je nalézána i drobnější varieta subviride (syn. var. pusillum), která je výrazně menšího vzrůstu s kloboučky maximálně 2-3 cm v průměru, ostatní znaky jsou shodné. Někteří autoři ji považují za samostatný druh, nazývaný třepenitka drobná (Hypholoma subviride).
Otravy třepenitkou svazčitou
Vzhledem k extrémní hořkosti je třepenitka svazčitá při běžné kuchyňské úpravě nepoživatelná. Jak říkával na přednáškách a vycházkách pan Havelík, je to houba velmi vhodná, dobrá k zahození. Připravený pokrm pravděpodobně vyhodíte i s hrncem.
V literatuře jsou přesto popsány otravy třepenitkou svazčitou, Kubička uvádí bývalý SSSR, Rakousko, Itálii a Japonsko. Průběh otravy se podobal pravé faloidní otravě s poškozením jater a ledvin a úmrtím v jaterním kómatu. Podrobnosti kuchyňské úpravy mi nejsou známy, ale pravděpodobně šlo o speciální postup, při němž může hořkost vymizet (např. mléčné kvašení, používané u palčivých ryzců), nebo o obzvláště odhodlané konzumenty.
Jedovaté látky nebyly identifikovány, nicméně je třeba ji považovat za přinejmenším podezřelou z jedovatosti. Pokud se její jedovatost skutečně prokáže, byla by jediným naším termostabilně jedovatým druhem, který má nepříjemnou chuť. Všechny ostaní jedovaté houby naší přírody mají chuť příjemnou.
Záměny
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) a opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis, syn. Pholiota mutabilis) jsou popsané a vyobrazené v článku o čepičatce jehličnanové.
Třepenitka cihlová (Hypholoma sublateritium) je hojný, statnější a masitější druh s kloboukem až 15 cm v průměru. Klobouk má výrazné cihlově červené tóny, zatímco třeň je bělavý s nažloutlými tóny, nikdy ne sírově žlutý. Roste trsnatě na mrtvém dřevě listnáčů, spíše v teplejším období roku, často na stejných lokalitách jako třepenitka svazčitá. Vzhledem k nahořklé dužnině je nejedlá.
Třepenitka kořenující (Hypholoma radicosum) je vzácnější druh, rostoucí jednotlivě nebo v malých skupinách na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména ve vyšších polohách. Klobouk má žlutý až žlutooranžový, je statnější než třepenitka svazčitá a třeň má dlouze kořenující. Je nejedlá, Kubička ji uvádí jako slabě jedovatou.
Třepenitka roztroušená (Hypholoma marginatum), též nazývaná třepenitka okrajová, je celkem hojný drobnější druh, rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Roste spíše ve skupinách než v trsech, třeň má výrazně žíhaný a okraj klobouku ojíněný až ověšený bělavými zbytky vela. Je nejedlá.
Jedlá šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) roste trsnatě na mrtvém i živém dřevě listnáčů. Je to statný druh se žlutým, neslizkým, masitým, výrazně žlutohnědě šupinatým kloboukem, který má v dospělosti až 20 cm v průměru. Třeň má v horní části výrazný prsten, nad nímž je hladký a pod ním odstále šupinatý. Lupeny jsou v mládí bělavé či nažloutlé, v dospělosti hnědé. Dužnina je žlutá, voní i chutná houbově.
Literatura
- Kubička, Erhartovi - Jedovaté houby (1980)
Výzva čtenářům webu myko.cz
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 24.3.2012
Web České mykologické společnosti v současné podobě je v provozu již téměř dva roky. Za tuto dobu prošel jeho vzhled i obsah postupným vývojem, který dále pokračuje. Snažíme se, aby poskytoval aktuální informace o činnosti společnosti, probíhajících přednáškách, vycházkách a setkáních, aby obsahoval zajímavé a bezprostřední informace o aktuálním výskytu hub, seznamoval čtenáře s houbami jedovatými a vzácnými a aby ani gurmáni nepřišli zkrátka.
Jsme si vědomi, že stránky myko.cz nejsou dokonalé a že je určitě možné je dále vylepšovat. Připravujeme například sekci Ochrana hub, průběžně budou doplňovány další jedovaté druhy, chceme doplnit obsahy starších Mykologických sborníků, atd.
Těšíme se na vaše názory, připomínky a nápady, jimiž můžete přispět k vývoji webu, případně k opravě chyb. Posílejte nám je na adresu nebo přímo .
Radim Dvořák, správce stránek myko.cz
Výsledky fotosoutěže 2011
Aktuality
Radim Dvořák, 8.3.2012
Dnes byly na web přidány výsledky fotosoutěže 2011 spolu s prezentací vítězných snímků.
3. pražská podzimní vycházka s ČMS - lesy a louky Divoké Šárky
Myko akce
Radim Dvořák, 1.11.2011
Zveme všechny zájemce o poznávání hub v Praze a okolí na poslední letošní vycházku s odborným doprovodem a výkladem.
Termín : sobota 5. 11. 2011
Sraz v 10:00 u Mc Donalda u konečné tramvají Divoká Šárka (Evropská 204, Praha 6).
Spojení:
autem: na parkoviště u Mc Donalda nebo v přilehlých ulicích
MHD: bus 119, 206, 218 a tram 20, 26 od metra "A" Dejvická nebo bus 179 a 108, vše do zastávky Divoká Šárka
Detaily spojení vyhledejte na www.idos.cz, poloha Mc Donalda je vyznačena modrou bublinou na www.mapy.cz.
12. setkání mladých mykologů v Dolních Věstonicích
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 31.10.2011
sraz na exkurzi na Děvín na ranním autobusu
foto: Martin Kříž
jižní svah Děvína se skalní stepí s roztroušenými stromy
foto: Radim Dvořák
luční step a cerová doubrava pod vrcholem Děvína
foto: Radim Dvořák
hvězdovka Berkeleyova - Geastrum berkeleyi
foto: Radim Dvořák
focení battarovky pochvaté v dutině jasanu
foto: Martin Kříž
Křivé jezero
foto: Martin Kříž
NPR Křivé jezero - měkký luh a sečená louka
foto: Radim Dvořák
pórnatka nahnědlá - Pouzaroporia subrufa
foto: Radim Dvořák
Ve dnech 20. - 23. října 2011 proběhlo v Dolních Věstonicích na jižní Moravě již 12. každoroční podzimní setkání pracovní skupiny Mladí mykologové České vědecké společnosti pro mykologii. Setkání se účastnili členové ČVSM, amatérští i profesionální mykologové a studenti mykologických oborů, přičemž věk účastníků je tradičně omezen na maximálně 39 let.
Organizátoři akce Jan Běťák, Dan Dvořák a Michal Tomšovský připravili ve spolupráci s místními orgány ochrany přírody dvě exkurze do Národních přírodních rezervací v okolí - na Děvín a Křivé jezero. Sběry byly dokumentovány, zajímavější dokladovány a podrobnější zpráva o akci a nálezech se připravuje do Mykologických listů.
Po oba dny exkurzí nám počasí přálo, svítilo krásně sluníčko, nicméně vzhledem k předchozímu déletrvajícímu suchu byl výskyt kloboukatých hub minimální, takže se účastníci museli spokojit se studiem trvalejších a trvanlivějších hub dřevních, zvaných familiárně též "klackomycety".
V pátek 21.10. se jelo autobusem na Klentnici a odtud pěšky dále na Děvín. Okolí Děvína je vinařům známé jako Pálava, cílem exkurze ovšem nebyly pochopitelně vinice a vinné sklípky, ale Národní přírodní rezervace Děvín - Kotel - Soutěska. Rezervace je součástí CHKO Pálava a je zajímavá teplomilnými společenstvy na vápencovém podkladu. Na JV a zejména SZ svazích je dubohabrový a suťový les, na jižních svazích pak skalnatá step se solitérními duby pýřitými (šípáky), ve vrcholových partiích je luční step a cerová doubrava.
Na vápencích je k bohatému růstu hub potřeba dostatek vláhy, takže ve stepních lokalitách a v cerové doubravě bylo možné pouze obdivovat krajinu. Mykologicky zajímavější byla suťová lipina a navazující dubohabřina na SZ svahu, kam se někteří vrhli od vysílače na vrcholu téměř po hlavě, nedbajíce prudkých svahů.
Ze zajímavějších nálezů lze jmenovat hvězdovku Berkeleyovu (Geastrum berkeleyi) a battarovku pochvatou (Battarrea phalloides), která se v dnešním pojetí považuje za totožnou s druhem Battarrea stevenii. Na několika místech byla nalezena i fotograficky vděčná zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens), zeleně zbarvující kolonizované dřevo, a nenápadná tlustěnka kafrová (Scytinostroma portentosum) s rozlitými plodnicemi, silně páchnoucími naftalínem.
V sobotu 22.10. si někteří neklidnější účastníci přivstali na ranní autobus před osmou, zbytek dorazil po vlastní ose do Národní přírodní rezervace Křivé jezero. Rezervace představuje zbytek původně rozsáhlého lužního lesa s odděleným bývalým meandrem Dyje. Schůdnější částí je tvrdý luh s dubem, jasanem a jilmem, bažinaté oblasti a okraje tůní (měkký luh) pak osídlují vrby a topoly. Rezervace je protkána vodními kanály, což se určitě líbí bobrům, stopy jejichž činnosti jsme na několika místech mohli pozorovat.
Z rezervace je známá chráněná kalichovka lužní (Omphalina discorosea), která má spíše jarní výskyt a nalezena nebyla. Ze zajímavých nálezů je možné zmínit např. pórnatku nahnědlou (Pouzaroporia subrufa), hlívu kožešinovou (Hohenbuehelia mastrucata), třepenitku vlhkožijnou (Hypholoma subericaeum) a palušku červenonohou (Typhula erythropus).
Večer se debatovalo o nálezech a probíhalo jejich určování, k dispozici byl mikroskop a binokulární lupa. Kloboukaté houby demonstroval Dan Dvořák, "choroše" Michal Tomšovský. K debatě a zábavě přispěl i burčák a místní víno, jakož i rohozecké pivo a karibský rum.
Rád bych tímto organizátorům poděkoval za vydařenou akci a těším se na příští ročník, který bohužel bude i mým posledním.
Za připomínky k článku děkuji Martinu Křížovi a Danu Dvořákovi.
Strana 9 / 12, články 81 - 90 / 111
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
