Aktuality - články autora Radim DvořákStrana 8 / 12, články 71 - 80 / 112
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
- 27.10.2013
Myko akce / Zprávy z akcí 
14. setkání mladých mykologů v Uhelné - 26.10.2013 O společnosti / Zprávy Nový vzhled webu myko.cz
- 10.10.2013 Myko akce / Zprávy z akcí Ohlédnutí za 1. terénním seminářem ČMS v Lázu u Příbrami
- 2.9.2013 Myko akce Terénní seminář ČMS - Určování hub v terénu se zřetelem na kloboukaté makromycety a jejich makroskopické zařazení do rodů (skupin)
- 28.5.2013 Houby Význam latinských a řeckých jmen některých hub
- 12.4.2013 Aktuality Výsledky fotosoutěže 2012 - galerie vítězných snímků
- 15.3.2013 Myko akce Celostátní soutěž "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu" - Pardubice 2013
- 10.2.2013 Houby / Fotoreceptárium Dalibor Marounek: Mušle s hříbky a čínskými nudlemi
- 18.12.2012 Aktuality Nová sekce Propagační předměty
- 28.11.2012 Houby Zajímavosti ze světa hub - vodní houby
14. setkání mladých mykologů v Uhelné
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 27.10.2013
pionýrská základna v Uhelné v sobotním pozdně odpoledním slunci
foto: Radim Dvořák
helmovka šedolupenná (Mycena aetites)
foto: Radim Dvořák
mecháček síťnatý (Arrhenia retiruga)
foto: Radim Dvořák
Račí údolí
foto: Martin Kříž
Čertovy kazatelny
foto: Martin Kříž
hřib dutonohý zlatý (Boletinus cavipes f. aureus)
foto: Martin Kříž
voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea)
foto: Radim Dvořák
čirůvečka trávníková (Dermoloma pseudocuneifolium)
foto: Radim Dvořák
Od čtvrtka 17.10.2013 do neděle 20.10.2013 proběhlo 14. setkání pracovní skupiny ČVSM Mladí mykologové v Uhelné v Rychlebských horách. Organizátoři Dan Dvořák a Jan Běťák domluvili ubytování v místní pionýrské základně, která lecčím připomínala některým účastníkům známou budovu CHKO Třeboňsko v Hajnici. Přes tradiční odlehlost místa konání se z různých koutů republiky sjelo cca 15 účastníků. Kromě mykologických zážitků pro ně bylo připraveno i večerní občerstvení v podobě vychlazeného sudu 12° piva z Poličky.
Pátek - NPP Borový
Páteční exkurze byla naplánována na NPP Borový, nacházející se na Borovém vrchu poblíž obce Žulová. Jak název napovídá, jde o žulový vrch s řadou skal, skalek a kamenů, typicky tvarovaných erozí. Na jihovýchozním až jihozápadním svahu převládají buky, na západním borovice lesní, severní až východní svah je pak tvořen smrčinou. Všude najdeme v menším počtu modřín opadavý a břízu bělokorou, v teplejších místech habr obecný a hlavně na teplých okrajích dub letní. Místo exkurze nebylo zvoleno náhodou, Dan Dvořák potřeboval doplnit data k probíhajícímu mykologickému průzkumu a jak je známo, víc očí víc vidí a víc hlav, víc rozumu.
Cestou na lokalitu jsme se zastavili ještě v Žulové na malé louce, kde byla nalezena např. voskovka mírná (Hygrocybe insipida) - v Červeném seznamu jako [DD], pod vrbou jívou pak čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) [NT] a běžná a v podobných místech a době všudypřítomná helmovka šedolupenná (Mycena aetites).
V samotném NPP Borový rostly překrásné hřiby smrkové (Boletus edulis) i vzácnější hřiby borové (Boletus pinophilus) [VU]. Hub zde ale nebylo mnoho, a přestože nás skrápěly přeháňky, byly znát předchozí suché dny - chyběly drobné druhy i askomycety rostoucí na jehličí, objekt zájmu nejmladší a nejpohlednější části mykologického výsadku. Našly se tak hlavně statnější druhy jako např. čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale), holubinka nádherná (Russula nobilis) a strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). V bukové části se pod listím schovávaly drobné pavučince (Cortinarius), hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus) či kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus). Kdo nepřehlíží dřevní chorošovité a rozlité houby, mohl vidět více druhů, zajímavý byl například velký modrý povlak na kusu bukového kmínku tvořený pavučiníkem (Byssocorticium efibulatum).
Menší část účastníků se ještě odpojila a navštívila zarůstající vápencový lom v obci Vápenná, kde byla opět nalezena čirůvka kroužkatá, která se v příhodných lokalitách pod vrbami zdá být místně hojným druhem, helmovka žlutobřitá (Mycena citrinomarginata) a mecháček síťnatý (Arrhenia retiruga), uvedený v ČS jako [?EX], což je vzhledem k nálezům z posledních let již překonané tvrzení.
Sobota - PR Račí údolí
Sobotní exkurze vedla do oblasti nově vyhlášené PR Račí údolí. V přírodní rezervaci se nalézá lesní porost pralesovitého charakteru v hlubokém údolí Račího potoka. Naše trasa vedla okruhem okolo chátrající secesní dřevěné tančírny, dále údolím ke zřícenině gotického hradu Rychleby a přes vyhlídku zvanou Čertovy kazatelny zpět. Nálezy zajímavých druhů hub nebyly nijak početné, na druhou stranu vyšlo překrásné podzimní počasí, takže se jednalo o příjemně strávený den. Ze vzácnějších druhů lze uvést límcovku vroubkovanou (Hemistropharia albocrenulata) [EN] a pavučinec Cortinarius caesiolatens, které byly nalezeny poblíž zříceniny Rychleby, dále např. šťavnatku hajní (Hygrophorus nemoreus), hrotnatečku žlutou (Mycoacia uda) nebo ostenatku Bresadolovu (Mucronella bresadolae). U cesty nad Čertovými kazatelnami nás pak potěšila zlatá forma hřibu dutonohého (Boletinus cavipes f. aureus) a na několika místech v rámci celé trasy jsme viděli palušku červenonohou (Typhula erythropus) [DD].
Neděle - zámecký park v Javorníku
Nedělní vycházka, kratší vzhledem k odjezdu účastníků, byla do zámeckého parku v Javorníku. Zámek je na Jánském vrchu nad městečkem, obklopený parkem z 18. a 19. století s převážně domácími dřevinami. Ve východní části parku jsou to především buky, jejichž spadané listí komplikovalo hledání hub. Našla se zde například polnička lysá (Agrocybe erebia), pozdvižení vyvolala pak v několika skupinách rostoucí lysohlávka srbská (Psilocybe serbica) [EN] - dříve česká, ale Čechům ukradená molekulárními taxonomickými metodami.
V centrální části parku, nacházející se na vršku, byly stromy místy vystřídány loukou a listí bylo většinou odfoukané. Cíl nedělní exkurze byl zvolen právě kvůli těmto lučním porostům s napjatým očekáváním podzimních houbových drahokamů. Při krajích luk vyrůstaly mykorhizní holubinky, ryzce, pavučince a vláknice, opět se obejvila polnička lysá, ale pravé mykologické i fotografické žně nastaly v chudší, nízkou travou a mechem porostlé a častečně proti vysušujícímu odpolednímu slunci zastíněné části, kde se objevovaly všelijaké barevné houbičky, vypadající jako z vosku. Krásu slunečného odpoledne zvýraznily například voskovka hořká (Hygrocybe mucronella) [CR], voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea) [EN], voskovka citronová (Hygrocybe chlorophana) [NT], voskovka papouščí (Hygrocybe psittacina) a další vzácné voskovky, kyjovečky a čirůvečky. Přestože by většina z účastníků exkurze nejraději v parku zůstala déle, po jedné hodině již začala přibývat nervozita a bylo nutné vyrazit na cestu domů.
Poděkování pořadatelům
Rád bych touto cestou poděkoval pořadatelům za vydařenou akci a těším se na další mykologická setkání.
Za příspěvky k článku děkuji Martinu Křížovi.
Pro zvětšení fotografie na ni klikněte myší.
Nový vzhled webu myko.cz
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 26.10.2013
Vážení návštěvníci stránek České mykologické společnosti,
připravili jsme pro Vás novou verzi grafiky s cílem udělat web atraktivnějším a lépe čitelným. Není náhodou, že tato změna přichází právě ve chvíli, kdy vyšlo první celobarevné číslo Mykologického sborníku. Připravujeme pro Vás i další novinky, které se budou tentokrát týkat funkčnosti a obsahu webu.
V nové verzi grafiky počítáme se šířkou monitoru minimálně 1280 pixelů (obrazových bodů). Tento předpoklad splňují dnes všechny běžné stolní monitory (19" a větší) a většina displejů na notebookách. Ti z Vás, kteří používáte starší monitor s nižším rozlišením (15" nebo 17"), starší notebook nebo tablet, o nic zásadního nepřijdete - stránky se Vám zobrazí se skrytým pravým pruhem, který bude dostupný pomocí spodního posuvníku (scrollbaru). Doporučujeme používat moderní internetové prohlížeče, dodržující existující a vyvíjené standardy - například Mozilla Firefox, Google Chrome, Operu či Safari.
V pravém sloupci vznikl prostor pro firemní inzerci. Návštěvnost našich stránek není zanedbatelná, zejména během houbařské sezóny. Podnikáte-li v oboru houby a mykologie, najdete zde velmi pravděpodobně úzce vymezenou cílovou skupinu potenciálních zájemců o Vaše produkty či služby. Neváhejte, počet inzerentů je omezen vyčleněným prostorem. Prvním zájemcům nabídneme velmi zajímavé ceny.
Věříme, že se Vám nová tvář myko.cz bude líbit přinejmenším stejně jako ta dřívější a zachováte nám přízeň. Vaše ohlasy a připomínky prosím zasílejte na adresu .
Radim Dvořák, správce stránek ČMS
Ohlédnutí za 1. terénním seminářem ČMS v Lázu u Příbrami
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 10.10.2013
sraz na sobotní exkurzi u penzionu Kunc I
foto: Marie Kuncová
účastníci semináře v sobotu na přehradě Láz
foto: Radim Dvořák
diskuze nad nálezy u hráze VD Láz
foto: Lubomír Opat
sobotní demonstrace vybraných nálezů v salónku hospůdky U dubu
foto: Lubomír Opat
určování zajímavých nálezů (pitný režim dodržen)
foto: Lubomír Opat
práce pečlivé posluchačky semináře
foto: Lubomír Opat
oběd na hrázi VD Pilská
foto: Martin Kříž
výstavka na hrázi VD Pilská
foto: Martin Kříž
Ve dnech 4.-6.10.2013 uspořádala v Lázu u Příbrami ČMS terénní seminář s tématem určování kloboukatých hub do rodů. Cílem bylo seznámit účastníky s důležitými znaky plodnic, používanými při makroskopickém určování, a aplikovat je při určování zejména lupenatých hub alespoň do rodu, jinými slovy naučit se správně mykologicky dívat na houby.
Příjemné ubytování bylo zajištěno v penzionech Kunc I a II s maximální kapacitou 32 míst, z nichž jsme využili 28. Celkem tedy bylo 26 ubytovaných platících účastníků a 2 lektoři. Většinu z účastníků tvořili méně či více znalí houbaři se zájmem naučit se poznávat nové druhy zejména jedlých hub, někteří byli i pokročilejší a měli zájem o mykologii jako takovou. Okolní lesy, vyhlášené jako houbařský ráj, skýtaly i přes déletrvající suché počasí celkem slušné druhové bohatství velkých hub, bohužel právě kvůli suchu chyběla pestrost drobných a pomíjivých druhů, které byly k nalezení jen na několika vlhčích místech.
Pátek 4.10.
V pátek byl naplánován příjezd a ubytování účastníků a ve 20 h pak úvodní přednáška v salónku místní restaurace. Lektoři semináře Martin Kříž a Radim Dvořák dorazili již dříve odpoledne a vydali se na průzkum okolních lesů. Výsledkem bylo vystavení několika desítek druhů čerstvých hub již v pátek. Prohlídkou výstavky se o něco posunul začátek přednášky a po překonání drobných technických problémů s umístěním plátna bylo možné zahájit promítání první části - přehled tvarů hub, druhy rouška kloboukatých hub, základní znaky plodnic (byly demonstrovány i na čerstvém materiálu) a první várka nejdůležitějších rodů lupenatých hub. Přednáška byla připravena formou webové prezentace, která bude po korektuře a doplnění dále dostupná na webu pro opakování nabytých vědomostí. Délka přednášky se poněkud protáhla, takže konec byl až po 23. hodině, nicméně většina publika ochotně hltala informace za přísného dodržování pitného režimu, o který se staral majitel restaurace pan Čičatka.
Sobota 5.10.
V sobotu se od 10 hodin konala první vycházka do terénu směrem na vodní nádrž Láz, kde byla přestávka na oběd a demonstraci nalezených druhů. Počasí nám přálo, po většinu dne svítilo sluníčko a bylo relativně teplo. Cestou byly především smrkové lesy s příměsí modřínu, borovice, občas také břízy, dubu a buku. Druhá část vycházky vedla obloukem zpět do Lázu především borovým lesem, u Lázu pak část se zajímavě vypadající loukou, kde však po nedávných mrazících mnoho druhů nebylo. Závěr vycházky byl na podmáčené části lesa s břízami a olšinou. Zde byly mj. nalezeny typické olšinné druhy - olšovička oděná (Naucoria escharioides) a zákonem chráněná holubinka olšinná (Russula alnetorum).
Po návratu z vycházky a občerstvení byl v 17 hodin sraz opět v restauraci. Z nalezených druhů byla připravena výstavka, čítající celkem 115 druhů (některé neurčené), za jejichž zapsání děkujeme paní Vavrdové. Po prohlídce výstavky následovala demonstrace vybraných druhů s akcentem na typické znaky příslušných rodů. Po večeři pak pokračovala přednáška svou druhou částí, tj. dalšími rody lupenatých hub, jež byly seřazeny podle důležitosti, tj. především podle počtu druhů, obsahování známých jedlých či jedovatých hub, či podle snadnosti určení. Dostalo se nakonec na všechny zpracované rody, včetně "špeků" jako například Chamaemyces, Hydropus, Callistosporium a Phaeomarasmius. Komu ještě nepraskla hlava, mohl pokračovat v diskuzi s přítomnými lektory a dalšími mykology - přítomni byli také předseda ČMS Jaroslav Landa, člen užšího výboru ČMS Lubomír Opat a odborník na podzemní houby Slavomír Valda.
Neděle 6.10.
V neděli bylo počasí ještě lepší než v sobotu, především bylo tepleji, chvílemi i na tričko. Vycházka vedla na vodní nádrž Pilská. V okolí asfaltové cesty rostlo asi nejvíce hub. Les byl především smrkový s častým modřínem, občasnou borovicí lesní a při okrajích a na vlhčích místech s břízou, osikou a olší. Na jednom místě bylo několik spálenišť po kácení smrků a hned vedle podmáčená část s rašeliníkem, břízami a olšemi. Po levé straně cesty ve svahu jsme objevili podle leteckých snímků předpokládanou suťovou bučinu, která ale byla zcela vyschlá a bez hub. Kolem jedné hodiny jsme se sešli na hrázi VD Pilská, kde byla připravena improvizovaná výstavka nálezů a demonstrace některých zajímavých druhů, mezi něž patřily např. ryzec severský (Lactarius trivialis), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), ouško hnědé (Otidea umbrina) či masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa). Pak byl seminář ukončen, rozloučili jsme se s účastníky a každý se svým tempem vracel plný zážitků a nových informací do penzionu.
Těšíme se na Vás příště
Seminář ukázal, že o takovouto akci je mezi houbařskou veřejností zájem, řada účastníků se ptala, kdy budeme pořádat další. Výtěžek ze semináře přispěl do pokladny ČMS a bude využit především na rozvoj naší osvětové činnosti.
V pořádání terénních akcí hodláme dále pokračovat, posílejte nám Vaše názory na proběhlý seminář a náměty na témata do budoucna na adresu nebo přímo . Děkujeme všem za účast, některým také za pomoc s určováním a výstavkou, manželům Kuncovým a panu Čičatkovi za pohostinnost, a těšíme se na další setkání při podobné příležitosti!
Za organizátory semináře Radim Dvořák.
Pro zvětšení fotografií na ně klikněte.
Terénní seminář ČMS - Určování hub v terénu se zřetelem na kloboukaté makromycety a jejich makroskopické zařazení do rodů (skupin)
Myko akce
Radim Dvořák, 2.9.2013
Vážení členové ČMS, začínající mykologové, vážní zájemci o houby a studenti mykologických oborů,
dovolujeme si Vás pozvat na podzimní terénní seminář, zaměřený na poznávání hub v terénu a jejich zařazení do rodů či skupin. Podrobněji se bude týkat lupenatých kloboukatých hub.
Seminář by měl být úvodem do hlubšího studia velkých hub. Účastníci se seznámí s běžnými i méně běžnými rody a jejich makroskopickými identifikačními znaky, jejichž znalost umožní již v terénu předběžné zařazení neznámého nálezu do rodu, skupiny blízkých rodů či do skupiny v rámci velkého rodu, což následně výrazně usnadní pátrání v literatuře nebo vyhledání odborníka při pokusu určit druh. Dále budou prezentovány znaky důležité pro určení druhů v jednotlivých rodech. Získané poznatky si účastníci ověří na 2 terénních exkurzích a demonstraci nálezů.
Do pátku 6.9. je potřeba nahlásit rámcový počet účastníků pro rezervování ubytovací kapacity, proto prosíme o rychlou reakci všech zájemců.
Je o nový typ akce, který podle našeho názoru v činnosti ČMS chybí. V případě Vašeho zájmu plánujeme v pořádání tematických terénních seminářů pokračovat, tak jako je tomu v mnoha zahraničních mykologických společnostech či spolcích.
Ke stažení
Význam latinských a řeckých jmen některých hub
Houby
Radim Dvořák, 28.5.2013
řecké písmo
zdroj: Wikimedia Commons
Jak jsem slíbil na včerejší přednášce Houby a internet, dávám sem odkaz na článek o původu a významu některých vědeckých jmen hub. Je v angličtině, pro případný bohužel dosti neumělý překlad lze využít Google Translator. Odkazovaný online článek je výtahem z původního článku Dr R.D.Cundalla z květnového čísla časopisu NWFG Newsletter (ISSN 1465-8054) z roku 1998.
Výsledky fotosoutěže 2012 - galerie vítězných snímků
Aktuality
Radim Dvořák, 12.4.2013
vítězný snímek hlavní kategorie
Podívejte se na vítězné snímky fotosoutěže ČMS 2012.
Doporučujeme prostudovat propozice fotosoutěže 2013, obsahují drobné změny.
Celostátní soutěž "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu" - Pardubice 2013
Myko akce
Radim Dvořák, 15.3.2013
Celostátní soutěž „O NEJCHUTNĚJŠÍ HOUBY VE SLADKOKYSELÉM NÁLEVU“, XXXIX. ročník
Pořádá Mykologický klub Pardubice ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic.
Datum konání: sobota 16. března 2013
Místo konání:
Kavárna Evropa a Evropský spolkový dům, Pernštýnské náměstí 54, Pardubice
GPS: 50°2'18.747"N, 15°46'47.909"E
Ubytování:
Hotel Kristl, Štrosova 239
GPS: 50°2'6.287"N, 15°47'24.039"E
Nutno objednat přímo u pořadatele.
Kontakty na organizátory:
Jan Kramoliš, Palackého třída 2413, 530 02 Pardubice
Tel. 728 954 096
Ke stažení:
Dokumenty ke stažení byly aktualizovány na žádost pořadatele 14.1. v 17:15.
Dalibor Marounek: Mušle s hříbky a čínskými nudlemi
Houby / Fotoreceptárium
Radim Dvořák, 10.2.2013
Mušle s hříbky a čínskými nudlemi
foto: Dalibor Marounek
Dnes vám nabízíme další recept od našeho člena a přispěvatele Dalibora Marounka z Roudnice nad Labem.
Suroviny
300 g mušlí, 300 g hříbků, 1 pórek, 1 červená paprika, 2 kostky čínských nudlí, 4 stroužky česneku, ústřičná omáčka, lžička strouhaného zázvoru,1dl bílého vína, sůl, pepř, olej.
Příprava
Pórek nakrájíme na kolečka, papriku na proužky, podusíme na oleji a odstavíme. Mušle společně s hříbky podusíme na oleji, přidáme na plátky pokrájený česnek, zastříkneme bílým vínem a dusíme do měkka. V mezičase povaříme čínské nudle, zcedíme je a necháme okapat. Smícháme zeleninu s hříbky a mušlemi, promícháme s nudlemi, dochutíme strouhaným zázvorem a ústřičnou omáčkou, osolíme, opepříme a podáváme.
Nová sekce Propagační předměty
Aktuality
Radim Dvořák, 18.12.2012
V nové sekci Propagační předměty najdete aktuální nabídku upomínkových předmětů a publikací naší společnosti.
Zajímavosti ze světa hub - vodní houby
Houby
Radim Dvořák, 28.11.2012
křehutka orobincová - Psathyrella typhae
foto: Jiří Burel
Co je to houba?
Většina houbařů si pod pojmem "houba" představí například hřib, lišku, bedlu, zkrátka houby s plodnicemi, rozlišenými na klobouk a třeň a mající na spodní straně klobouku rourky (lidově trubičky, trubky, díry...) nebo lupeny (lidově čárky, chladiče...). Pokročilejší houbaři vědí, že útvar, který běžně nazýváme "houbou" je ve skutečnosti plodnice, tedy rozmnožovací orgán houbového organizmu, jehož trvalejší, větší, ale méně nápadná část - podhoubí (mycelium) - je ukryta pod povrchem půdy nebo substrátu. Vztah plodnice k houbě je přitom stejný jako vztah jablka k jabloni.
Co vše patří mezi houby?
Mnozí z vás vědí, že houby nejsou ani rostliny ani živočichové, ale tvoří samostatnou říši organizmů. Tato říše, latinsky označovaná Fungi, zahrnuje nejen houby tvořící makroskopické plodnice, ale mnohem širší spektrum organizmů. Mikroskopické, plodnice netvořící organizmy pak tvoří převážnou většinu všech hub.
Názory na to, co vše patří mezi houby, se v průběhu let s postupujícím výzkumem měnily. Největší změny proběhly v posledních desetiletích spolu s rozvojem moderních taxonomických metod, především molekulárních, tady analýzy DNA.
Dříve tak byly mezi houby řazeny hlenky ("Myxomycota"), které jsou polyfyletické a do říše hub se již ani jedna jejich větev neřadí. Patřily sem také řasovky či plísně vaječné (Oomycota), které dnes patří do částečně umělé říše Chromalveolata.
Mezi pravé houby patří chytridie (Chytridiomycota), saprofyté nebo parazité žijící především ve vodním prostředí, dále Glomeromycota, tvořící arbuskulární mykorhizy odhadem s 80% cévnatých rostlin a jen zřídka tvořící makroskopické útvary označitelné jako plodnice (ukázka zde), a nakonec nejpopulárnější houby vřeckovýtrusé - askomycety (Ascomycota) a houby stopkovýtrusé - bazidiomycety (Basidiomycota). Mezi houby vřeckovýtrusé patří ovšem kromě hub tvořících plodnice (např. smrže - Morchella, ucháče - Gyromitra, řasnatky - Peziza) také tzv. pravé kvasinky (Saccharomycotina), bez nichž bychom neznali pivo ani víno, a palcatky či kadeřavky (Tahprinomycotina), kam patří mnozí parazité rostlin a tzv. nepravé kvasinky. Do hub stopkovýtrusých pak řadíme kromě hub tvořících plodnice nejrůznějších tvarů také hospodářsky významné parazity rostlin - rzi (Pucciniomycotina) a sněti (Ustilaginomycotina). Některé vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby žijí v symbióze se zelenými řasami nebo se sinicemi a tvoří s nimi komplexní organizmus - lišejník.
Kde všude najdeme houby?
Pojďme se nyní zaměřit na houby s makroskopickými plodnicemi, takzvané makromycety, což jsou téměř bez výjimky vlastní houby vřeckovýtrusé (Pezizomycotina) a houby stopkovýtrusé ze skupiny Agaricomycotina. Při otázce, kde budeme tyto houby (a dále již bude slovo houby používáno v tomto úzkém smyslu) hledat, napadne většinu lidí ihned intuitivní odpověď - v lese. Tato odpověď je v zásadě správná, les je totiž protkán sítí podhoubí a bez hub by nemohl existovat, ale zdaleka nevystihuje všechny biotopy. Houby rostou také na loukách, stepích, pouštích, na organickém materiálu, ve městech, dokonce v lidských obydlích, zkrátka všude kolem nás.
Opravdu všude? Napadlo by někoho hledat houby přímo ve vodě? Z našich krajů známe několik vřeckovýtrusých hub, rostoucích přímo ve vodě, například míhavky (Vibrissea) a vodničky (Cudoniella), rostoucí na dřevě v čistých potůčcích. Tyto houby mohou být někdy úplně ponořené pod vodou, většinou ale rostou poloponořeně na rozhraní vody a vzduchu. Na našich stránkách jsou vyobrazené v článcích 594, 637 a 646.
A co vodní houby stopkovýtrusé? Pokud marně pátráte v paměti, není to vaše chyba. Z našich končin skutečně vodní druhy bazidiomycetů neznáme. Těsně nad vodní hladinou roste například křehutka orobincová (Psathyrella typhae), ale skutečně vodním druhem není. A jak je tomu jinde ve světě?
Vodní druhy stopkovýtrusých hub
Na podzim roku 1974 pátrali studenti z americké University of Washington v Seattlu na bažinatém okraji městského sladkovodního jezera Lake Union po mikroskopických houbách. Kultivací drobných původně ponořených klacíků pod destilovanou vodou opakovaně vypěstovali neznámý drobný gasteromycet. Popsali jej jako nový druh Limnoperdon incarnatum v roce 1976. Jeho plodnice jsou necelý milimetr velké na vodní hladině plovoucí bělavé kuličky, spojené se substrátem myceliovými vlákny. V době zralosti obsahují červené výtrusy. Zajímavé je, že tento druh byl již kromě původní lokality nalezen i v Jižní Americe, Japonsku, Jižní Africe a také v Evropě v Rakousku (viz mapka a Wikipedia).
Jsou rovněž známé druhy bazidiomycetů, rostoucí na dřevě v mořské vodě. V roce 1959 byl z ponořeného dřeva na pobřeží Floridy popsán druh Nia vibrissa, tvořící několik milimetrů velké hnědavé bochánky. Později byl nalezen na dalších místech na mangrovovém nebo naplaveném dřevě a dokonce vyrostl i na dřevě z vyzvednutého vraku anglické válečné lodi Mary Rose ze 16. století. V roce 1965 byl popsán druh Halocyphina villosa, tvořící bělavé kuličky o velikosti čtvrt až půl milimetru. V současné době jsou již známy desítky druhů mořských bazidiomycetů.
Všechny výše zmíněné vodní stopkovýtrusé houby by byly dříve řazeny do dnes již taxonomicky překonané umělé skupiny břichatek (Gasteromycetes). Tato skupina se vyznačuje tzv. statismosporami - výtrusy, které nejsou aktivně vymršťovány do okolního prostředí. V rozšiřování jim napomáhá vítr, voda nebo živočichové. I tvar plodnice bývá často uzavřený a výtrusy se v době zralosti dostávají ven speciálním otvorem (např. pýchavky - Lycopredon, hvězdovky - Geastrum, palečky - Tulostoma) nebo rozpadem celé plodnice nebo její podstatné části (např. vatovec - Langermannia, plešivky - Calvatia), případně může být plodnice podzemní (např. kořenovce - Rhizopogon, černoušky - Melanogaster). Plodnice může mít také specializovaný tvar a výtrusy v atraktivním balení pro hmyz ve formě páchnoucího slizu, jako je tomu u řádu hadovkotvarých (Phallales).
Naproti tomu u kloboukatých hub, chorošů apod. jsou výtrusy aktivně vystřelovány do okolí, jde tedy o balistospory. Existuje ale klasická kloboukatá houba, rostoucí pod vodou? Kupodivu ano a byla objevena teprve nedávno. V řece Rogue River v jižním Oregonu (USA) byl objeven nový druh křehutky, popsaný v roce 2010 a nazvaný příhodně Psathyrella aquatica, tedy křehutka vodní. Tato houbička má vzhled běžné křehutky, ale roste v poměrně prudce tekoucí vodě z ponořeného dřeva a organických naplavenin. Aby se v proudu nezlomila, má značně tuhý vláknitý třeň. Doposud neztratila schopnost produkovat balistospory, jde tedy o vývojově mladou adaptaci. Na její fotografie se můžete podívat zde, zde a na youtube můžete shlédnout krátký film, ukazující tuto křehutku v přirozeném prostředí.
Literatura
- Limnoperdon, a Floating Gasteromycete Isolated from Marshes - G. A. Escobar, D. E. McCabe, C. W. Harpel - Mycologia Vol. 68, No. 4 (Jul. - Aug., 1976), pp. 874-880
- Synchronous Production and Developmental History of Sporocarps of Limnoperdon incarnatum - D. E. McCabe - Mycologia Vol. 71, No. 5 (Sep. - Oct., 1979), pp. 899-907
- Wikipedia: Limnoperdon
- Limnoperdon incarnatum, ein aero-aquatischer Pilz neu für Europa - Voglmayr, H. - Österreichische Zeitschrift für Pilzkunde, Heft 3 (1994), pp. 71-76
- Marine lignicolous fungi - National Institute of Oceanography, Dona Paula, Goa - 403004, India
- Aquatic gilled mushrooms: Psathyrella fruiting in the Rogue River in southern Oregon - J. L. Frank, R. A. Coffan, D. Southworth - Mycologia Vol. 102, No. 1 (2010), pp. 93-107
Strana 8 / 12, články 71 - 80 / 112
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
