Strana 5 / 12, články 41 - 50 / 112
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >
- 17.1.2017
Myko akce
Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM
- 15.6.2016
O společnosti / Zprávy
Zápis z členské schůze ČMS konané v úterý 24. května 2016
- 9.5.2016
O společnosti / Zprávy
Připomínáme členům termín členské schůze ČMS - úterý 24. května 2016 od 17:00
- 4.4.2016
Myko akce
Terénní seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - KAPACITA NAPLNĚNA!
- 8.3.2016
Myko akce
Víkendový seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - Skály u Teplic nad Metují - jarní houby
- 25.1.2016
Houby
Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!
- 21.12.2015
Myko akce
Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM
- 21.12.2015
Houby
Jana Ďurišová - houby na dovolené v Thajsku
- 3.11.2015
Myko akce / Zprávy z akcí
Vzpomínka na terénní seminář ČMS v Kryštofově údolí
- 9.10.2015
Myko akce
Terénní seminář říjen 2015 - Kryštofovo údolí 16. - 18. 10. 2015 (AKTUALIZACE 9. 10.)
Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM
Myko akce
Radim Dvořák, 17.1.2017
Výbor brněnské pobočky České vědecké společnosti pro mykologii a Botanické oddělení Moravského zemského muzea zvou všechny zájemce na přednáškový cyklus v roce 2017.
Všechny přednášky jsou doplněné promítáním barevných obrázků a konají se vždy v úterý v 17,00 hod. v přednáškovém sále v 1. patře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno.
DATUM | PŘEDNÁŠEJÍCÍ | TÉMA PŘEDNÁŠKY |
---|---|---|
10. ledna 2017 | dr. Vladimír Antonín, CSc. (MZM Brno) | Jedovaté houby |
24. ledna 2017 | Mgr. Hana Ševčíková (MZM Brno) | Houby vyšších poloh – od Vysočiny po Alpy |
14. února 2017 |
Mgr. Daniel Dvořák (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno), Mgr. Jan Holec, Dr. (Národní muzeum, Praha) |
Na návštěvě v Bělověžském pralese |
28. února 2017 | Bc. Tereza Tejklová (Muzeum východních Čech, Hradec Králové) | Zajímavé a vzácné houby Pardubického kraje |
14. března 2017 | Mgr. Jakub Salaš (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno) | Trepkovitky a jejich dvojníci |
28. března 2017 | Mgr. Jan Běťák (Brno) | Houby na tlejících kmenech v přirozených lesích ČR |
Zápis z členské schůze ČMS konané v úterý 24. května 2016
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 15.6.2016

Zveřejňujeme zápis z členské schůze ČMS, konané podle článků 6.3 a 6.4 stanov ČMS dne 24. května 2016 od 17:30 v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro, učebna č. 8.
Připomínáme členům termín členské schůze ČMS - úterý 24. května 2016 od 17:00
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 9.5.2016

Členská schůze České mykologické společnosti (dříve nazývaná "valná hromada") se koná, jak bylo již dříve avizováno v programu přednášek a vyvěšeno v sídle ČMS, v úterý 24. května 2016 od 17:00 hodin v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro, učebna č. 8.
Nesejde-li se dostatečný počet členů podle článku 6.4 stanov ČMS, koná se o půl hodiny později (v 17:30 h) tentýž den na témže místě nová členská schůze, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných.
Program:
- Zahájení
- Volby komisí - mandátové a návrhové
- Vzpomínka na zesnulé členy
- Zpráva o činnosti za uplynulé období včetně zprávy o hospodaření
- Zpráva o provedení revize
- Návrh na ocenění členů
- Návrh na vyloučení některých členů pro dlouhodobé neplnění členských povinností
- Návrhy projednané výborem, dle stanov
- Kontrola usnesení z minulé členské schůze
- Diskuze
- Usnesení
Všichni členové ČMS jsou srdečně zváni.
Terénní seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - KAPACITA NAPLNĚNA!
Myko akce
Radim Dvořák, 4.4.2016

Oznamujeme ukončení příjmu přihlášek na dubnový seminář ve Skalách u Teplic nad Metují z důvodu naplnění kapacity.
Víkendový seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - Skály u Teplic nad Metují - jarní houby
Myko akce
Radim Dvořák, 8.3.2016


jarní houby - tajemné a krásné
Vážení příznivci hub a mykologie,
postupně se oteplující předjarní počasí probouzí myšlenky na první jarní mykologické, fotografické a houbařské výpravy. Však také pro Vás již připravujeme další víkendový terénní seminář zaměřený na poznávání jarních druhů hub. Základnu budeme mít v zámečku Bischofstein v sousedství NPR Adršpašsko - teplické skály.
Pro řadu houbařů začíná sezóna až v létě či dokonce na podzim. Pojďte se s námi přesvědčit, že houby rostou po celý rok. Budete s námi moci obdivovat krásy probouzející se přírody a uvidíte houby jara s jejich zvláštními tvary a barvami, pro některé z nás obestřené závojem tajemna pro jejich obtížnou nalezitelnost.
Časový plán semináře je obdobný jako v minulosti. Na semináři Vás čekají exkurze do terénu s odborným vedením, přednášky, výstavka nalezených druhů a samozřejmě také poznávání nových přátel se stejným zájmem.
Lektoři semináře: Jan Wipler, Radim Dvořák
Propozice ke stažení v PDF
Těšíme se na Vás!
P.S.: Kdo jste s námi ještě na semináři nebyli, můžete si udělat představu z proběhlých akcí:
- V říjnu 2015 v Kryštofově údolí
- V září 2015 v Salaši u Velehradu
- V září 2014 v Prachaticích
- V září 2013 v Lázu u Příbrami
Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!
Houby
Radim Dvořák, 25.1.2016

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa
foto: Lucie Zíbarová

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa
foto: Lucie Zíbarová
Řada pravidelných návštěvníků lesa v zimním období se určitě setkala se zajímavým úkazem - z tlejících větví a větviček vyrůstají ve shlucích dlouhá velmi jemná bílá vlákna, připomínající vlákna tkaniny či vlasy, někdy dokonce tvořící i všelijak zakroucené lokny. Leckoho na první pohled napadne, že se jedná o houbové mycelium. Při pokusu o bližší prozkoumání je překvapení ještě větší, vlákna se totiž v ruce nebo teplem vydechovaného vzduchu rozpustí, neboť jsou tvořena ledem. Při pozorování zblízka se zatajeným dechem je vidět, jak jsou vlákna velmi tenká a dlouhá, uspořádaná jedno vedle druhého jako nějaká zvláštní vata. S popisovaným jevem je možné se setkat pouze při určitých podmínkách - teplotách těsně pod nulou, vysoké vlhkosti vzduchu a pouze na větvičkách listnáčů. Všichni víme, že led a mráz dokáže vytvořit nádherné tvary, ale takto přece led normálně nekrystalizuje. Pochází voda ledových vlasů ze dřeva nebo ze vzduchu? Rostou odspodu nebo na koncích? A jak je možné, že je tento útvar stabilní?
Poprvé byl tento jev podrobně popsán v roce 1918 geofyzikem a meteorologem Alfredem Wegenerem, který se proslavil teorií kontinentálního driftu. Wegener se domníval, že neobyklou strukturu ledu má na svědomí houba, rozkládající mrtvé dřevo. Ve svém článku Ledové vlasy na tlejícím dřevě[5] popisuje Wegener dva nálezy ledových vlasů na blíže neurčených větvičkách. Pod ledovými vlákny na povrchu větvičky nalezl moučnatý poprašek, podobný plísni - mycelium neznámé houby. Tento poprašek dal k prozkoumání Arthuru Meyerovi, řediteli Botanického institutu v Marburgu, který houbu nedovedl přesně určit, nalezl ale konce houbových vláken - hyf, směřující ven šikmo nebo kolmo k povrchu větvičky, a tyto označil jako možné původce tvorby zvláštního ledového úkazu. Wegener pozoroval, že ledové vlasy se tvoří jen na několika větvičkách z mnoha, vzal si tedy jednu takovou domů, ponořil ji do vody, a poté ji dal za okno. Při teplotě kolem -4 °C se mu skutečně podařilo doma "vypěstovat" krátké ledové vlasy. Pozoroval také, že tekutina z roztátých ledových vlasů je světle hnědá a má slabou vůni. Při pátrání v literatuře objevil Wegener jediný dřívější popis tohoto jevu z roku 1833 od J. F. W. Herschela, který ovšem uvádí výskyt na kořenech a lodyhách bodláků a také na pahýlech slunečnic. Dr. W. Emeis se pak v roce 1919 ve své reakci na Wegenerův článek domnívá, že jde o čistě fyzikální jev bez přispění houby, který se dá vysvětlit vytlačováním vody z vlhkého dřeva skrze jeho póry.
Jevem se o mnoho let později zabýval také profesor chirurgie z Bernu Karl Lenggenhager, jehož koníčkem byla meteorologie. V roce 1986 publikoval článek K otázce tvorby "ledových vlasů"[2]. Lenggenhager provedl experiment - přinesl si z lesa odkorněné větvičky různých listnáčů, které ponořil do vody a poté vystavil nízkým teplotám. Získal pouze tenkou ledovou krustu, ale ledové vlasy se neobjevily. Teprve když si přinesl z lesa bukové větvičky, na nichž se již ledové vlasy vyskytovaly, podařilo se mu je na nich opakovaně "vypěstovat" na zahradě. Zhruba v polovině března však tvorba ledových vlasů ustala, i přes zdánlivě vhodné podmínky. V létě nasbírané a odkorněné čerstvé bukové větvičky také ledové vlasy v umělých podmínkách netvořily. Lenggenhager ve své práci neuvádí přesné vysvětlení jevu, domnívá se, že příčinou je kontrakce dřeva chladem a vytlačování tekutiny póry ve dřevě.
Podobné pokusy pak prováděl i mikrobiolog Gerhardt Wagner. Koncem ledna 2001 našel v lese tři větvičky, na nichž se ledové vlasy vyskytovaly. Led z nich zcela setřel a nechal je na místě, ale jednu z větviček zvedl cca 15 cm nad zem. Ráno se na dvou větvičkách opět objevily ledové vlasy, 6 cm, resp. 2 cm dlouhé, zatímco na zvednuté větvičce nikoliv. Bylo mu tedy zřejmé, že na vytvoření ledových vlasů stačí i jedna noc, ale důležitou roli hraje lokální mikroklima. S různou úspěšností zkoušel také ledové vlasy vypěstovat doma na přinesených "infikovaných" větvičkách, ale nikdy nebyly tak pěkné jako v lese. Krátce po svém seznámení s jevem v roce 1972 našel na větvičkách produkujících ledové vlasy také plodnice hub, které si nechal určit profesorem H. Clémençonem - šlo o rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) a černorosol bukový (Exidia glandulosa). Na odkorněných místech větviček pozoroval šedavý povlak - mycelium. Wagner[3] jev vysvětluje tak, že tlející dřevo má o něco vyšší teplotu než okolí, houba se pak zbavuje odpadních produktů svého metabolismu, tj. oxidu uhličitého a vody, přičemž voda při styku s chladnějším okolím mrzne. V tom případě voda ledových vlasů pochází ze dřeva a nikoliv ze vzduchu, rostou tedy odspodu a jejich pokroucení je způsobeno prouděním okolního vzduchu. Dřevo musí být podle Wagnera napadené houbou a její mycelium musí být aktivní, proto tvorba ledových vlasů ustává zhruba v půlce března, i přes jinak vhodné podmínky.
Jevem se dále zabýval tým vědců vedený Christianem Mätzlerem z Institutu aplikované fyziky na univerzitě v Bernu. Mätzler spolupracoval nejprve v roce 2005 s Wagnerem a společně vydali práci Ledové vlasy na tlejícím dřevě listnáčů jako biofyzikální jev[4]. Zkoumali dubové a bukové větvičky, tvořící ledové vlasy, a opakovaně se jim povedlo jev vyvolat i v pokusných podmínkách. Když větvičky ponořili do vroucí vody, alkoholu či fungicidního roztoku, ledové vlasy se na nich pak tvořily méně nebo vůbec, přičemž fungicid byl nejúčinnějším inhibitorem. Pozorovali a kategorizovali různé typy ledových jevů, nejen ledové vlasy, ale také podobné ledové stuhy na stoncích rohovce olověncovitého (Ceratostigma plumbaginoides) či ledové hřebeny vyrůstající z rozvolněného humusu. Za příčinu vzniku ledových vlasů označili dřevní houby aktivní v průběhu zimy, vytlačující vodu tlakem odpadního oxidu uhličitého, zatímco další dva jevy mají podle nich čistě fyzikální příčiny. Původ vody ze dřeva prokázala pozorování ledových vlasů, jež svým růstem odtlačily od povrchu dřeva volně držící kůru. Mätzler a Wagner rovněž měřili hmotnost ledových vlasů a počítali, jestli je možné, aby voda pocházela pouze z metabolismu houby. Zjistili, že to možné není, je jí totiž příliš mnoho, voda tedy musí být převážně z vlhkosti obsažené ve dřevě. Kromě Wagnerem[3] zmíněných dvou druhů hub jim Beatrice Senn-Irlet z nasbíraného aktivního dřeva určila ještě polštářnatku březovou (Diatrypella favacea), dřevomor (Hypoxylon cf. multiforme) a kropilku rosolovitou (Dacrymyces stillatus).
Po spolupráci s Wagnerem spojil Mätzler síly s chemičkou Dianou Hofmannovou z Institutu biologických a geologických věd v německém Jülichu a bioložkou Giselou Preussovou z Wiedtalova gymnázia v německém Neustadtu. Preussová studovala pod mikroskopem vzorky dřeva, tvořícího ledové vlasy, a identifikovala na nich celkem 11 druhů hub. Jediný druh houby - černorosol rozlitý (Exidiopsis effusa) - byl přítomen ve všech vzorcích a u více než poloviny vzorků byl jediným identifikovaným druhem. Mätzler pak pozoroval mechanismus vzniku ledových vlasů a zjistil, že jsou vytvářeny jevem známým jako segregace ledu (anglicky ice segregation), při němž je podchlazená voda zachycená v pórech materiálu přitahována k již vytvořené ledové struktuře a následně zmrznutím přispívá k její tvorbě. Tvar ledových vlasů je pak utvářen miniaturními póry na povrchu dřeva, podobně jako při vytlačování hmoty tryskou 3D tiskárny. Tento proces ale probíhá pouze za přítomnosti černorosolu rozlitého, bez jeho přítomnosti vzniká jen obyčejná ledová krusta. Hofmannová pak provedla chemickou analýzu roztátých ledových vlasů a identifikovala lignin a tanin jako metabolické produkty houby. Tým se domnívá, že právě tyto látky zabraňují rekrystalizaci vzniklých ledových vlasů a udržují je tak v jejich plné kráse. Při dalším výzkumu chtějí vědci tuto hypotézu prověřit a inhibitory rekrystalizace přesněji identifikovat.
Časosběrné video růstu ledových vlasů
Literatura
- Hofmann, D., Preuss, G., and Mätzler, C.: Evidence for biological shaping of hair ice, Biogeosciences, 12, 4261-4273, doi:10.5194/bg-12-4261-2015, 2015. (anglicky)
- Lenggenhager K. 1986: Zur Frage der «Haareis»-Bildung. Archives for Meteorology, Geophysics, and Bioclimatology, Ser. B. 36, 371–379.
- Wagner, G: Haareis – eine seltene winterliche Naturerscheinung. Was haben Pilze damit zu tun? SZP/BSM 2005, S. 268–271. (německy)
- Wagner, G., Mätzler, Ch.: Haareis auf morschem Laubholz als biophysikalisches Phänomen. Forschungsbericht Nr. 2008-05-MW. Institut für Angewandte Physik. Universität Bern. 6. September 2008. S. 1–31. (německy)
- Wegener, A: Haareis auf morschem Holz. Die Naturwissenschaften 6/1, 1918. S. 598–601. (německy)
- European Geosciences Union - Press Release: Fungus shapes hair ice – Researchers identify fungus responsible for peculiar ice filaments that grow on dead wood (anglicky - tisková zpráva EGU; doplněno 31.1.2016)
- www.mykologie.net - Exidiopsis effusa
Změna 25. 2. 2016: vyměněna původní fotografie černorosolu rozlitého za dvě jiné od L. Zíbarové. Děkujeme za poskytnutí.
Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM
Myko akce
Radim Dvořák, 21.12.2015
Výbor brněnské pobočky České vědecké společnosti pro mykologii a Botanické oddělení Moravského zemského muzea zvou všechny zájemce na přednáškový cyklus v roce 2016.
datum | přednáška | přednášející |
---|---|---|
12. ledna | Houby přirozených lesů | Mgr. Hana Ševčíková (Moravské zemské muzeum, Brno) |
26. ledna | Houby Martiniku | RNDr. Vladimír Antonín, CSc. (Moravské zemské muzeum, Brno) |
9. února | Zajímavé druhy hub z doubrav | Mgr. Daniel Dvořák (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno) |
23. února | Houby okolí Lázní Bohdaneč | Bc. Tereza Tejklová (Muzeum východních Čech, Hradec Králové) |
8. března | Zajímavé houby Českého středohoří | Mgr. Martin Kříž (Národní muzeum, Praha) |
22. března | Houby Beskydských jedlin | Jiří Polčák (Lipník nad Bečvou) |
Všechny přednášky jsou doplněny promítáním barevných obrázků a konají se vždy v úterý v 17 hodin v přednáškovém sále v 1. patře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno.
Za brněnskou pobočku ČVSM a Botanické oddělení Moravského zemského muzea
Alois Vágner a Vladimír Antonín
Jana Ďurišová - houby na dovolené v Thajsku
Houby
Radim Dvořák, 21.12.2015

Microporus sp.
foto: Jana Ďurišová

hadovka závojová - Phallus indusiatus
foto: Jana Ďurišová

Cookeina cf. tricholoma
foto: Jana Ďurišová

Cookeina cf. speciosa
foto: Jana Ďurišová

šiškovec - Strobilomyces sp. ?
foto: Jana Ďurišová

šiškovec - Strobilomyces sp. ?
foto: Jana Ďurišová

sazovka - Daldinia sp.
foto: Jana Ďurišová
Nedávno jsem se vrátila z dovolené v Thajsku a teď se pokouším určit některé z hub, které jsem tam našla. Při tom jsem narazila na článek na vašem webu z 5.4.2011 s fotkou „ďubkatce“, který byl nalezen právě v Thajsku. Tato houba tam byla velmi hojná a domnívám se, že se jedná o rod Microporus - má mnohem menší póry než ďubkatec, takže je zespoda skoro hladký.
Pro zajímavost posílám několik dalších tamních nálezů. Poměrně časté byly červené kalíšky rodu Cookeina - různé druhy s chloupky i bez. Neznám naše sazovky, tam, kam chodím do lesa, nerostou, tak si nejsem jistá jestli fotografovaný druh neroste i u nás, nicméně mě zaujal svou barevností. Největší radost mi pak udělal žlutý hříbeček obalený šupinkatým závojem, který odhaduji na rod Pulveroboletus - všechny obrázky tohoto rodu na internetu jsou však bez šupinek, takže to možná je něco jiného…
Zdravím vás a přeju hezké svátky,
Jana Ďurišová
Poznámka redakce:
Děkujeme za zajímavý příspěvek a fotografie exotických hub, které u nás nenajdeme. Netroufáme si určit všechny nálezy, neboť nejsme odborníky na tropické houby, které i nám připadají jako z jiného světa. Chlupaté kalíšky bývají určovány jako Cookeina tricholoma, červené a jen lysé nebo ochmýřené pak jako Cookeina speciosa, ale určitě by bylo třeba mikroskopické potvrzení. Sazovky (Daldinia) je třeba určovat mikroskopicky, klíč slovenských druhů a diskuze k nim je možné nalézt na nahuby.sk. Ježatý hříbeček nám připadá jako zástupce rodu šiškovec (Strobilomyces), ale můžeme se mýlit. Tropické a subtropické houby jsou často svými tvary velmi odlišné od našich druhů, ačkoliv jsou blízce příbuzné.
Nejlepší je v takovém případě konzultovat své nálezy s lokální mykologickou literaturou nebo přímo místními mykology, je-li něco z toho k dispozici. Pokud nám někdo pomůžete s určením, budeme rádi.
Vzpomínka na terénní seminář ČMS v Kryštofově údolí
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 3.11.2015
Kryštofovo údolí
foto: Oldřich Jindřich

Novinský viadukt
foto: Radim Dvořák

malý viadukt
foto: Radim Dvořák
helmovka dvojvonná - Mycena diosma
foto: Oldřich Jindřich

černorosol terčovitý - Exidia recisa
foto: Oldřich Jindřich
společné foto pod Malým Ještědem
fotil Oldřich Jindřich
kuřátka přímá - Ramaria stricta
foto: Oldřich Jindřich

křehutka špinavolupenná - Psathyrella tephrophylla
foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina
foto: Radim Dvořák

bradavkatka žlutozelená - Eutypa flavovirens
foto: Oldřich Jindřich
Ve dnech 16. - 18. 10. 2015 uspořádala ČMS již čtvrtý terénní seminář, tentokrát v Kryštofově Údolí u Liberce. Malebné místo, nacházející se geograficky na Ještědsko-kozákovském hřbetu a známé svým železničním viaduktem, slibovalo při letošním slabém růstu hub alespoň příjemnou rekreaci v okolní krásné přírodě. Ubytování a přednášky byly zajištěny v penzionu Novina, který na tuto akci nabídl pan Siksta, účastník prvního semináře v Lázu. Přijelo celkem 24 zájemců, nepočítaje lektory Oldřicha Jindřicha a Radima Dvořáka.
Okolní lesy jsou tvořené především kulturními podhorskými smrčinami s vtroušenou břízou, jasanem, jeřábem a modřínem. Na méně lokalitách se nacházejí kulturní bučiny, bohužel kromě pařezů bez tlejícího dřeva. V údolí potůčků lze pak nalézt olšiny a jaseniny. V okolí jsou též bezlesá místa, tvořená loukami a pastvinami, kde jsme při plánování tématu semináře doufali v nálezy zajímavých lučních druhů hub, ale bohužel dlouhotrvající sucho a též mezotrofní až eutrofní charakter některých lokalit tomuto plánu nepřály. Paradoxně se jedno z nejhezčích bezlesých míst nacházelo přímo na zahradě kolem penzionu Novina.
Předchozí dlouhodobě velmi suché a teplé počasí, následované nedávným prudkým poklesem teplot a hlubokými přízemními mrazíky, rozhodně neslibovalo hojný růst hub, spíše jsme doufali, že nás přinejhorším zachrání dřevní a pozdně podzimní druhy. Přesto jsme nakonec zapsali a většinou též určili kolem 150 druhů makromycetů, ale chyběla celá řada běžných podzimních druhů či téměř i rodů, například čirůvky (Tricholoma), pavučince (Cortinarius) či šťavnatky (Hygrophorus).
Pátek 16. 10.
V pátek odpoledne se na místo konání postupně sjížděli účastníci semináře. Lektoři v doprovodu předsedy ČMS J. Landy dorazili jako obvykle dříve a páteční odpoledne věnovali prohlídce okolních lokalit. Ukázalo se, že houby příliš hojně nerostou, zklamáním byla také návštěva lučních lokalit. Přesto se podařilo nasbírat cca 30 druhů na úvodní výstavku. V blízkosti penzionu rostly například: šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa), šupinovka bledohlínová (Pholiota lenta), šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca), kalichovka oranžová (Rickenella fibula), pařezník jemný (Panellus mitis), muchomůrka červená (Amanita muscaria), helmovka kuželovitá (Mycena metata) a další zvláštně vonící helmovka podobná helmovce ředkvičkové, později mikroskopicky potvrzená jako helmovka dvojvonná (Mycena diosma), ohrožený druh Červeného seznamu.
Večer měl nejprve přednášku J. Landa o voskovkách (Hygrocybe) a příbuzných rodech, které jsme chtěli nalézt v bezlesých lokalitách. To už jsme věděli, že nejspíše zůstane jen u přání, a tak se posluchači mohli alespoň pokochat krásou a barevnou pestrostí zástupců této skupiny hub. Druhou přednášku měl Oldřich Jindřich o našich hřibovitých houbách, což je vždy vděčné téma pro široké publikum.
Sobota 17. 10.
Sobotní ráno nás přivítalo silnou mlhou a mrholením, nespěchali jsme tedy s vyražením do terénu. Kolem půl jedenácté se již mlha zvedala a postupně ustávalo i mrholení, vydali jsme se tedy od penzionu směrem na Malý Ještěd. Cesta vedla podhorskými smrčinami, místy s vtroušenou břízou a modřínem, ojedniněle s osamoceným bukem či jeřábem. Houby nerostly nijak masově, ale bylo co sbírat a určovat.
Přímo na cestě se objevil trs hnojníků inkoustových (Coprinus atramentarius), václavky smrkové (Armillaria solidipes) a na pařezu anýzem vonící houžovec hlemýžďovitý (Lentinellus cochleatus), k nalezení byl hřib hnědý (Imleria badia) a ojediněle i hřib kovář (Neoboletus luridiformis), často již mrazem poškozená muchomůrka červená, všudypřítomná byla lištička pomerančová, lakovky (Laccaria), penízovka kuželovitá v obou formách (Rhodocollybia butyracea) a podobná přehlížená penízovka vláknitá (Rhodocollybia filamentosa). Na mrtvém dřevě se dařilo běžným helmovkám - h. tuhonohé (Mycena galericulata), h. rýhonohé (M. polygramma) a h. Oortově (M. arcangeliana) a také čepičatce jehličnanové (Galeria marginata), nalezeny byly také plaménka nevonná (Gymnopilus penetrans) a plaménka poprášená (Gymnopilus picreus). Na opadu rostly ve velkém množství špička žíněná (Gymnopus androsaceus), š. provrtaná (G. perforans), helmovka kuželovitá, méně často pak penízovka splývavá (Gymnopus confluens) či helmovka zlatobřitá (Mycena aurantiomarginata). Zejména fotografy zaujala vrba u cesty, obsypaná černorosolem terčovitým (Exidia recisa).
Pod vrcholem Malého Ještědu jsme navštívili zarostlý bývalý lom na břidlici, jehož vlhké dno s malým jezírkem bylo porostlé vrbami. V mechu a rašeliníku zde rostly blíže neurčené čepičatky (Galerina) a také ohrožený druh Červeného seznamu ryzec lemovaný (Lactarius aspideus).
Podzimních mykorhizních druhů bylo velmi málo, šťavnatky byly zastoupeny jen šťavnatkou tečkovanou a š. olivově bílou (Hygrophorus olivaceoalbus), pavučince pavučincem (kožnatkou) skořicovým (Cortinarius cinnamomeus), p. polokrvavým (C. semisanguineus) a p. šafránovým (C. croceus), čirůvky (Tricholoma) zcela chyběly, z holubinek se našly běžné druhy jako holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca), h. celokrajná (R. integra), h. žlučová (R. fellea), h. akvamarínová (R. chloroides) a h. křehká (R. fragilis), z ryzců ryzec oranžový (Lactarius aurantiacus), r. ryšavý (L. rufus) a r. bukový (L. fluens).
Po krátké přestávce na oběd a společné foto u přístřešku pod vrcholem Malého Ještědu jsme se vydali zpět po červené značce na Křižanské sedlo. Cestou někteří zoufalí fotografové z nedostatku podnětů fotili i obyčejné helmovky tuhonohé. Za silnicí se charakter lesa poněkud změnil na více eutrofní a nalezeny byly hlíva dubová (Pleurotus dryinus) - jako obvykle na smrku, blíže neurčené křehutky (Psathyrella), pečárka lesní (Agaricus sylvaticus), strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) a s. přehrnutá (Lepista flaccida). Po chvíli pátrání na této straně silnice se většina účasníků již rozhodla vrátit zpět do penzionu, protože ani zde nebylo výrazně více hub ani jiné druhy než po celou dobu exkurze.
Někteří se po návratu rozhodli zajet na oběd do Kryštofova Údolí. Ukázalo se, že udělali dobře, v restauraci Údolanka totiž zrovna byly kůzlečí hody, takže bylo možné si doplnit denní příjem masných proteinů, jichž se nám od našeho vegetariánského hostitele k večeři nedostávalo.
Odpoledne byla nalezenými druhy doplněna výstavka v prvním patře penzionu. S postupujícím šerem jsme se poněkud potýkali s nedostatkem světla, o to více se při určování i prohlídce zapojovaly smysly na světle nezávislé.
Po večeři byly na programu přednášky. První měl Oldřich Jindřich o svém výzkumu v NPR Kohoutov v CHKO Křivoklátsko, což je komplex téměř pralesních bučin s příměsí dubu, lípy a jedle s přirozenou obnovou porostů. Představeny byly především typické houby bučin, což byla i příprava na nedělní exkurzi. Druhou přednášku měl Radim Dvořák o ochraně hub, její historii, vývoji a současném stavu u nás. Pro zbytek vytrvalých zájemců ještě O. Jindřich promítal přehled askomycetů (zejména operkulátních) s řadou vlastních krásných fotografií.
Pozdě večer pak dorazila malá skupinka, která si z Malého Ještědu udělala delší okruh přes údolí Rokytky a též místní hospůdku. Kromě košíků slušně naplněných jedlými houbami přinesli také velký trs křehutky čokoládové (Psathyrella spadicea), která je jedním z největších druhů křehutek u nás.
Neděle 18. 10.
V neděli jsme chtěli navštívit jiný typ lesa, což v tomto případě znamenalo bučiny. Bohužel v blízkém okolí se vyskytovaly pouze kulturní bučiny, v nichž kromě pařezů chybí dřevní hmota, tolik potřebná pro výskyt řady zajímavých či vzácných druhů, jež lze nalézt v bučinách pralesního typu. Vyrazili jsme tedy do údolí přítoku Rokytky nad malým viaduktem, kde se podél vrstevnicové cesty táhly pásy bučin. V okolí bučin byly opět smrčiny s vtroušenou břízou a modřínem.
Hned od počátku exkurze byl zřejmý jiný charakter lesa, čemuž odpovídaly i nálezy. Na kraji lesa v příkopu byla nalezena větší hnědá, blíže neurčená tmavobělka (Melanoleuca sp.), na více místech se objevila v kruzích strmělka mlženka, na pařezech pak třepenitky a šupinovky, nalezena byla též kuřátka přímá (Ramaria stricta). Na místě u cesty se zahrnutým dřevním odpadem rostla křehutka špinavolupenná (Psathyrella tephrophylla), na větvích buku pak voskovička citronová (Bisporella citrina) a na řezu zeleně zbarvený pyrenomycet bradavkatka žlutozelená (Eutypa flavovirens), z mykorhizních druhů byly nalezeny například muchomůrka citronová (Amanita citrina), ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), r. liškový (L. tabidus), holubinka nádherná (Russula mairei) a h. kolčaví (R. mustelina). Pestřejší byly také nálezy vytrvalých dřevních hub, zahrnující např. spálenku skořepatou (Kretzchmaria deusta), outkovku pestrou (Trametes versicolor) a o. chlupatou (T. hirsuta), měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa), dřevokaz rosolovitý (Merulius tremellosus) či šedopórku osmahlou (Bjerkandera adusta).
Po návratu k autům zaparkovaným pod viaduktem jsme se navzájem rozloučili a vyrazili postupně na cestu k domovu. Některým se vrátila chuť na kůzlečinu, takže jsme ještě podiskutovali u oběda v hospůdce Údolanka.
Těšíme se na Vás opět příště
I přes letošní sucho a celkově nehojný růst hub bylo na semináři zaznamenáno přes 150 druhů makromycetů. Doufáme, že si každý ze semináře odnesl nové poznatky a příjemné zážitky, poznal nové přátele, a na všechny se budeme těšit opět v příštím roce na dalších terénních akcích ČMS.
Terénní seminář říjen 2015 - Kryštofovo údolí 16. - 18. 10. 2015 (AKTUALIZACE 9. 10.)
Myko akce
Radim Dvořák, 9.10.2015

Oznamujeme k 9. 10. naplnění kapacity semináře a ukončení příjmu přihlášek.
ČMS zve zájemce o houby a mykologii na již čtvrtý terénní seminář zaměřený na podzimní houby a houby luk a pastvin.
Lektoři: Radim Dvořák, Oldřich Jindřich
Seminář se koná od pátku 16. 10. do neděle 18. 10. 2015 v penzionu Novina v Kryštofově Údolí – Novině u Liberce. Ubytování je zajištěno v místě konání, kapacita je 22 účastníků.
Propozice semináře ke stažení (opraveny GPS souřadnice)
Pokud jste ještě na našem terénním semináři nebyli a nemáte představu, jakým způsobem probíhá, přečtěte si články o předchozích seminářích:
Těšíme se na Vás!
Strana 5 / 12, články 41 - 50 / 112
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >