Aktuality - články autora Aleš VítStrana 30 / 55, články 291 - 300 / 549
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 >
- 17.5.2013
Houby / Růst hub 
Další z jarních hub – terčovnice síťnatá - 13.5.2013 Aktuality Zkoušky ze základních znalostí hub 2013
- 11.5.2013 Houby / Fotoreceptárium Víkendové inspirace z houbařovy kuchyně - 19 - Ucháče se šunkou a česnekem
- 11.5.2013 Houby / Růst hub Houby na golfu...
- 10.5.2013 Houby / Růst hub Kde co rostlo ve svátek...
- 7.5.2013 Myko akce / Zprávy z akcí Z pražské pondělní přednášky 6. 5. 2013
- 4.5.2013 Poradna / Z vašich dotazů Rozmnožování klíšťat
- 4.5.2013 Houby / Fotoreceptárium Víkendové inspirace z houbařovy kuchyně - 18 - Kačenky pro labužníky
- 2.5.2013 Houby / Růst hub Rostou další druhy smržů…
- 2.5.2013 Houby / Růst hub Není kačenka jako kačenka…
Další z jarních hub – terčovnice síťnatá
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 17.5.2013
terčovnice síťnatá - Disciotis venosa, druh zasluhující naši ochranu
Na vrcholu svého růstu je v těchto dnech terčovnice síťnatá – Disciotis venosa.
Tato vřeckatá houba se vyskytuje zpravidla jen zřídkavě, pouze na vhodných místech se objevuje v hojnějším počtu plodnic. Tak tomu bývá v bylinném porostu, např. kolem potoků ve vlhčích lužních lesích, kde tou dobou rostou i další druhy jarních hub. Terčovnice často vyrůstá v přítomnosti devětsilu lékařského – Petasites hybridus (P. officinalis).
Nepatří mezi jedovaté ani vyloženě nejedlé houby, ale ke kuchyňské úpravě příliš neláká, ani ji nelze k jídlu doporučit, neboť je mj. cítit po chlóru.
V rámci houbařské osvěty je navíc třeba vědět, že terčovnice síťnatá je vedena v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR v kategorii EN (endangered), jako ohrožený druh. I z tohoto důvodu ji běžně nesbírejte. Naopak, dbejte o její, ničím nerušený růst, vč. ochrany místa jejího výskytu.
Zkoušky ze základních znalostí hub 2013
Aktuality
Aleš Vít, 13.5.2013
Jako každoročně, i letos proběhnou zkoušky ze základních znalostí hub, určené nejen pro zájemce o jejich uvádění do oběhu (dříve tržní prodej).
Zkouška je určena zájemcům v celé ČR a koná se zpravidla u místně příslušné KHS.
Seznam hygienických stanic najdete ZDE:
Zkoušky pro zájemce z Prahy a ze Středočeského kraje proběhnou v Hygienické stanici hl. m. Prahy v Rytířské 12, v Praze 1 a v Krajské hygienické stanici Středočeského kraje se sídlem v Praze-Novém Městě, v Dittrichově ulici 17.
TENTO ROK SE ZKOUŠKY NA OBOU ZMÍNĚNÝCH MÍSTECH USKUTEČNÍ VE SHODNÝCH TERMÍNECH
První kolo proběhne ve zmíněných institucích ve středu 22. 5. 2013 od 10 hodin.
Druhé zkoušky (v případě přihlášení zájemců), pak ve středu, 5. 6. 2013 opět od 10 hodin.
Kromě splnění formálních náležitostí pro konání zkoušky absolvují všichni účastníci nejprve orientační písemný test. Po úspěšném zvládnutí více než 2/3 jeho otázek pak přistoupí k ověření svých praktických znalostí o houbách.
Bližší informace o podmínkách účasti při uvedené zkoušce získáte kontaktováním příslušných KHS, případně i doptáním v České mykologické společnosti na adrese sekretariat@myko.cz
Víkendové inspirace z houbařovy kuchyně - 19 - Ucháče se šunkou a česnekem
Houby / Fotoreceptárium
Aleš Vít, 11.5.2013
Ucháče obrovské se šunkou a česnekem
ke stažení ve formátu
Powerpoint
Houby na golfu...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 11.5.2013
karlštejnská jarní příroda pohledem z místního golfového areálu
smrž pražský - Morchella pragensis, jedlý
polnička raná - Agrocybe praecox, jedlá
všechny druhy smržů bez výjimky jsou jedlé a vesměs chutné houby
Dnes na Karlštejně sice mrholí, ale příroda je tu naskrz provoněná jarem. Okolní lesy skrývají nejednu zajímavou houbu, ale není třeba se za nimi trmácet až tam.
V místním Golf Resortu probíhá turnaj Mercedes Trophy 2013. V upraveném areálu jsou i hojně zamulčované záhony, ve kterých právě rostou jarní houby.
Kromě skvělých sportovních výsledků přímo na greenu je tu všem účastníkům na očích i podívaná v podobě smržů pražských a polniček raných. Tyto houby tradičně, a mimo ně i některé další druhy, v takovém prostředí s oblibou vyrůstají ve větším množství hned následující rok po zamulčování.
A to je námět i pro vás, čtenáře našich stránek. Dívejte se v těchto dnech pozorně všude tam, kde proběhly v loňském roce zemní úpravy, a kde došlo k plošnému posypu mulčovací kůrou. Takových míst je k vidění dost i ve městech.
Ovšem příliš to neodkládejte, s postupujícím jarem bude brzy v záhonech po těchto houbách veta a příštím rokem tam už neporostou vůbec, či jen ojediněle.
Při troše štěstí a pozornosti máte příležitost si aktuálně nasbírat chutné smrže k obohacení vašeho jarního jídelníčku.
NOVINKA:
PRO ZVĚTŠENÍ OBRAZU
KLIKNĚTE NA SNÍMEK
Kde co rostlo ve svátek...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 10.5.2013
kačenka náprstkovitá - Verpa conica, jedlá, co do výskytu jde o zranitelný druh
foto: Tomáš Pavelka
ucháč obrovský - Discina gigas, jedlý
slzečník žloutkový - Bolbitius vitellinus
ohnivec zimní - Microstoma protractum
foto: Martin Kříž
hnojník řasnatý - Parasola plicatilis
foto: Eva Hamanová
hnojník třpytivý - Coprinellus micaceus
foto: Petr Mikuš
závojenka (zvonovka) jarní - Entoloma vernum, jedovatá
kmen obrostlý jedlými ucháči obrovskými, vítaný počin do houbařovy kuchyně
Skupina přátel se studijním vztahem k houbám a současně i vyznavačů praktického houbaření se domluvila, že (předvčerejší) sváteční den oslaví pobytem v přírodě.
Účastníci výpravy prověřili aktuální růst hub na Manětínsku, kam je pozval člen ČMS, přítel Tomáš Pavelka.
Během návštěvy tamních lesů za doprovodu pozorného hostitele bylo zřejmé, že příroda s nebývalou lehkostí dohnala chladnou periodu přelomu letošního předjaří a začátku jara.
I tady růst jarních hub už propukl naplno.
Ovšem, zatímco například kačenka česká v nejteplejších oblastech republiky pro letošní jaro v růstu už prakticky skončila, zde v těchto dnech právě vrcholí, vzrůstem dokonce až nezvykle velkých exemplářů. Aktuálně ji (zřídkavě) doprovází kačenka náprstkovitá.
Hlavní růstovou vlnu tu aktuálně zaznamenává ucháč obrovský.
Z přetrvávajících raných druhů hub tu na vybraných místech ještě roste ohnivec zimní a z borových šišek vyrůstající penízovka provázková.
Z dalších jarních druhů hub tu mj. rostou:
- na loukách a pastvinách slzečník žloutkový, hnojník řasnatý a kropenatce otavní a motýlovitý,
- v mechovém podrostu starých smrčin ušíčko černé,
- na okrajích světlejších listnatých hájů strmělka kořínkatá, tmavobělky obecná a žlutavá a jarní forma křehutky šedohnědé a hnojník třpytivý,
- v porostu bylin hlízenka sasanková,
- na rozložených mechatých pařezech jehličnanů třepenitka svazčitá.
Na více místech tu roste jedovatá závojenka jarní.
Lesy na Manětínsku aktuálně netrpí nedostatkem vláhy, i proto je na zdejších lokalitách dobrý předpoklad dalšího výskytu plynule navazujících druhů hub.
Z pražské pondělní přednášky 6. 5. 2013
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 7.5.2013
pohled do sálu při demonstraci hub
vzácný masečník kulovitý - Sarcosoma globosum
ukázky aktuálně rostoucích druhů hub
Návštěvnost tradičně vysoká, zastoupení aktuálně rostoucích hub hojné. Tak se dá přiblížit včerejší přednáška přítele Pavla Hrušky z MK Praha na téma „Houby borovic a borů“.
Na úvod oslovil přítomné předseda České mykologické společnosti ing. Landa.
Upozornil, že ve vybraných elektronických médiích se s nastávající letošní houbařskou sezónou prezentují i příklady nevhodného chování některých houbařů (ať již členů či nečlenů společnosti). Na příkladu doložil, že zmíněné jednání je spojené s ukázkami nekritického vytěžování některých významných lokalit růstu jarních hub, což označil za eticky nepřijatelné. Vzniká i neodbytný dojem, že se tak může dít v místech, kde sběr lesních plodů a hub není dovolen. Vyzval přítomné i veškerou houbařskou veřejnost k obecné intoleranci podobných jevů.
Dalším samostatným bodem podvečera byla jedinečná ukázka čerstvých plodnic vzácného masečníku kulovitého – Sarcosoma globosum, jehož referenční plodnice k nám byly darem, pro vědecké účely, zaslány z Finska. V souvislosti s touto výjimečnou událostí je vhodné připomenout, že masečník patří k nejvzácnějším houbám v Evropě, vyrůstá ve starých původních smrkových lesích a u nás byl naposledy nalezen v šedesátých letech uplynulého století. V Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR je veden v kategorii ?EX (extinct) - nezvěstný druh.
Vlastní demonstrace donesených hub byla opravdu pestrá. Mimo další druhy měli zájemci příležitost shlédnout a vyposlechnout si informace o základních poznávacích znacích aktuálně a ve více druzích rostoucích smržů a ucháčů. Nechyběla ani destice chřapáčová – Discina perlata, již končící kačenka česká – Verpa (Ptychoverpa) bohemica, kapitální exemplář tmavobělky žlutavé – Melanoleuca cognata, která na snímku zneviditelnila více než 20 cm vysoký smrž tlustonohý – Morchella crassipes z okruhu smrže obecného – Morchella esculenta. Překvapily už i první pečárky polní – Agaricus campestris a polničky rané Agricola praecox. Z jedovatých druhů byly zastoupeny závojenka (zvonovka) jarní - Entoloma vernum a ucháč obecný – Gyromitra esculenta. Z jedlých druhů, na které se v nejbližších dnech houbaři nejvíce těší, nechyběly čirůvka májovka – Calocybe gambosa a závojenka podtrnka – Entoloma clypeatum.
Využijte blížícího se středečního svátečního dne a vyjděte si na houby…
Rozmnožování klíšťat
Poradna / Z vašich dotazů
Aleš Vít, 4.5.2013
klíště obecné - Ixodus ricinus
V rámci osvěty jistě zajímavá (převzatá) informace pro všechny houbaře…
- Samička naklade asi 2 000 vajíček, z nich se vyvine jen 100 larev. Šestinohá larva vyleze maximálně do výše 10 cm, tedy na trávu, z níž odpadává na drobné hlodavce a ptáky, saje z nich krev (až 10 dní) a opět odpadne k zemi.
- Ze 100 larev se vyvine 10 nymf. Ty už vylezou do výše 30 cm, odkud opět odpadávají na větší zvířata, eventuálně i na člověka. Opakuje se sání a odpadnutí na zem.
- Z 10 nymf se vyvine jen 5 klíšťat. Krev sají pouze samičky. Vylezou až do výše 1 metru i více, z křoví pak odpadávají na vysokou zvěř či člověka.
- Při sání může klíště až 100x zvětšit svůj objem. Když přijde čas, klíšťata kopulují; sameček zahyne, samice klade vajíčka a vše se opakuje od začátku.
Navštivte informační zdroj:
www.ockovaci-prukaz.cz
www.kliste-prevence.cz
Víkendové inspirace z houbařovy kuchyně - 18 - Kačenky pro labužníky
Houby / Fotoreceptárium
Aleš Vít, 4.5.2013
Kačenky pro labužníky
ke stažení
ve formátu
Powerpoint
Rostou další druhy smržů…
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 2.5.2013
smrž obecný-Mochella esculenta, tržní druh
na smržích…
smrž polovolný-Morchella semilibera, jedlý
Současné počasí přeje růstu dalších jarních hub, zejména smržů a z nich pak především smržů obecných. Vyrůstají jednotlivě či ve skupinkách, s oblibou v lužních lesích. Jejich medově zbarvené klobouky bývají dovedně ukryty v bylinném patru. Běžný kolemjdoucí si jich často nevšimne. O to větší radost pak udělá jejich nález pozornému houbaři. V kuchyni je oblíbený a chutný ve všech myslitelných úpravách.
Výskytem v některých letech nikoli tak hojný, v jiných naopak, je smrž polovolný. Ten s oblibou vyrůstá na vlhčích místech ve světlých hájích, křovinách i parcích, kolem potoků, mezi rašící bylinnou zelení, nezřídka např. v doprovodu porostu orseje. Patří k drobnějším smržům, připomínajícím kačenku českou, se kterou si ho začínající houbaři pletou. Mezi ostatními smrži je tento druh kuchyňsky nejméně hodnotný.
V přehledu zde letos doposud zaznamenaných smržů zatím schází smrž pražský, který by se díky dostatku zemní vláhy měl ve významnějším množství objevit už každým dnem.
NOVINKA:
PRO ZVĚTŠENÍ OBRAZU
KLIKNĚTE NA SNÍMEK
Není kačenka jako kačenka…
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 2.5.2013
světlá, méně běžná forma kačenky české-Verpa (Ptychoverpa) bohemica
srovnání barevné odlišnosti obou kačenek
světlé zbarvení nemá u kačenek vliv na jejich tradičně výbornou chuť
Kačenky české vyrůstají jednou ročně, na jaře, po relativně krátké období, kdy je pak v růstu postupně vystřídají další druhy. Četnost jejich výskytu nebývá každým rokem stejná. Právě letošní rok je příkladem jejich hojnosti.
Každý houbař, který se těší z prvních jarních hub, tyhle houby dobře pozná. Při hledání kačenek se v terénu zaměřuje na jejich, z listového opadu či z trávy, méně či více vyčnívající, zvrásněný klobouk.
Jeho barva zpravidla mívá odstíny střední až tmavší hnědé, někdy bývá o něco světlejší. Takhle je běžně znám i já.
Nikoli až tak často se při vycházkách do přírody stává, že na některém místě lesa rostou i kačenky, které jsou o poznání světlejší. Nemají sice úplnou ztrátu barevné informace na klobouku, každopádně ale v porovnání s běžnými kačenkami působí zajímavě.
To mě přivádí k otázce po příčině tohoto jevu. Je běžnější, než se domnívám, nebo jde o zřídkavou záležitost? A jaké zkušenosti máte v tomto ohledu vy, čtenáři zdejších příspěvků?
Podělte se o své poznatky s ostatními a napište či ještě lépe, pošlete i snímek, pokud jste se už někdy stali, či běžně stáváte svědky podobného nálezu.
Sdělené informace rádi uveřejníme na zdejších stránkách.
Těšíme se na Vaše příspěvky,
NOVINKA:
PRO ZVĚTŠENÍ OBRAZU
KLIKNĚTE NA SNÍMEK
Strana 30 / 55, články 291 - 300 / 549
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 >
