Aktuality - články autora Aleš VítStrana 25 / 55, články 241 - 250 / 547
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 >
- 30.7.2014
Houby 
Cena lišek... - 23.7.2014 Houby / Růst hub Z houbaření o víkendu (29. týden)
- 16.7.2014 Houby / Růst hub Houby o uplynulém víkendu (28. týden)
- 24.6.2014 Myko akce / Zprávy z akcí Z jarního setkání mykologů 2014
- 10.6.2014 Knihovna / Knihy Poznávací soutěž (s odměnou) pro malé houbaře.
- 8.6.2014 Houby / Růst hub Od víkendu do víkendu...
- 25.5.2014 Myko akce / Zprávy z akcí Evropský den chráněných území 2014
- 15.4.2014 Myko akce / Zprávy z akcí Z úterní přednášky
- 13.4.2014 Houby / Růst hub Co právě roste...
- 30.3.2014 Houby / Poznávejme houby Šťavnatka březnovka
Cena lišek...
Houby
Aleš Vít, 30.7.2014
lišky obecné patří k tržním druhům hub
Houby rostou jen někde, nebude proto od věci podívat se na cenu lišek z aktuální velkoobchodní prodejní nabídky.
Za čtvrtkiklové balení tu i s DPH v přepočtu na 1 kg zaplatíte 413 Kč.
Poněkud příznivější je přepočet v případě 400 g loubeného košíku, kde za 1 kg lišek zaplatíte 375 Kč.
Z houbaření o víkendu (29. týden)
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 23.7.2014
holubinka dívčí – Russula puellaris, jedlá
ryzec černohlávek – Lactarius lignyotus, jedlý
muchomůrka (pošvatka, katmanka) ryšavá – Amanita fulva, jedlá
muchomůrka růžovka alias masák – Amanita rubescens, jedlá
muchomůrka šedivka alias m. tlustá – Amanita excelsa, jedlá
hřib hnědý – Boletus badius, jedlý, tržní druh
hřib peprný – Chalciporus piperatus, kořenicí složka pokrmů
křemenáč březový – Leccinum versipelle, jedlý, tržní druh
hřib smrkový – Boletus edulis, jedlý, tržní druh
ošatka houbařské radosti
Oproti minulému víkendu je růst hub v Praze i bezprostředním okolí prozatím stejný, nebo jen o málo lepší. Až do včerejška se denní teplota pohybovala kolem třicítky. A to houbám příliš nesvědčí. Na méně vysušených místech se nicméně po předchozím dešti již tlačí ze země první malinké houby.
To lesy ve středních a vyšších polohách jsou na tom stran růstu hub evidentně lépe. Ukázal to minulý víkend na Bělčicku (cca 550 m.) a obdobně se to potvrdilo o tomto víkendu i v přibližně stejně vysoko položených jizerskohorských lesích na Jablonecku.
Druhová skladba hub tu není nejchudší, ale co do množství vyrůstají houby spíše jen sporadicky.
Rostou pouze některé holubinky, objevují se první druhy ryzců, dále muchomůrky, mezi nimi aktuálně v hojnějším počtu, ve zdejším kraji po celou hlavní sezónu rostoucí krasavice z rodiny pošvatek alias katmanek, chutné muchomůrky ryšavé.
Z hřibovitých druhů roste hřib hnědý, dále je na vlhčích místech ve smrčinách k nalezení drobný hřib peprný. V mechatém podloží světlejších smrčin houbaři najdou sem tam první bílé hřiby. Jednoznačně tu ale v současnosti vévodí počtem i malebností křemenáče březové. Scenérie jejich přirozeného růstu, zachycené objektivem, bývají téměř vždy zajímavé pro oko.
Během včerejška se tu nevýrazně ochladilo. Napříč republikou se dostavily slibné deště. To by v nejbližších dnech mohlo přinést na více místech významnější prázdninový růst hřibovitých hub.
Houby o uplynulém víkendu (28. týden)
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 16.7.2014
běločechratka obrovská – Leucopaxillus giganteus, jedlá, zranitelný druh
hřib žlutomasý alias babka – Xerocomellus chrysenteron, jedlý
špička česneková – Mycetinis scorodonius
klouzek sličný alias modřínový – Suillus grevillei, jedlý, tržní druh
holubinka mandlová – Russula vesca, jedlá, tržní druh
liška obecná – Cantharellus cibarius, jedlá, tržní druh
liška bledá – Cantharellus subpruinosus, jedlá, tržní druh
liška ametystová – Cantharellus amethysteus, jedlá
opeňka měnlivá – Kuehneromyces mutabilis, jedlá
strmělka nálevkovitá – Infundibulicybe gibba
pýchavka čokoládová – Lycoperdon molle, jedlá
ryzec liškový – Lactarius tabidus
helmovka ředkvičková – Mycena pura, jedovatá
hřib dubový alias dubák – Boletus reticulatus, jedlý, tržní druh
aktuální nabídka jedlých druhů pro houbařovu kuchyni
Pokud jde o lesy napříč republikou, je to v nich se současným růstem hub všude trochu jinak.
Nejlépe bude, když nám napíšete o svých aktuálních houbařských poznatcích na adresu .
Mezi tím se podívejte na výskyt hub o uplynulém víkendu v podruhelských lesích na jihočeském Blatensku.
Nikoli v lese, nýbrž na mezi podél okresní silnice, pod ovocnými stromy, vyrostla, co do průměru dospělého klobouku, jedna z našich největších pozemních saprofytických hub, významně spermaticky vonící, jedlá běločechratka obrovská. Červený seznam hub ČR ji uvádí v kategorii VU, jako zranitelný druh.
Ale pojďme do lesa.
Po vydatných deštích posledních dní se les probouzí. Všem dobře známé „babky“ tu jsou již přerostlé, a ač jinak jedlé, jsou v tomto stavu již k nepotřebě. Z drobnějších druhů vyrůstá podle své příznačné vůně dobře poznatelná špička česneková. Následkem přívalových dešťů tu nezřídka lze najít až bačkorovitě rozmáčené klouzky sličné. Významnější růstovou vlnu tu zaznamenává především holubinka mandlová. Pozadu nezůstávají ani lišky, především v místních listnáčích rostou hned tři zástupci této skupiny oblíbených jedlých hub. Lišky obecná, bledá i poněkud vzácnější liška ametystová. Obnovenou růstovou vlnu tu zaznamenává chutná opeňka měnlivá. Skupinově roste strmělka nálevkovitá, naproti tomu jen roztroušeně pýchavka čokoládová. Zatím jen ojediněle se na mechatých a travnatých lesních cestách v tamních smrčinách objeví ryzec liškový.
Z jedovatých zástupců mykoflóry je tu k vidění svým příznačným pachem známá helmovka ředkvičková.
Zatím jen ojediněle se tu najde jakýkoli zástupce pravých bílých hřibů. Na ty si i sebevíce natěšený houbař musí ještě nějaký ten den počkat.
Prozatím ho uspokojí kulinářsky neméně chutná směs jedlých hub, kterou t.č. představují holubinky, opeňky a lišky.
Z jarního setkání mykologů 2014
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 24.6.2014
horský hotel Eva-Mária v Horní Maríkové
orientační mapka okolí
akci zahájil předseda SMS, přítel Paľo Lizoň
vzhůru do terénu
místní jedlobučiny
kožovka purpurová – Hymenochaete cruenta, rostoucí na jedlích
padlý buk v roli hostitele
malebné pralesní partie
z náročného terénu
alespoň něco málo právě rostoucích hub
posezení pod již letní oblohou
znamenitý guláš
za doprovodu hudby
…a potok proudil, aby chladil
účastníci přátelského setkání
Již po dvaadvacáté, tentokrát na slovenské straně, se o uplynulém víkendu uskutečnilo tradiční setkání slovenských a českých mykologů.
Na čtyřicet účastníků tu hostila krásná příroda v okolí Horní Maríkové. Organizátory setkání byly Slovenská mykologická společnost při SAV a mykologický klub Povážská Bystrice.
Tak, jako i kdykoli v minulosti, byla i tato akce příležitostí k setkání dlouholetých přátel se stejnými zájmy. Účastníky přivítal předseda SMS dr. Pavel Lizoň.
První část programu byla věnována pobytu v terénu. Je obvyklé, že touto dobou houby příliš nerostou, ovšem i tak poskytly tamní hluboké lesy a členitý terén příležitost k dokonalému zážitku. Jedlobučiny na lokalitě Čertov jsou ukázkou doposud málo dotčených pralesních partií s mnoha zajímavými scenériemi.
Společenská část akce byla ve znamení mykologických debat, utvrzování stávajících a vzniku nových přátelství.
Nechyběla ani tradiční péče organizátorů v roli pozorných hostitelů, hudba a všeobecně skvělá nálada.
Na shledanou v roce 2015 na české straně...
Poznávací soutěž (s odměnou) pro malé houbaře.
Knihovna / Knihy
Aleš Vít, 10.6.2014
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
Milí houbaříci,
na úvodním obrázku vidíte obálku knihy Pohádkový atlas hub, o kterou si můžete zasoutěžit.
Podmínkou vašeho zařazení do slosování je, pokud poznáte a správně pojmenujete alespoň pět z deseti hub na obrázcích, označených čísly 1 – 10.
Napište nám jména hub podle jejich čísel, celé vaše jméno a kolik je vám let. Nezapomeňte připsat vaši poštovní doručovací adresu. Vše nám pošlete na adresu . Případně poštou na adresu Česká mykologická společnost, Karmelitská 14, 118 00 Praha 1, Malá Strana.
Do soutěže budou zařazeny odpovědi, které nám budou doručeny nejpozději do 30. června t.r. .
Tři vylosovaní z vás od nás dostanou zmíněnou knihu a k ní navíc i houbové pexeso.
Těšíme se a přejeme vám úspěch v soutěži.
Pohádkový atlas hub
Veselý obrázkový pohádkový atlas naučí děti nenásilnou formou poznávat některé naše houby. Její autor, mykolog Radomír Socha, zvolil zábavnou formu vyprávění, v němž pro každou houbičku z lesa vymyslel bytost v pohádkové říši, která houbičku něčím připomíná. Děti si tak lépe zapamatují, jak se která houba jmenuje, jak vypadá, zda je jedlá, nejedlá či dokonce smrtelně jedovatá. Prostřednictvím pohádkových příběhů se seznámí s 60 různými druhy hub, rostoucími v našich lesích a hájích. Součástí knihy je i houbové pexeso s 32 druhy hub, jehož hrou si děti vyobrazené houby lépe zapamatují. Naučná, krásně ilustrovaná kniha s pexesem tak děti obohatí o znalosti z oblasti mykologie a stane se i inspirací k procházkám po lese.
A tak už děti na nic nečekejte a račte vstoupit do pohádkové země hub! Do překrásné říše plné zářivého světla, až oči přecházejí. Rozprostírá se od jednoho konce duhy k druhému, která se nad ní klene a bude klenout i nadále, dokud v pohádkové zemi hub bude panovat láska a pořádek. Poznáte v ní nejenom její podivuhodné obyvatele – různé pohádkové bytosti, ale také jejich kamarády – houby rostoucí v našich lesích, hájích, zahradách a loukách. Určitě se vám v ní bude líbit!
**********************************
Pozn. redakce:
Informace o zmíněné knize, ale i mnoho dalších zajímavých informací ze světa hub a houbaření nejdete rovněž v prvním letošním čísle Mykologického sborníku, Časopisu českých houbařů, které právě vyšlo.
Od víkendu do víkendu...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 8.6.2014
hřib dubový alias dubák - Boletus reticulatus, jedlý, tržní druh
liška obecná – Cantharellus cibarius, jedlá, tržní druh
muchomůrka růžovka alias masák – Amanita rubescens, jedlá
hřib kovář – Boletus erythropus, jedlý, tržní druh
opeňka měnlivá alias voňata – Kuehneromyces mutabilis, jedlé
helmovka ředkvičková – Mycena pura, jedovatá
dubáky pro kuchyni
Houby sem tam už nějaké rostou. Ovšem na klasické rekreační, rodinné houbaření to ještě není. Většina lesů stále zeje téměř prázdnotou a houby více rostou jen v prosvětlených, listnatých či smíšených porostech. Obzvlášť, pokud jde o jedlé druhy do kuchyně, o které je mezi houbaři největší zájem.
Platí tedy v dobrém míněné varování, pozor na mediální paniku, abyste se z houbaření nevraceli rozladěni.
Nicméně, podle informací za uplynulý týden, na vybraných místech se aktuálně dají najít lišky obecné a lišky bledé, a to leckde i v hojnějších skupinkách. Z hřibovitých druhů rostou hlavně hřiby kováře a objevují se již očekávané hřiby dubové. Najít se dají některé holubinky, např. h. doupňáková, mandlová, trávozelená ad.. Jedlých muchomůrek rostou hlavně m. růžovky.
Zvláštní pozornost zasluhují opeňky měnlivé, lidově zvané „voňata“. Aktuálně rostou celoplošně a hojně, najdete je okolo pařezů (pňů) listnáčů, s oblibou lipových a mají libě houbovou až ovocnou vůni. Důležitým poznávacím znakem je, že vyrůstají v početnějších skupinách. Pokud je objevíte, „nakoukáte“ si je a oblíbíte, choďte je sbírat opakovaně. Pařez, který jste ořezali při poslední návštěvě, sice zůstává prázdný, ale na těch okolních najdete opeňky z nové růstové vlny. Tyhle houby jsou v kuchyni opravdu znamenité.
Ale pozor, objevují se už i některé jedovaté houby, jako tahle helmovka ředkvičková, která vůní nezapře svůj název.
Ví se, že houby ke svému růstu potřebují déšť a teplo. Nějaký den už nesprchlo a teplo o tomto víkendu je i pro houby mnohem víc, než mají rády. Sv. Medard dnes rozradostnil většinu populace, což ale neznamená, že houbaři, a nejen oni, zůstanou dalších čtyřicet dní bez deště.
Ovšem, už aby zapršelo co nedřív…
Evropský den chráněných území 2014
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 25.5.2014
hojná účast bývá každoročně pravidlem
lom Školka alias Malá Amerika v odpoledním slunci
příchozí obdivovali počet druhů právě rostoucích hub
Kdo se tuto sobotu zúčastnil, ten si jistě přišel na své. Trasa pochodu z Karlštejna do Sv. Jana pod Skalou, s návštěvou podzemních štol komplexu lomů v Mořině, byla pro mnohé účastníky něčím novým. Kromě pěkného turistického zážitku panovalo proměnlivé počasí, střídavě pršelo, odpoledne se pak vyjasnilo a svítilo slunce.
Na tradičním stanovišti České mykologické společnosti na Malé Americe bylo v rámci houbařské terénní osvěty k vidění okolo třiceti druhů aktuálně rostoucích hub.
Pro ty, kdo tuto akci letos promeškali, sdělujeme, že se koná pravidelně ve druhé polovině května. Informace najdete v předstihu na našich stránkách opět příští rok.
Z úterní přednášky
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 15.4.2014
V SOUO Belgická v Praze 2 proběhl další podvečer jarního cyklu přednášek České mykologické společnosti pro veřejnost.
V rámci úvodní demonstrace čerstvých hub se mimo další druhy hub již objevila čirůvka májovka – Calocybe gambosa. Z méně běžných druhů pak baňka velkokališná - Sarcosphaera coronaria a chřapáč kalíškovitý známý i jako kališník běločerný - Helvella leucomelaena
Fotorecept byl tentokrát věnován přípravě smržů.
Hlavní přednášející, Oldřich Jindřich z MK Hořovice, zaujal přítomné zajímavým výkladem na téma Brdské houby od jara do zimy.
Jarní cyklus pokračuje příští, tj. povelikonoční úterý 22. dubna přednáškou L. Zíbarové Houby narušených biotopů.
Zveme všechny zájemce, naše příznivce, milovníky hub a houbaření.
Těšíme se na vaši hojnou účast.
Co právě roste...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 13.4.2014
trnka obecná alias slivoň trnitá – Prunus spinosa
destice chřapáčová – Discina perlata, jedlá, tržní druh
kačenka česká (v roli oběti) – Verpa bohemica, jedlá
jaterník podléška alias j. trojlaločný – Hepatica nobilis
smrž vysoký – Morchella elata, jedlý
smrž obecný – Morchella esculenta, jedlý, tržní druh
smrže v máslovém výpeku
Rozkvetlé trnkové keře podél polních cest a na okrajích hájů mění každoročně na chvíli ráz jarní přírody a krajiny.
Je to zároveň čas, kdy za příznivých podmínek již vyrůstá současně povícero druhů jarních hub.
Houbaře z nich nejvíce lákají jedlé druhy. Co do jejich aktuálního růstu, díky občasným přeháňkám a současnému ochlazení, vypadá situace i v okolí Prahy t. č. vcelku zajímavě.
Destice letos rostou hojněji než v minulých letech, ale jejich vlna už končí.
Pokud jde o kačenky, ty jsou na tom obdobně. Po předcházejícím období sucha a tepla se nakonec rozrostly. Informace o jejich nálezech přicházejí od houbařů z mnoha míst. Z obavy, že zmeškají svou sezónu jsou letošní kačenky o poznání vytáhlejší. Není výjimkou, že jejich rychle se vytahující třeně si razí cestu vzhůru i za cenu, že prorůstají kloboučky, které zanechávají ve spleti pozemního porostu, a pokračují v růstu bez nich. Vykukují pak ze země jako bílé prstíky.
Letošním častým jevem jsou porůznu okousané plodnice jarních hub. Není divu, v důsledku letošní mírné zimy se rostlinná i živočišná říše probouzí jako o překot. Častými původci tohoto mrzačení hub jsou tzv. nazí plži.
V květu se střídají četné různobarevné druhy jarních květin a bylin. Podléšky mezi nimi patří výskytem k těm hojnějším.
Zejména v hájích a lužních lesích je nyní možné hledat smrže, oblíbené a zřejmě kuchyňsky nejvíce ceněné jarní, jedlé houby. Již od nepaměti byly nepominutelnou součástí prodeje na městských tržištích.
A není divu, houbařští kulináři o tom vědí své…
Pozn. redakce:
děkujeme za Vaše příspěvky, čiňte se i nadále a dělejte tak radost sobě i ostatním houbařům...
Šťavnatka březnovka
Houby / Poznávejme houby
Aleš Vít, 30.3.2014
na lokalitě březnovek
březnovky v mechatém loži vzrostlého smrko-borového lesa
březnovky v listovém opadu bučiny
Řekne-li se „březnovka“, většina z houbařů ví, o kterou houbu se jedná. Bylo by ale zajímavé vědět, jak často ji kdo při svých houbařských výpravách potkává v přírodě. Informace o nálezech této houby přicházejí do ústředí České mykologické společnosti vesměs jen ojediněle a její výskyt na našem území považujeme obecně za zřídkavý.
Z toho lze usoudit, že březnovka je známá více z popisů v mykologické literatuře, nežli z běžných, houbařských nálezů. Je nemálo pokročilých houbařů i mykologů, kteří po ní dlouhá léta marně pátrají.
Z houbařské praxe je známo, že březnovky chutnají lesní zvěři, s oblibou je vyhledávají a požírají divočáci. Jejich trus pak mívá zelenavý nádech. Tedy nejen podle zbytků roztroušeně vyrýpnutých hub, ale případně i podle zmíněného trusu je pak možné usoudit na okolní výskyt březnovek.
Šťavnatka březnovka patří k časným jarním, lupenatým, jedlým houbám. Její výstižný popis uvádí na str. 320 publikace Přehled hub střední Evropy, ACADEMIA 2012, kolektivu spoluautorů Holec, Bielich, Beran.
*****
522. Hygrophorus marzuolus (Fr.) Bres. - šťavnatka březnovka. Plodnice často v řídkých trsech, dlouho ukryté pod zemí. Klobouk 40-120 mm, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý, někdy mírně vmáčklý, často zvlněný. Pokožka klobouku hladká, jemně plstnatá, za vlhka mírně lepkavá, v mládí bílá, později, když plodnice prorazí nad povrch, sedavá až šedočerná, často mramorovaná, někdy s modravým nádechem. Lupeny sbíhavé, bílé až šedavé. Třeň 30-70 x 15-40 mm, válcovitý, často zprohýbaný a vrásčitý, suchý, šedavě bělavý. Dužnina bílá, pod pokožkou klobouku a v bázi třeně šedá. Vůně po medu či uvadajících růžích. Výtrusy 6-8 x 4-5,5 μm, elipsovité, až vejčité. Ill-V. Mykorhizní symbiont jehličnanů (smrk, borovice) i listnáčů (buk). Vzácně, v lesích, většinou v silné vrstvě opadu. [++]. • H. camarophyllus (Alb. et Schwein.) Dumée, Grandjean et Maire - š. kozí má pl. méně robustní, kl. pravidelný, jednobarevně tmavě šedohnědý a I. zřetelně sbíhavé. Pl. vyrůstají na podzim a nejsou ukryté pod zemí. Mykorh. symbiont jehličn., zejm. smrku. Velmi vzácně, ve vlhkých lesích. [+].
*****
Časopis československých houbařů zmiňuje březnovku na svých stránkách poprvé již ve svém prvním ročníku 1919-1920, a to v příspěvku K. Kudrny na str. 16 a na str. 17.
V dřívějších dobách, kdy byla březnovka výskytem bezesporu hojnější, byla i předmětem kulinářského zájmu houbařů. Není divu, je to masitá, chutná a vydatná houba, která téměř nebývá napadána hmyzem. Tomu odpovídá její uvedení v historických kodexech, neboli tržních seznamech jedlých hub, doporučovaných ke sběru a povolených k prodeji. Existují dobové recepty na její přípravu. V podobě ragout (ragú), houbové česnečky či připravená na kvasnicích byla tato houba bezesporu lahůdkou. Mezitím, kdy byla březnovka naposledy uvedena v seznamu tržních hub, resp. v ČSN 46 3195 z roku 1964, uběhlo letos na rok přesně 50 let. Pozdější seznamy s březnovkou, jako s tržním druhem, již nepočítají.
Ano, doba se podstatně změnila, stejně tak i obměna některých druhů v současně platném tržním seznamu hub. A tak s ohledem na zřídkavý výskyt březnovky a z toho vyplývající aspekt potřeby více sledovat a zaznamenávat její výskyt, než ji z potřeby vysbírávat, je dnes běžné kuchyňské zpracování březnovky spíše jen ojedinělou záležitostí.
Šťavnatka březnovka je zařazena v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky z roku 2007, kde je vedena v kategorii EN (endangered), jako ohrožený druh. Přesto, že březnovka nepatří mezi druhy chráněné zákonem, važme si toho, že se v některých letech objeví i v hojnějším počtu a buďme k ní ohleduplní.
Strana 25 / 55, články 241 - 250 / 547
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 >
