Verpa conica (O.F. Müll.) Sw. 1815
kačenka náprstkovitá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Morchellaceae Verpa |
Synonyma
Monka conica (O.F. Müll.) Kuntze 1898
Phallus conicus O.F. Müll.
Popis
Klobouk je zvoncovitý nebo náprstkovitý, vysoký 15–40 mm, až 30 mm široký, žlutohnědý, okrově hnědý až hnědý, zejména u drobnějších plodnic téměř hladký, jindy mírně mozkovitě zvrásněný, ale někdy i žebrovaný podobně jako kačenka česká. V příznivých letech, kdy je výskyt kačenky náprstkové hromadný, můžeme najít plodnice s různou mírou zvrásnění klobouku pospolu. Ke třeni klobouk přirůstá jen ve vrcholové části. Vnitřní část klobouku je hladká a světlejší.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 30–100 (150) mm vysoký, až 20 mm tlustý (zprvu skrytý, když se nad substrátem objevuje pouze klobouk), bělavý, smetanový, při zasychání oranžově hnědnoucí, jemně vločkatý až žlutohnědě šupinkatý, nejprve vatovitě vycpaný, později až dutý.
Dužnina je tenká, křehká, vůně a chuť mírná houbová.
Výtrusný prach je světle okrový.
Výtrusy jsou eliptické, 15–25 x 10–13 µm, hladké, bez kapek. Na rozdíl od kačenky české, která má ve vřecku obvykle dva velké výtrusy (50–80 x 15–20 µm), má kačenka náprstkovitá ve vřecku osm výtrusů výrazně menších.
 |
Výskyt
Roste v dubnu a květnu na podobných, někdy i totožných stanovištích jako příbuzná kačenka česká – ve světlých listnatých lesích, křovinách, sadech, pod jasany, hlohy, třešněmi a dalšími dřevinami. Vrchol jejího růstu je oproti kačence české obvykle asi o dva týdny opožděn. V některých letech roste hromadně, je však obecně vzácnější než kačenka česká.
Možná záměna
Nejpodobnější je kačenka česká (Verpa bohemica), která je větší a má klobouk výrazně podélně žebrovaný. V případě pochybností lze oba druhy bezpečně rozlišit mikroskopicky podle velikosti a počtu výtrusů ve vřecku.
V literatuře najdeme také kačenku náprstkovitou mozkovitou (Verpa conica var. cerebriformis), která má klobouk mozkovitě zprohýbaný. Mezi téměř hladkým a mozkovitě zprohýbaným až žebrovaným kloboukem však existuje mnoho přechodových variant a to často i v rámci jediné lokality.
Kuchyňské využití
Jedlá houba obdobných kvalit jako kačenka česká, ale méně vydatná a pro vzácnost zasluhuje ochranu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2014-0016 (26.04.2014, Středočeský kraj)
0066-2013-0011 (05.05.2013, Středočeský kraj)
