Russula emetica

Russula emetica (Schaeff.) Pers. 1796

holubinka vrhavka

Systematika

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a mělce prohloubený, zářivě červený (vlčí máky), řidčeji růžový, v dospělosti někdy bělavě či žlutě vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, za vlhka mírně lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku, někdy i více.

Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, tenké, 4–9 mm vysoké, křehké, úzce připojené až volné, někdy s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, bílé, v dospělosti až světle smetanové, s rovným ostřím.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–80 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, lesklý, bílý, na bázi nevýrazně žloutnoucí.

Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, stářím slabě žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná, chuť je ostře palčivá.

Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b).

Výtrusy jsou eliptické, 7,5–11 x 6,5–9 µm, s vysokou ornamentikou s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.

Výskyt

Roste poměrně hojně na vlhkých až podmáčených stanovištích především v jehličnatých lesích pod smrky, často v mechu. Červen až říjen.

Možná záměna

Blízce příbuzná a o něco méně palčivá holubinka lesní (Russula silvestris) roste na sušších stanovištích pod duby a borovicemi.

Holubinka březová (Russula betularum) je drobnější a křehčí, růžově zbarvený klobouk rychle vybledá, má o něco větší výtrusy a roste obvykle pod břízami.

Holubinka nádherná (Russula nobilis) roste v bučinách, má pevnější konzistenci dužniny a pokožku klobouku lze sloupnout jen při okraji.

Holubinka brunátná (Russula badia) má klobouk spíše červenohnědý, málokdy zcela červený, silná palčivost dužniny se projeví až po chvíli. Má někdy narůžovělý třeň, tužší dužninu s charakteristickou pryskyřičnou vůní a okrový až žlutý výtrusný prach.

Holubinka vodnatá (Russula aquosa), rostoucí obvykle v rašeliništích, má téměř nepalčivou dužninu.

Pro praktického houbaře může být nepříjemná záměna za jedlou holubinku jahodovou (Russula paludosa), která roste na podobných stanovištích. Ta je však (v lupenech mladých plodnic) nanejvýš mírně palčivá, má obvykle načervenalý třeň a světle okrový výtrusný prach.

Kuchyňské využití

Nejedlá, pro palčivost nepoživatelná.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Poznámky k systematice

Holubinka lesní (Russula silvestris), holubinka šednoucí (Russula hydrophila) nebo holubinka březová (Russula betularum) jsou některými autory považovány jen za variety holubinky vrhavky (Russula emetica).

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain
	Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento
	Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia
	Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha
	Melzer V. (1945): Atlas Holubinek

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2024-0148 (26.07.2024, Ústecký kraj)
  0066-2020-0108 (15.08.2020, Středočeský kraj)
  0066-2014-0091 (23.08.2014, Vysočina)
  0066-2013-0191 (19.10.2013, Středočeský kraj)
  0066-2013-0177 (28.09.2013, Středočeský kraj)
  0066-2012-0081 (15.08.2012, Plzeňský kraj)